Nightmare on Elm Street IV (Craig Safan)


Úvod

Rok 1988 znamenal pro sérii Nightmare on Elm Street zápis kapitoly The Dream Master. Jednalo se víceméně o exhibici Freddyho vylomenin pro diváky. Je však více než potěšující, že stejná ukázka proběhla i po stránce hudební. Soundtrack, jehož autorem je Craig Safan, vyšel ještě téhož roku na cd pod labelem Varese Sarabande.

Rozbor

Otevírák „Kirsten´s Haunted Dream” se tváří zprvu jako čistá pohádka. Klávesová vlna postupuje vpřed a nechává ze sebe vystupovat některé z dřívějška známé prvky. Ať už je to známý Bernsteinův motiv, samozřejmě řádně zrecyklovaný, úderná rytmika, sestupné smyčce či roztodivné zvuky se střídavými výlety do různých výšek. Ve stejném duchu pokračuje i druhá skladba. Obecný klid je zde však zhruba v polovině vystřídán postupným zrychlováním a důrazem na napětí, které věrně doprovází Freddyho návrat. Šlapavý rytmus vystřídaný snovým bzučením, to přesně je případ i třetího tracku.

„Joey´s Wet Dream” přináší romantickou melodii zahalenou v nervózním očekávání temnoty, která se nakonec v menší míře dostaví. Náznakovost drsnější atmosféry se přenáší do páté skladby. Zde se opět mísí s táhlými vlnami fantazie, ale tradičně i rychlejší vsuvkou a několika samostatnými zvukovými výstřelky.

Teprve v šesté skladbě přichází zásadnější změna, a to coby relativně samostatná melodie uvnitř zavedených kulis. I v další „Rick´s Kung Fu Death” se vyskytuje vsuvka. S názvem koresponduje východní motiv. Hned následující téměř cirkusová melodie ve „Freddy´s Pizza Restaurant” je ukázkou skladatelova smyslu pro humor. O to tklivější a rytmičtější je naopak „Debbi Checks”, i když jistý vzdáleně humorný podtón v ní lze taktéž zachytit. Téměř stejné prvky přesahují i do další skladby s výmluvným názvem „Sheila Sucks Face”.

Jedenáctá kompozice výrazně mění tvář. Skládá se z pianem doprovázené gradace elektronických rychlých tónů. Tempo postupně zrychluje, bohužel se však nekoná velkolepé vyvrcholení. Snad to byla jen předehra k závěrečné porci temna, jehož si lze samozřejmě v nejrůznějších variacích užít do sytosti. V samotném závěru se z pozadí vynořují varhany a dodávají nejen skladbě, ale i celku jako takovému apokalyptický nádech.

Hodnocení

Předně musím konstatovat, že čtvrtá Noční můra je po zvukové stránce po zklamání ze třetího dílu velmi příjemným překvapením. Přestože trpí některými jejími stejnými neduhy, ve vlastním základě je úplně jiná.

K záporům patří pro dané téma již téměř klasická nástrojová chudobnost. Vše se zdá být hráno přes syntezátory a elektroniku. Narozdíl od minulého případu však Dream Master nezní jako laciná videoherní kulisa. Safan navíc dokázal vzbudit dojem, že tu a tam nechává zaznít skutečné „živé” nástroje, pokud to tedy ony skutečně nebyly, čímž své dítko více přibližuje nitru posluchače.

Album je zvukově bohaté. Stejně jako jeho předchůdci. Je však odlišné v tom, že se vyhýbá jakékoli roztříštěnosti. Předkládá-li sérii zdánlivě na sobě nezávislých zvuků, nezapomíná celou skladbu, ne-li přímo jednotlivé shluky těchto zvuků, ohraničit základním nosným tématem. Celek tak vypadá kompaktně. Pověst skladatele tedy netrpí ani ve druhé části díla, kde se střídá po skladbách několik samostatných melodií. Oním spojovacím prvkem není kupodivu opakování nějakého notoricky známého Bernsteinova pohlazení (1. soundtrack), nýbrž vlastní a působívá, temná, snad i hrůzostrašná, ale hlavně snová výplň. Je tak zachována pro Noes požadovaná atmosféra snění, zároveň je různými kličkami dosahováno napětí a tklivosti, akce, jemné gradace, odporu, jaký se odráží ve Freddyho tváři.

Čtvrtá Noční můra, respektive její soundtrack, znamená po předchozím pádu strmý vzestup, a to jak po stránce kvality, tak také co se týče celkové posluchačské atraktivity, věrohodnosti vycházející ze zkušenosti s filmem, variability motivů, celkové soudržnosti, vůbec všeho, co si jen dokážete v daném rámci představit.

Dostupnost

V současné době (2008) je toto dílko sehnatelné sice daleko snadněji, než několikrát zmiňovaný třetí díl, ale žádná legrace to tedy není. Což je škoda, protože si pozornost posluchačů jistě zaslouží.

Seznam skladeb

  1. Kirsten´s Haunted Dream (03:44)
  2. Freddy´s Back (04:37)
  3. Kincaid Killed In Junkyard (01:32)
  4. Joey´s Wet Dream (01:40)
  5. Drugged To Death (03:18)
  6. Alice Lured Into Dream (02:28)
  7. Rick´s Kung Fu Death (03:15)
  8. Freddy´s Pizza Restaurant (01:58)
  9. Debbi Checks In/Time Circles (04:24)
  10. Sheila Sucks Face (02:51)
  11. Theater Madness (01:38)
  12. Freddy´s Calliope (01:51)
  13. Aliece Battles Freddy (03:55)
  14. Corpus Krueger (03:11)

Celková doba: 40:22

Hodnocení7
Může se hrdě postavit vedle prvního dílu, na ten druhý mu však bude vždy něco scházet.
70%

Sdílejte článek

Nový komentář