Kultovní série pokračuje a Ash už zase musí zachraňovat svět před zombies a monstry všeho druhu. Pro tektokrát sága oživá pomocí pixelů a vy můžete rozhodovat o tom, jakým způsobem Ash zprovodí ze světa své nepřátele.

Spolu s hlavním hrdinou se ocitáme v sanatoriu. Ash je v něm několik měsíců zavřený a nikdo mu, kromě dívky Sally, jeho příběh o knize mrtvých a zombies, nevěří… Možná ještě nepochybuje zdejší bláznivý doktor Reinhard chtíc pomocí Necronomiconu ovládnout svět. A tak se opět dostávájí na scénu různé obludy, monsta, zombies a bytosti z jiné dimenze. Jediná naděje na záchranu lidstva je zavřená, ale netrvá tomu dlouho. Mříže se otevřou a Ash je volný, no i když volný je relativně špatný výraz. Je opět ve sračk*ch – po budově se promenádují zlem posedlé bytosti a kult může pokračovat….

Tedy za předpokladu, že jste ochotni ho sami posouvat, díky splněným úkolům, dál. Naštěstí to nejsou takové, kde si budete věčně lámat hlavu co máte udělat. Jsou spíš zpestřením lehce stereotypního plynulého děje, který střídá a přídává protivníky podle druhu lokace v jaké se právě nacházíte – ve vodě vodníci, na výstavě domácích mazlíčků psi a kočky, ve škole školníci, atd. (to jen tak příkladem). Samotné lokace na sebe navazují podle jakési namalované mapy… Takže od slavné chaty profesora Knowbyho si budete moci zařádit i v jiných, oku a fanouškům hororů lahodících, místech. Samotných druhů všelijakých potvor není bohužel moc a po několika efektně a efektivně udělených vrácenek do míst, odkud sem ty shnilotiny přišly, budete vedět jak nejlíp na ně… Tímto se dostáváme ke zbraním.

Všichni lidé, blíže obeznámení s tímto hrdinou jistě vědí, že k Ashovi patří motorová pila a brokovnice a vědí taky, že je tak trošku kutil. Takže postupem času zbraně přibývají. Sice jich nebude mnoho (spočítali byste je na prstech obou ruk), ale Ashovi to bohatě stačí, protože je bude moci různě kombinovat a libovat si v jejich používání… Na škodu vám rozhodně nebudou ani jakési fatality, příkladem byť památná scénka z druhého dílu doprovázející Bruceovu hlášku: „Swallow this!!!“

Ano, i tady není o Campbellovy hlášky nouze! Bruce Ashe namluvil a opět nás tak odzbrojuje sarkasmem a černým humorem postavě sobě tolik vlastní. Dalším členem z filmového týmu podílející se na této hře je bratr režiséra trilogie Ted Raimi, který na nás promlouvá pomocí Ashovy pravé ruky – ne, motorovou pilou opravdu ne, ale osobou tak trochu nemtvého a ukecaného Ashova souputníka Sama a vydatně se tak stará o komické vložky v celé této hře. Tou se dálé prohání směsice instrumentálních skladeb, mající podpořit jak bojovou, tak hororovou atmosféru. S tím taky úzce souvisí mnou zmiňovaná lokace a lajdácky vynechaná celková grafika hry.

Tady ovšem nečekejte žádné zázraky. Sice z dálky vypadá všechno vcelku pěkně, při detailnějším setkání s věcmi však grafika pokulhává. Co do výběru barevného vykreslení hry, je na tom Regeneration už o hodně líp. Snaží se totiž ladit ruku v ruce s nastoleným žánrem a bere ohledy na to jestli je právě den či noc, nebo v jakém prostředí se nacházíte. Videosekvence nenudí, ba naopak, jsou jedním z tahounů celého projektu. Jsme tu svědky nejlepších průpovídek a hlášek. Upozorňuji, že se nejedná o nějaké záběry z filmu, nýbrž o kreslené, ale mnohdy povedené animace. Během hry můžete sbírat extra karty, díky kterým se vám otevřou videa s Brucem Campbellem nebo s nezáživnýma obrázkama ze samotné hry.

Ovládání je trošičku složitejší, což ale lehce zmáknete jiným vámi vyhovujícím nastavením klávesových tlačítek (pokud samozřejmě nehrajete na konzolích či gamepadu). Tím však odstraníte jen jeden problém. Horší je to s hratelností a pohyby svého hráče, protože ho vidíte z pohledu třetí osoby – kamera se bude oddalovat, přibližovat a všelijak vás omezovat ve výsledném zážitku (i tu lze naštestí díky patchi trošičku omezit)….

Evil Dead Regeneration je čistá oddechovka. Není ani náročná na systémové požadavky jak hráče, tak počítače. Dojem bude kazit snad jen ta kamera a ukládání pozic, protože se nebudete moci uložit kdykoliv a kdekoliv. Musíte spoléhat jen na nalezení žluté knížky a dohrání patřičného kola. Po dlouhé absenci nějakého filmového pokračování přijde vhod, těch pár hodin strávených s legendárním démonobijcem.

Yeah baby. Sing for the King.