Lenka v jeskyni


Jedna holka…

Lenka byla údajně uplně v klidu holka, ale pár lidí jí vyčítalo, že nevěří na duchy, zombíky atd. …Ona říkala, že jsou to jenom nesmysly, a to se jí vymstilo…

Jednou, když šla ze školy domů, narazila v osamělé ulici na podivný přízrak. Nedalo se přímo popsat, co to má vlastně být, ale jedno bylo jisté: nic normálního to nebylo. Vznášelo se to kousek, fakticky nepatrný kousek nad zemí a bylo to takové průhledné. A najedonu se to začalo přibližovat. Nebylo kam utéct, tak Lenka jen stála a stála. A když to k ní doplulo, tak to začalo šeptat takovym dinym skřípavym hlasem: "Heej ty mladá. Jestli chm… nepůjdeš tam na konec ulice … tak tě zabiju."

Lenka se bála (bylo jí teprve devět let), tak šla (byl tam les) a najednou zakopla a spadla na zem, ale zem se jakoby najednou ztratila někam úplně pryč. A ona padala a padala. A cítila jenom strašlivou hrůzu, protože netušila, co se děje. A najednou dopadla na nějakou chladnou a tvrdou zem. A vypadalo, to že je v jeskyni!!!

A když se probrala, začala se rozhlížet, kde že to vůbec vlastně je. A vstoupila do úzké chodby, která o pár metrů dál ústila do podivné místnosti. Když tam vešla, zjistila že místnost je bohatě vyzdobena drahokamy. No bylo jí předem jasné, že se nesmí ničeho dotknout, tak šla dál. Vešla do další místnosti, kde zlato viselo po stěnách jako pavučiny a koberec byl po stranách lemovaný drahokamy a byl vyšívaný zlatem. To už bylo lákavější, ale přece odolala. Tak šla dotřetí místnosti, která byla nevýslovně nádherně vyzdobená. Tam už to Lenka nevydržela a sáhla po jednom brokátovém náhrdelníku. A najednou bylo všechno pry. Všechno zlato, drahé kameny a v místnosti se objevily kostry pradávných tvorů. Lenka začala křičet a kostry se najedou začaly pohybovat!!! A to už se první zvedla ze země a šla k Lence upírajíc na ně své hladové oči. No koster tam bylo na stovky. Lenka se nemohla ničemu bránit.

Nakrmení a vysvobození koster z jejich prokletí mohlo začít. Začaly srdcem, ale ne nijak rychle. Hezky pomaloučku začínali párat nebohou dívku. Nejdříve ji položily na zem a začali přímo před její ma očima hodovat její vlastní vnitřnosti. To srdce vyndali první, aby krev, která byla momentálně v něm, vytekla do misky pod srdcem. Lenka umírala celých dlouhých 12 minut, a to v ukrutných bolestech. Její poslední minuta. Její už tak skelné oči ztrácí jakýkoliv výraz a Lenka přestala projevovat známky života.

Najednou zešedla a zbyly z ní jen holé kosti bez kůže a masa… A teď se celé to strašné představení začalo chýlit ke konci. Lenka-kostra se zvedla a šla se přidat k dalším na hostinu.

Sdílejte článek

  1. Profilový obrázek
    Norwegian forest cat 28 března 2010 v 11:44

     Je opravdu vidět, že je to Tvá první povídka; ale jen mi trochu vadí, že to na začátku – ta část mezi přízrakem a začátku jeskyně – je opravdu moc krátká. Mohlo by být popsané, jak to tam vypadalo… A asi bych nejvíc vytkla závorku (byl tam les), ale jinak zápletka i hlavní myšlenka jsou dobré. Hezké…

  2. Profilový obrázek
    Dany 14 června 2008 v 08:57

    …Je vidět,že je to tvá první povídka a je ti jedenáct.Na tyhle roky je to teda dobré.Ta část kdy “procházela jeskyní plná drahokamů” mi připadala jako z pravé české pohádky.Možná ses tam měla trošku pozastavit a trochu zdlouhavět.Naprř. že se ji to jen zdá nebo nezdá?…….A ten přízrak se mi tam moc nelíbil,nedávalo to moc smysl,ale ten nápad,kdy spadla to jeskyně,se mi líbil a ty kostry vcelku taky.Akorát,když nekomu vyrveš srdce,tak pece umřeš hned ne,a ne 12 minut? …Ale jinak bych to ohodnotil na tvůj věk jako dobrou povídku .Časem to bude lepší a lepší.Hlavně: Buď originální.

Nový komentář