Misery (Stephen King)


Napsal: Stephen King
Originál vydal: Penguin Group, Penguin Books, USA Inc., (Signet), New York 1988
Přeložil: Miroslav Jindra, 1994
Vydal: Melantrich, 1994

 

Paul Sheldon je po vážné automobilové nehodě za husté vánice v Coloradských horách odkázán na milost a nemilost ošetřovatelce Annie Wilkesové. Ta ho drží v malém pokojíku na své farmě. Zprvu je vše v pořádku, protože venku je sníh a Annie je docela milá. Její metody jsou sice poněkud zvláštní, ale pro ní zcela pochopitelné. Sheldon je autor několika románů o laskavé Misery, kterou Annie velmi obdivuje. Misery je silná žena, vlastně prototyp feministky žijící v 19. století se svými radostmi, láskami a starostmi. Sheldon přesto, že jí vděčí za vše co má, svou hrdinku nenávidí a proto jí v poslední části nechal zemřít a pohřbít. V rukopisu, který s sebou veze má konečně umělecky ambiciózní dílo o mladých výrostcích páchajících kriminalitu, což má do červené knihovny o hrdince Misery hodně daleko. Annie však pro jeho literární cíle nemá pochopení a použije veškerou donucovací sílu, aby si mohla přečíst novou knihu se svou postavou a pramálo dbá na to, že je Misery mrtvá. Začíná strhující souboj.

První desetiletí Kingovy spisovatelské kariéry mělo sice fenomenální komerční úspěch, ale o uznání kritiky si mohl nechat zdát. Ostatně King byl sice mistr slova, ale držel se řádně osvědčených pravidel žánru. 80. léta strávil v kokainovém oparu a pašákování po zádech od fanoušků, ale hlavně od vydavatelů. Románem Misery se vrhl na dosud neznámou půdu psychologického horroru a uspěl. Údajně svou roli sehrálo i obtěžování neodbytnou psychologicky labilní fanynkou.

Celá kniha si vystačí vlastně jen se dvěma základními charaktery, kteří jsou ale detailně vykresleni. Zatímco Paul Sheldon je od počátku celkem logicky středobodem vyprávění, pak Annie Wilkesová se nám odkrývá postupně. Právě z této základní premisy King buduje neuvěřitelné napětí. Na zdánlivě banálních a obyčejných věcech staví ostrý střet dvou charakterů, které nemohou být odlišnější a musí spolu vydržet žít. Sheldon je zhýčkaný intelektuál, který je vycpaný penězi a zvyklý na luxus toužící po uznání (knižní kritika alter ego Stephena Kinga odhalila ihned po vydání knihy) a Annie Wilkesová je buranka, s dluhy a neskutečnými problémy, pro kterou jsou jeho knihy jedinou radostí v jejím osamělém životě.

Misery však není Kingovou typicky čtivou prózou do vlaku. Naopak. King skládá složité pocitové věty, nervní scény střídá s lyrickými pasážemi a jde dokonce tak daleko, že do knihy zařadí i brakový styl červené knihovny Paula Sheldona. Je ale příliš dobrý obchodník na to, aby zklamal své čtenáře, ostatně proč by to dělal. King má na rozdíl od Sheldona své fanoušky rád. Oproti filmu, který si jako vizuální médium ani zdaleka nemůže dovolit násilné scény, které popisuje King v knize, je Misery pochopitelně mnohem brutálnější. Scény se sekačkou i pověstná ,,pajdavost“ vám pravděpodobně už z paměti nevymizí.

Misery je kniha, kterou jsem četl už několikrát a fascinuje mě na ní dokonalost souladu obsahu i formy mistra Stephena Kinga, který si pohrává se slovy a v určitých fázích knihy zajde až do ornamentiky s písmeny, kdy nechá hlavnímu hrdinovi (ve finále čtenáři) poškodit psací stroj, aby musel doplňovat chybějící písmena.

Hodnocení10
Kniha se stala bestsellerem a King po ní podepsal smlouvu snů na 4 knihy, každou za 9 milionu dolarů + procenta z prodeje. To všechno je čtenáři ve finále jedno, podstatné je to, že pokud jste příznivci psychologického horroru tak Misery patří ke špičkám žánru a to je to správné doporučení.
100%

Sdílejte článek

  1. Canislupus 16 července 2012 v 10:05

    Misery … Nejprve jsem se nechtěla pouštět do čtení zmíněné knihy – popis obsahu mě nezaujal – avšak nakonec jsem ji začala číst a … nelitovala. Považuji ji za moji nejoblíběnější knihu od Stephena Kinga. … Uběhnul již nějaký čas kdy jsem si ji přečetla, ale vzpomínky na ní mám stále živé. … Příběh je ze začátku v celku klidný, ale postupem času se napětí stupňuje až vyvrcholí v předzávěrečný zvrat. – Ale ještě není zdaleka všemu konec. – Ano, samotný konec je zvláštnější a překvapenější než … Jinak se mi v knize líbily i zápisy na psacím stroji (vynechaná písmena – jejich dopisování) a jedna část psaná rukou. … Shrnutí knihy: Naprostá lahůdka. … Poděkování a pochvala patří i Sheldonovi za hezkou recenzi knihy.

Nový komentář