Welp (2014)


Režie: Jonas Govaerts
Rok výroby: 2014
Délka: 84 min
Země: Belgie
Alternativní název: Cub

Hrají:
Maurice Luijten … (Sam)
Gill Eeckelaert … (Kai)
Evelien Bosmans … (Jasmijn)
Titus De Voogdt … (Kris)
Stef Aerts … (Peter)
… a další

 

Dvanáctiletý Sam odjíždí s několika dalšími dětmi a trojicí skautských vedoucích tábořit do Valonských lesů. Kromě šikany ze strany svých vrstevníků i hlavního vedoucího Petera se musí chlapec vypořádat i s děsivou legendou, která o tomto místě koluje. Příběh o vlkodlačím chlapci jménem Kai slouží vedoucím k vystrašení mladých táborníků, jenže Sam brzy pochopí, že nejde jen o hloupou pověru. Okolní lesy totiž považuje za své teritorium šílený pytlák, který zde společně se svým synem nastražil řadu smrtících pastí. Sam na chlapce náhodou narazí a snaží se varovat ostatní před nebezpečím, jenže mu nikdo nevěří a snadno se tak stává terčem ještě většího posměchu a opovržení. Nepotrvá to však dlouho a všichni na vlastní kůži pocítí svůj omyl.

Začínající režisér Jonas Govaerts vsadil na osvědčené téma a rozhodl se ukázat, že i Belgičané dokáží natočit slušný slasher. Nevím však, zdali se mu to povedlo přesně podle jeho představ. Nebo lépe řečeno jestli se mu povedlo uspokojit divácké očekávání. Přece jenom měl film velice slibný potenciál, a to především co se výběru prostředí a hlavní osy děje týče. Jenomže dle mého názoru se režisérovi prostě nepodařilo z něj vymačkat vše, co se dalo. Dobře zvolené prostředí (zde les) ani důmyslné pasti ještě nezaručují velký úspěch. Protože pokud si chce divák film opravdu užít, nesmí nad scénářem moc přemýšlet. Jinak zde totiž narazí na spoustu nelogických kopanců a do očí bijících nesmyslů.

Je mi jasné, že se Govaerts snažil co možná nejvíce vyrovnat americkým, severským a francouzským slasherům, ovšem na můj vkus se nechal unést svou představivostí až příliš. Nebo měl vše alespoň trochu vysvětlit. Ono je sice pěkné, že zabiják oplývá skutečně pestrou škálou důmyslných pastí a řadou pohybových senzorů, ovšem by nebylo od věci trochu divákovi přiblížit, jak k tomu přišel, proč to vůbec dělal a hlavně jak to že je téměř nesmrtelný. Navíc byl ten belgický skautský oddíl opravdu divný. Nevím, sám jsem zhruba patnáct let chodil do skautu, ale zřejmě u nás zastáváme ještě poněkud odlišné pravidla a chování. Téhle trojici vedoucích bych nesvěřil svoje děcka ani omylem. Na druhou stranu zas chápu, že tvůrce chtěl nabídnout pestrou škálu charakteristik svých postav. Nicméně kromě hlavního hrdiny Sama, mi tu nebyl absolutně nikdo sympatický.

Hodnocení6
Přesto všechno se však režisérovi přece jenom podařilo místy navodit velice zajímavou atmosféru. Ponurost i napětí se tu sice mohli vyskytovat v hojnější míře, ale na průměrné ohodnocení to bohatě stačilo. Zvláště když některé pasti i mord scény byly opravdu vydařené. Pro příště by to však chtělo více zapracovat na důvěryhodnosti celé zápletky. Zřejmě největší kus práce odvedl Steve Moore, který měl na starosti hudbu. Tenhle borec se opravdu vyřádil a i díky němu měla atmosféra o level větší kvalitu.
60%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

  1. spilla 14 června 2015 v 13:54

    moc mě to teda neoslovilo….mám rád horory z prostředí lesa…a líbila se mi ze začátku ta misteriozní atmosféra….jenže jak se ukázal hlavní záporák…tak to celé šlo o stupínek níž….pasti byly sice zajímavé…ale nevím, přišlo mi….že oběti měli hromadu času na útěk…jenže zůstali stát….a čekali, až je něco zabije. Potom se mi nelíbil konec děti, věřil jsem v něco víc…nebo v postupné zabíjení…..ale tohle bylo moc jednorázové a divné…..ocenil bych úplnej konec….ten se mi hodně líbil….ale celkově to byl lehce nadprůměrnej snímek…kterej měl ale daleko větší potenciál 🙂

Nový komentář