Najednou se probudila, neví, kde je a jak se tam dostala. Ví, že ji všechno neskutečně bolí a něco ji píchá v levé ruce. Cítí na sobě chlad oceli. Je jí to nepříjemné. Zprvu začne volat o pomoc, ale po chvíli si uvědomí, že to nemá smysl, protože kdyby ji někdo slyšel, už by přišel. Pokusila se vstát, ale něco jí v tom bránilo. Nakonec sebou trhala tak dlouho až se zvedla. Jakmile se postavila na nohy, rozsvítilo se. Byla v jakési místnosti bez oken, s jedinými dveřmi a ty vypadaly, že se jen tak nepohnou. Naproti ní seděl jakýsi člověk neznala ho, ale věděla že moc trpí, viděla že se může pochybovat, ale pořád jí něco píchalo v ruce. Podívala se na ni a s šokem zjistila, že jí někdo odsává krev z těla. Jakmile si to uvědomila, začala se potácet, nedostatek krve jí zjevně způsobil bolesti celého těla.

Znenadání sebou škubl i ten člověk co byl v místnosti s ní. Podíval se na ni a pak řekl „Kde to sakra jsme?“ „Nemám ponětí, ale musíme se odtud dostat, vidím, že máte taky v ruce zapíchlou jehlu, můžete ji vyndat?“ „Ne nejde to. Jako by tma byla přidělaná na nějaký zámek nebo tak něco.“ Okamžitě se ta holka, jmenovala se Katka podívala na tu jehlu a uviděla tam magnetofon. Uchopila ho do ruky, kazeta byla vevnitř. Začala přehrávat. Ozval se hlas, na který nikdy nezapomene. „Ahoj Katko, možná mě neznáš, ale o tom pochybuji, já tě znám velmi dobře. Doposud jsi žila život, který se podobal životu pijavice. Nikdy jsi se nepostavila za stranu, kde nikdo nebyl a radši jsi přešla k těm silnějším. Byla jsi schopná obětovat proto všechno i dobré přátele a spoustu dalších věcí. Dnes se přesvědčíme, zda-li jsi taková, jako jsi po celý svůj život. Před sebou vidíš člověka, který má dostatek krve, na rozdíl od tebe. Určitě sis všimla, že máš v ruce zabodnutou jehlu. Tvá krev je postupně odčerpávána z těla, nebude dlouho trvat a mozek se ti přestane okysličovat a ty zemřeš. Člověk naproti tobě má krve ale dost, navíc úplně stejnou jako máš ty, stačí jen zatáhnout za páčku, kterou má on u své levé ruky a jeho krev se bude automaticky pumpovat do tvého těla. Ale všechno je určité riziko, obětuješ ho, aby ses zachránila? Žít nadarmo nebo zemřít pro něco. Vyber si.“

Katka se dívá na toho muže před sebou, opravdu tam jakousi páčku vidí. Je pevně rozhodnutá, radši bude žít, nechce přece zemřít. Ale co ten člověk před ní, zatratí jeho život, aby zachránila ten svůj? Určitě, ona je důležitější než on, to přece ona je vždycky přednější. „Ne prosím nedělejte to!“ Jenže Katka neslyší, co říká, vstává, přechází k němu a zatáhne za páčku. V tu chvíli se z jeho žíly začne pumpovat krev přímo do hadičky vedoucí do Katčiny ruky. Hned se cítí lépe, musela to udělat, aby si zachránila život. Muž pomalu přestává reagovat, ale z posledních sil kývne na Katku aby se podívala do rohu, kam Katka ještě nezabloudila očima. Jakmile to ten člověk udělá, hlava mu spadne na prsa a už se nehýbe. Katka se zvedne a jde pro nový objev v krabičce, dojde k ní a otevře ji. Vevnitř leží další kazeta. Vezme ji se strachem a hledá magnetofon, aby věděla, co má pro ni tentokrát připravené. Zasune kazetu dovnitř třesoucíma se rukama a opět se ozve ten strašný hluboký hlas plný násilí a zla. „Tak sis tedy zvolila, nechala jsi zemřít člověka, aby ses sama zachránila, což byla chyba. Nikdy by jsi nezemřela, stačilo by jen vydržet, až by vyprchaly omamné látky, které ti způsobovaly nevolnost. Nebyla ti odčerpána žádná krev, zato svému protějšku jsi odčerpala krev ve které bylo smrtící sérum a ve velkém množství je smrtelné. Ty bys nezemřela, on jo, ty sis vybrala a zůstala si na svých starých zvycích. Celý život pijavice závisí na tom, co pijavice vypije a když je to jed, má smůlu. Každý někdy prohraje a ty jsi prohrála dneska. Hra končí, vybrala sis smrt, která byla zbytečná. Sbohem.