Údaje o knize

• Originální název: Pet Sematary
• Rok vydání: 1983
• Typ knihy: román
• Český překlad: Ivan Němeček
• Vydalo: Laser, Plzeň, 1994; Beta – Dobrovský, Praha, 2002
• Počet stran: cca 400

Trailer

Rodině Creedových se splnil jejich sen. Překrásný starý dům, v malebném prostředí ve státě Maine, je konečně jejich. Zdravé rozkošné děti, krásný manželský vztah.

Avšak něco hrozivého čeká zcela nedaleko za kopcem, o čemž doktor Creed a jeho rodina zatím nemají ani ponětí…

Objevuje se Cosi, co mrazí krev v žilách. Cosi strašnějšího a mnohem mocnějšího než sama smrt…

Příběh

Hlavní postavy

Louis Creed, Rachel Creedová, Ellie Creedová, Gage Creed, Jude Crandal, Victor Pascow, Irwin Goldman

Děj

Městečko Ludlow, obklopené nekonečnými lesy. Co všechno se v nich skrývá, ví jen jejich stvořitel a indiáni, kteří v oblasti kdysi dávno pobývali. Zanechali zde kromě strašidelných legend i něco, co bude zanedlouho trnem v oku mladé rodině Creedových, která se do města stěhuje, protože Louis dostal místo jako lékař na nedaleké univerzitě. Seznamují se se sympatickým sousedem Judem. Ten je také zavede na starý hřbitov pro domácí zvířata. Všechny varuje, aby za něho nikdy nechodili. O díkůvzdání, když je Louis doma sám, však přichází tragédie. Dceřin kocour Church je sražen náklaďákem. Aby mu Jude pomohl, zavede ho právě za Řbitov zvířátek, kde jej nechá mrtvolku pohřbít. A Church se druhý den vrací zpět…

Už to ale není on. Přestože Louis ví, že není správné zahrávat si se smrtí, přestože ho Jude varuje, Louis se jednoho pro něj moc zlého dne odhodlá zajít tak daleko, jak se to ještě nikomu nepodařilo. Nebo snad ano?

Inspirace

V životě Stephena Kinga by se dala najít spousta hrůzyplných okamžiků, které později využil při psaní svých hororových příběhů. Málokterý je ale tak děsivý jako ten, který zapříčinil vznik této knihy. Samotná inspirace (skutečný příběh), která se v hrůze vyrovná i legendárním Kingovým hororům.

Stephen King koncem 70. let bydlel se svou rodinou v menším přívěsu poblíž silnice, kde si to vozidla všech možných barev a velikosti štrádovala na plný plyn ve dne v noci. To zároveň stálo spousty zvířat život, a tak několik mil daleko byl v lese vybudován neoficiální zvířecí hřbitov. Jako v knize šlo o pohřebiště založené smutnými a truchlícími dětmi. Jeho dcera Naomi chovala jednu kočku, kterou velice milovala. Jednoho dne jí otec nalezl přejetou na silnici.

Stephen King ji tedy pohřbil na zvířecím hřbitově. Poté pak nešťastnou událost řekl Naomi, která reagovala přesně tak, jak reaguje dcera Louise Creeda. „Ať si bůh pořídí svou vlastní kočku,“ a ostatní v tomto rozhovoru je přesně přejaté z toho, co Stephenova dcera řekla v ten smutný okamžik svému otci.

Od pohřbu kočky uplynul třetí den. Mohl to být čistě další obyčejný den v Kingově životě, nebýt jedné události, která se stala hlavním nápadem pro napsání Řbitova zviřátek. (SPOILER) Tehdy malý syn Stephena Kinga, Owen, měl jednu specifickou zálibu, a to utíkat. Ale problém byl v tom, že Owenova závodnická trať to měla přímo přes nebezpečnou silnici. A tak Stephen King i se svou manželkou měli kolikrát co dělat, aby malého kluka stačili chytit dřív, než vběhl do cesty autu nebo kamiónu. Ten den si Owen naordinoval další sprint. Jenže jeho trasa se střetla s rychle jedoucím kamiónem. Jeho otci se však podařilo včas zasáhnout a malého chlapce stáhnul zpět. Se strachem a katastrofickými představami „Co kdyby“ odvedl malého chlapce domu. A jeho strach musel být opravdu veliký, neboť ten večer se mu zdál sen o mrtvé postavě, která bezcílně pochoduje po té prokleté silnici. To ráno se Stephen King probudil s jasnou myšlenkou – základem k příběhu Řbitov zviřátek. Co kdyby existovalo místo, kde se mrtví mohou probouzet? Stephen King na tuto otázku začal dávat odpověď. V únoru 1979 začal pracovat na více jak 300stranné knize, kterou dokončí v prosinci roku 1982. Půjde o dílo, které se stane ve svém žánru legendou.

Hodnocení

Řbitov zvířátek je velmi temným Kingovým počinem. Píše jej obvyklým způsobem. Plní jej nečekanými zvraty, pořádnou dávkou mrazení, emocí, nálad. Samozřejmě se soustředí na postavy a podrobné vykreslení a vývoj jejich psychologie. Což vede k tomu, že si je čtenář zamiluje a právě v té chvíli se stává bezmocným vůči autorově nemilosrdnosti. Celková atmosféra knihy se dostává přes slunnou idylu do hustého tmavého bahna plného deprese, smutku a drtivé beznaděje. Z toho se noří myšlenka o rozhodování mezi životem a smrtí a vlastní odpovědnosti.

Film

Veliký úspěch knihy musel být samozřejmě převeden na plátna kin, což se podařilo roku 1989. Režie se ujal Mary Lambert a Stephen King napsal scénář a také si zahrál epizodní roli faráře. Mnohými fanoušky Stephena Kinga je film Pet Sematary (Hřbitov domácích zvířátek) považován za jedno z nejzdařilejších hororových děl na motivy jeho knih. Podle některých se atmosféra z knihy podařila dostat na plátno tak dokonale, že se snímek knize nejen vyrovná, ale v některých skutečnostech ji i předčí. Nicméně je kniha přece jen více citově založena, hlavně v částech, které popisují idylický život spokojené rodiny.

Přesto bych o filmu ve zkratce řekl (Ondřej), že se jedná o jeden ze zlatých klenotů hororového žánru vůbec.

Podrobná filmová recenze
http://www.horror.cz/hororove-filmy/clanek_pet-sematary-1989_849/

K filmu a jeho atmosféře bych dodal (Prasoid), že jedním z jeho tahounů po stránce atmosférické a tím, co dělá z Pet Sematary to pravé Pet Sematary i obecně, tedy nejen ve spojení s obrazem, je soundtrack Elliota Goldenthala.

Podrobná recenze soundtracku
http://www.horror.cz/soundtracky/clanek_elliot-goldenthal—pet-sematary_1103/

Verdikty

Ondřej
Řbitov zviřátek u mě zůstává a zůstane jedním ze zlatých klenotů hororové literatury. Tato kniha mě nejen seznámila se Stephenem Kingem, ale s hororovou literaturou té nejlepší možné kvality. Osud rodiny doslova prožíváte spolu s nimi písmenko za písmenkem a ani jedna stránka z tohoto příběhu vám nepřijde zdlouhavá, jak tomu bývá u jiných knih tohoto pilného autora. Pokud si tedy rozhodnete pořídit tuto knihu, zaručuji vám strach. Tahle kniha a tenhle příběh ho totiž dokáží vyvolat. 100%.

Prasoid
Jedna z nejlepších Kingových knih a hororů vůbec. Je temná a mrazivá, doporučuji ji pouze pro silné nervy. Já s ní začínal a doposud ji nic nepřekonalo, maximálně se jí stěží vyrovnalo. Jedná se o příběh, který nemá vůbec žádné slabiny, a proto je to jasných 100% bez mrknutí oka.

Informace čerpány z www.stephenking.com a knihy Řbitov zviřátek vydané roku 2003 nakladatelstvím Beta.