Nákaza


Nabil jsem zbraň a začal utíkat zpátky do chaty. Slunce bylo čím dál níž a začal jsem panikařit. Hlavou se mi honili myšlenky. Co když to nedokážu? Kolik mám ještě času? Zaslechl jsem kroky, schoval jsem se do křoví a namířil před sebe. Chtěl  jsem zmáčknout spoušť  ale přivolal bych další. Byl to jenom Jelen. Má to vůbec cenu. Běhat tam a zpátky , proč prostě v tom obchodě nezůstanu? Asi proto že představa domova mě lákala mnohem více.také mám mnohem větší šanci na záchranu kvůli vysoké pozici a nápisu na střeše.Jedinou nevýhodou jsou celodenní  tůry do města . Cestu znám natolik že bych ji mohl  jít i po slepu.Zaslechl jsem v dálce křik.Přidal jsem na rychlosti.už mi docházela síla.Už jenom pár kilometrů a jsem doma.Pořad jsem nepochopil jak to že mě vždy najdou.Podle hluku? To bych neřekl. Doufám že už to skončí . Mám tu jenom tři náboje. Doma mám už jenom jeden. Nesmím střílet pokud to nebude opravdu nutné.Škoda že bydlím tak daleko. Vždycky jsem byl samotář a podle toho jsem si také ten dům koupil. Zaslechl jsem rychlé kroky! Tentokrát to jelen nebude. Lehl jsem si a čekal. Byl stále blíž, a blíž. Nemám radši utíkat? Ne to dělat nebudu nohy už my neslouží  tak jako dřív. Ano měl jsem pravdu, byl to on. Zahledl mě a začal běžet. Zamířil jsem a vystřelil .Trefil jsem ho přesně do srdce. Padl přímo vedle mě. Teď si musím obzvláště pospíšit. Začal jsem běžet, zrychloval jsem, byla už skoro tma a já neměl sebou baterku. Myslel jsem že jí nebudu potřebovat. Chtěl jsem brát co nejmíň věcí  aby se mi dobře utíkalo.

Jediné co mě zpomaluje je zbraň a zásoby jídla co jsem sehnal ve městě . Jedno z toho tu nechám a zítra se pro to vrátím. Hodil jsem pytel s jídlem na pařez a utíkal dál. Ozval se výkřik. Přitiskl jsem prst na spoušť brokovnice. Je to rodinný dědictví, ještě můj děda sní chodil lovil jeleny. Co bych si bez ní počal, ještě že jsem ji neprodal jak jsem původně chtěl. Zastavil jsem se a schoval se za kmen stromu. Doufám že bude sám. Mám komoru jen na jeden náboj. Zahlédl jsem ho za stromem!Běžel přímo proti mně.Mám vůbec nabito!!!Je příliš pozdě se podívat! Už je moc blízko. Namířil jsem jeho směrem a zmáčkl spoušť. Zbraň cvakla!Začal jsem utíkat, v rychlosti jsem do Zbraně vložil náboj a vystřelil. Zásah!Vyčerpáním jsem padl na zem. Neměl jsem už  žádnou sílu dojít zpátky a od smrti mě dělil jen jediný náboj.Mám se zastřelit?Určitě je to mnohem lepši smrt než aby mě roztrhali za živa.hledal jsem náboj ale z kapsy jsem vytáhl jen prázdnou dutinku od střelného prachu.Roztrhl se mi v kapse!To je zlý sen!!! Otočil jsem se a uviděl starý dub. Ten znám!!! Už jsem blízko domova. Zvedl jsem se a pokračoval v cestě. Když jsem za stromy uviděl dřevěný srub, oddechl jsem si. Sundal jsem ze dveří ostnatý drát a vlezl si dovnitř. Dal jsem do hlavně náboj a zastřelil se.

Sdílejte článek

  1. Profilový obrázek
    Zapomenutý 4 srpna 2011 v 03:00

    Má první povídka + název Nákaza, nevěštil nic dobrého. (horší by to už bylo jen v kombinaci – má první povídka + Krásný démon noci, nebo vyvolávání na chatě). Dá se sníst i to co není dobré. Občas si koupím v zaplivaném a přepáleným olejem smrdícím stánku hamburger s názvem sýrový burger s tatarkou a čekám všechno. Nečekám snad jen žemli s nastrouhaným mozolem a tu jsem od tebe milý Mlho dostal.

    Dále by pravděpodobně měla následovat konstruktivní kritika, ale tu si (s omluvou) odpustím, vzhledem k tomu, že nemám sil napsat více než Pájina a vlastně i Allegor, kterému by si měl poděkovat. Z toho že ti radí je jasně cítit že nezatracuje představu určitého potenciálu v tobě a to bych řekl je věc, která tě potká jen výjimečně.

  2. Profilový obrázek
    Pavel 3 srpna 2011 v 16:21

    Asi nemá cenu rozebírat zápory povídky, protože tolik času nemám:-) Chce to tréning.  Jinak ta poslední věta je klasická chyba začínajícího pisatele. Nikdy nepiš, že jsi se zastřelil, pokud je povídka psaná v Ich formě.  Mohlo by to být třeba takhle: Sundal jsem ze dveří ostnatý drát a vlezl dovnitř. Dal jsem do hlavně náboj a přiložil si jí pod  bradu. Živého mě nedostanou… Konec. Žádny,že jsem  se pak zastřelil! Jak to asi může hrdina vyprávět? Když je po smrti? Tak bacha na to. Jinak zkus více číst, ať poznáš, jak se vytváří příběh a taky si někde najdi několik pravidel, jak by měla taková povídka vypadat.

Nový komentář