Twilight (2008)


Režie: Catherine Hardwicke
Rok výroby: 2008
Délka: 122 min
Země: USA

Hrají:
Kristen Stewart … (Bella Swan)
Robert Pattinson … (Edward Cullen)
Billy Burke … (Charlie Swan)
Ashley Greene … (Alice Cullen)
Nikki Reed … (Rosalie Hale)
Jackson Rathbone … (Jasper Hale)
…a další

 

Podle jedné mé kamarádky – která je touto sérií po přečtení všech knih v takřka rekordním čase posedlá – Twilight od Stephenie Meyerové je jen a pouze o pocitech adolescentů a romantické touze s menší dávkou upírizmu přidanou z toho důvodu, aby byly jednotlivé akce bizarnější. Vzhledem k nadbytku mužských splněných přání, které typicky okupují stříbrné plátno, rozhodně na žádném z těch elementů není nic špatného. Nicméně zajímavé je, že tato adaptace uznávané první novely vlastně funguje nejlépe tehdy, když nejvíce dopřává ty myšlenky a pocity, produkujíc tak adaptaci dostatečně introspekční a romantickou, že uspokojí všechny nezdolné fanoušky, i když její nemotorné zpracování pravděpodobně odradí ty jedince, kteří ještě nejsou plně zasvěceni do její kombinace upírské mytologie a dívčí melancholie.

Kristen Stewart zde hraje Bellu Swan, sedmnáctiletou introvertku, která se stěhuje do Forks ve Washingtonu poté, co její matka Renee (Sarah Clarke) opouští jejich domov ve Phoenixu, aby žila se svým novým manželem. Ve Forks, kde žije se svým otcem, se Bella pomalu přizpůsobuje nové škole a novému životu, přičemž si buduje sjednocenou skupinku přátel, navzdory její nevyhnutelné rozpačitosti a fyzické neobratnosti. Ale jakmile poznává Edwarda Cullena (Robert Pattinson), stává se fascinovaná jeho unikající přítomností v jídelně, a nakonec i ve třídě, kde s ním spolupracuje. Když ti dva započnou jemné námluvy, Bella nachází důvod pro jeho záhadnou, stáhnutou povahu – Edward a zbytek jeho rodiny jsou upíři, ačkoliv se krmí jen zvířaty. Jejich vzájemná otevřenost brzy rozkvétá ve vášnivou romanci, jenomže upír nazvaný James (Can Gigandet) začíná Bellu sledovat, což vyvrcholí v bitvu, která náš pár nutí konfrontovat nejen okamžité nebezpečí, ale taky konečný význam jejich vzájemné lásky.

Povrchně, šance sledovat film, který se soustředí na to, jak hloupě se pubescentní dívky cítí, zní jako nějaký druh psychologické pasti – takové, která mě přiměje cenit si toho, jak dobrý mám život, nebo přinejmenším toho, že většina dnešních filmů se soustředí především na vyhazování věcí do povětří. Ale Hardwicková, jejíž režisérský debut Thirteen naznačuje, že tato žena věří v to, že většina teenagerů jsou odporní závisláci na sexu, zde vytváří uvěřitelný a neuvěřitelně sympatický portrét pubertálního pocitu úzkosti, který – krev sající melodrama stranou – by měl rezonovat s diváky všech věků i pohlaví. To, že Bellin konstantní proud pochyb a nejistoty vždycky působí zřetelně a autenticky, není jenom doklad k mistrovsky útlému výkonu Stewartové, ale také je to schopnost scénáře a prvotního materiálu opravdu dekonstruktovat tu vášnivou a neostrou, avšak nepopiratelnou mysl.

Zároveň je však film podstatně méně úspěšný při znázornění upírizmu, a to částečně kvůli přirozené nešikovnosti výroby takového druhu mytologie uvnitř realistického zasazení, ale hlavně je to kvůli zvláštním efektům a akrobatickým kouskům, které jsou zkrátka zpracovány uboze. Zatímco ta bitva zahrnující Bellu, Jamese a Edwarda je nesporně ta nejhůře vybudovaná, natočená a upravená sekvence celého filmu, scéna, ve které Edward Belle odhaluje svou pravou náturu, jednoduše nefunguje tak, jak měla, a to kvůli neuvěřitelně špatné CGI rozšířené “akci” a taky kvůli tomu absurdnímu monologu, který Pattinson musel předvést. Hardwicková působí bezradně při zachycování čehokoliv jiného, než těch vnitřních životů jejích postav (nepochybně záviděníhodný nedostatek), takže některé z jejích vizuálních punců někdy nefungují (její volba natočit Bellinu matku pouze v kamerovém detailu mě přiměla v sedačce ucouvnout), zatímco jiné její volby – jako například sporadická práce s ruční kamerou – jsou emočně matoucí, ne-li vizuálně dezorientující.

Nicméně, Hardwicková zřejmě opravdu rozumí proudu emocí, které Bella cítí, a daří se jí je zaznamenat způsobem, který se překládá do ryzí romantické atmosféry. Nehledě na jinak nevysvětlitelný úspěch záměrných, mdloby indukujících momentů, jako třeba Edwardova obrysová hra na piano Belliny písně, tento film opravdu zachycuje smysl posedlosti a ohromné vášně, kterou Bella k Edovi cítí, a přimíjí to relativně zmírněné mazlení tohoto páru působit jako jistý druh té nevázané, puls zrychlující touhy, která se typicky odráží v postavách opravdu velkolepých příbězích o lásce…nebo přinejmenším těch korzet trhajících romantických novelách.

Hodně z úspěchu tohoto filmu tkvělo v hereckých výkonech Stewartové, Pattionsona a Burka. Zdá se, že Stewartová je nekonečně schopná nacházet nějaké nové myšlenky nebo reakce, které každou chvíli přidává k Bellinu nepokojnému, avšak krásnému vzezření, zatímco Pattinsonovi se daří dělat významně více snového Edwarda, než by se podle jeho porcelánového upírského našpuleného výrazu dalo odhadnout. Burke jakožto Charlie nabízí otcovské znepokojení, což dává jak prostor Belle zkoumat její nadějný vztah s Edwardem, tak to i demonstruje, že její samota a dobrovolně přijatá izolace není bez úpřímně ochranného, laskavého a (co je nejdůležitější) ryze realistického kontrapunktu. Zároveň ale větší množství postav (bez pochyb nutnost vzhledem k očekávání fanoušků) zanechává menším role s málem dimenze, ačkoliv alespoň jeden výkon, od Nikki Reed z filmu Thirteen, je tak urážlivý a neuvěřitelný, že snižování jejího času na plátně slouží jen a pouze k prospěchu filmu.

Vlastně jsem neměl žádná zvláštní očekávání – dobrá nebo špatná – když jsem šel na Twilight, ale stále (nebo právě proto) musím říct, že jsem byl z výsledku příjemně překvapen a to možná kvůli tomu, že nejsem a asi nikdy nebudu součástí publika, pro které byl tento film zamýšlen. Zatímco je to zcela jasně nedokonalá práce, byl jsem více znepokojen těmi částmi, které byly podle mého usouzení mířeny na mě, a méně těmi částmi, které byly mířeny na fanoušky, nebo přinejmenším na divačky. Jinými slovy, všechno, na co jsem myslel, když vyhazovali věci do povětří, bylo “kdy zase začnou mluvit o svých pocitech?” Dokonce i se svými upírskými boji a netvorskými mytologiemi, Twilight je především komentářem na obavy, naděje a sny teenagerů – což je důvod, proč tento film funguje nejlépe, když ignoruje povrchní vzrušení nebo zvláštní efekty a soustředí se na prozkoumávání té pozoruhodně sexističtější části emocí těchto postav.

Hodnocení7
Nikdy jsem nečetl ty knížky, nejsem třináctiletá holčička, ale stále, navzdory všemu, jsem si Twilight docela užil...Tak, a teď si jdu pustit Ramba, protože potřebuji obří dávku testosteronu.
70%

Sdílejte článek

j.calling.2bad ( profil autora )

Miluju horror jakožto žánr veškerého umění, ať už jde o filmovou či herní branži, nebo i kresby, obrazy, hudební motivy apod. Kromě horroru samozřejmě zbožňuju i komedii, no a když se oba žánry zkloubí, vznikne Braindead, Evil Dead a podobné klasiky. To dává smysl, ne? Miluju karty. Ani ne tak moc karetní hry, jako čistokrevnou manipulaci s kartami (to jest impromptu karetní magie, neboli "hospodské" karetní triky, které vyžadují pouze a jenom balíček karet. I když jsem ale ozbrojem pouze jedním normálním balíčkem karet, můžu se pyšnit tím, že mám mocnou zbraň, neboť mé prsty jsou šikovné a ruce rychlé. Nikdy ale není na škodu využít i nějakou specialitku, která následně vyzdvihne zdánlivě hospodský trik do nadpřirozených výšin, kdy už mi lidé začínají říkat "tak mi něco ukaž, Copperfielde". Stojí to neskutečný prachy, ale v mým životě jsem asi nemohl učinit lepší investici. Několik let tvrdého tréninku a zaručuju se jako někoho, kdo vám pořádně zavaří v hlavě. Budete se zoufale snažit pochopit, a já budu pokračovat, budu vám ukazovat další a další věci, které jsou čím dále méně uvěřitelné a více nepochopitelné, až to konečně vzdáte, vyserete se na myšlení a jenom si užijete pohled na dění v cizích rukách. Je to prostě krásný pocit, když se člověk má čím pochlubit. Miluju angličtinu a podle toho to taky tak vypadá. Počet for, které pravidelně navštěvuju a do kterých přispívám je velký, a více než polovina je právě anglická. Jo, fakt je to dobrej pocit, když se člověk má čím pochlubit. Je mi 16 let a od dob, kdy jsem vylezl z plenek jsem nepustil karty z těch malých ručiček. O pár let později jsem zase nevynechal příležitost věnovat se angličtině. Roky plynuli, já se zlepšoval. A při vší upřímnosti jsou to jediné dvě věci, kterými se můžu skutečně pochlubit a směle říct, že díky nim vyčnívám z řad teenagerů. Jo, dělám s Photoshopem, manipuluju s fotkama a říkám si, že mi to po těch třech letech učení se se zmíněným fotokrámem docela dobře jde (viz. mé webovky, které skutečně mé weboky vůbec nejsou :-P). Tak či onak, v životě jsem zatím dokázal celkem hovno (když nepočítám zlepšování se v jistých schopnostech na samu sobě), ale vždyť mi není ani 18, tak kdo by ode mě už teď čekal nějaký výrazný výsledky, no ne?

71 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Solo 3 února 2014 v 11:44

    Dokázal jsem to! Stmívání mám už doma asi čtyři roky – co DVD prodávali v trafice. Za tu dobu se mi ho postupně snažili vnutit dvě bývalky, ale vždycky jsem statečně usnul, takže jediné co jsem si ohledně filmu pamatoval, bylo to: když jsem byl v Chotěboři a Obitus začal přednášku „"Hned z kraje, aby bylo jasno, je třeba říci, že Stmívání je hrozná sračka!" – Jak jsem řekl, za tu dobu jsem ho měl puštěný asi čtyřikrát, ale nikdy jsem to neviděl dál, než do půlky. Takže až nynější holka dokázala udržet mou pozornost a já se slavnostně dodíval na tuhle teen romantickou blbost. Knižní předlohu jsem sice nikdy nečetl, ale nemám to ani v plánu…Skákající bledí upíři co hrají za deště baseball, lozí po stromech ohromnou rychlostí a osahávají se navzájem, no to zas bylo něco. Chápu, že mladší generace je poblázněná z výkonů a hlavně vzhledů dua Kristen Stewart a  Robert Pattinson, jejichž plakátky si vylepovali po pokojíčcích a uronili nejednu slzu do papírového kapesníčku, ale dějově mě tahle „lovestory“ skoro vůbec nechytla. Dá se tu sice narazit na pár zajímavých scén, ale to je i na průměr málo. Navíc když většina herců ve vedlejších rolích podává neuvěřitelně nudné a špatné výkony. A to podotýkám, že jsem k tomu nepřistupoval jako fanda hororového žánru jen proto, že tu jsou upíři a vlkodlaci. Ono to vlastně ani s hororovým žánrem nemá skoro nic společného. Původně jsem chtěl dát tak 30%, ale za mou oblíbenkyni Ashley Greene dám ještě o deset víc. A to jsem do nedávna netušil, že má tahle kravina ještě tolik pokračování. To zas budou následující dny v prdeli – držte mi palce, po obědě jdeme do dalšího dílu – už teď se mi chce spát…

  2. Frenk 3 července 2011 v 12:02

    Dokonce jsem se přenutil k četbě tohoto prvního románu – nebylo to zlé. Dokonce si myslím, že kdyby se k dané látce postavil schopnější režisér, mohla z toho vyjít daleko lepší podívaná bez všudypřítomhých posměšků. Nic to ale nemění na tom, že na našich stránkách to nemá co dělat a jsem rád, že do recenzí nepřichází další příspěvky k této sáze.

  3. Eraserhead 5 listopadu 2009 v 13:05

     Takže nejdřív pro ty, kteří tím rádi operují – co tady dělá tenhle film, když ani na csfd ani na imdb to jako horor označené není? :-). Za další bych chtěl pochválit autora recenze, která se podle mě povedla a jak ji dokázal (vzhledem ke zjevnému postoji ke zhlédnutému filmu) udržet na uzdě a zůstat docela objektivní. 

    Je až k neuvěření, jak je pro mě problematické to okomentovat. Stmívání je strašně jednoduché pohanit, odsoudit a zesměšnit a abych pravdu řekl, ten film (a zřejmě i kniha) si o to často sám říká a místy k tomu doslova vybízí. Ale na druhou stranu – asi takhle. Mě osobně ten film nějak zvlášť nebavil, nechápu že se z tak plytké a až moc na city hrající zápletky chtělo někomu točit film a vrážet do toho peníze. S hororem to nemá společného vůbec nic, je to čistá přeslazená romantika o dvou lidech z nichž čistě pro větší dramatický efekt jeden je upír (a ruku na srdce, koho by dneska nějak extra zaujalo sledovat další miliontý film o vznikajícím vztahu mezi dvěma obyčejnými středoškoláky?) Tento fakt, že jeden z nich je upír mohl z filmu udělat dost zajímavou věc, jen kdyby obě autorky (literární i filmová) nedali přednost čisté romantice. Ač jich je tu dost, o upírech to vůbec není (později třeba jo, literární předlohu jsem nečetl a ani se k tomu nechystám), opravdu mi připadá, že jsou tady jen tak aby to bylo zajímavější. Shodl bych se s Obitusem, že Stmívání může hororu jako takovému spíše uškodit, protože může spustit vlnu plagiátů. Dost mě na filmu pobavila jedna věc, párkrát jsem v minulosti narazil na diskuse, jak je (americký) film diskriminační, protože tam většinou zpravidla hrajou jen běloši a bělošky. \Stmívání tenhle problém vyřešilo způsobem, kterej je možná stejně hloupý, jako opomíjení jiných etnických složek obyvatelstva. Dost mě bavilo, jak si Bella našla asi pětici přátel z nichž jeden byl asiat, druhý černoch, další latinoameričanka a další běloška, nemluvě o indiánovi, ale ten tam tak nějak byl “oprávněně”. To mě fakt rozesmálo. Abych to shrnul. Překvapilo mě, že jsem to dokoukal docela bez úhony a kdyby mě k tomu někdo donutil, asi bych to zvládl zopakovat. Není to zase tak špatný film, jak bych čekal – obsah je (v rámci subjektivního vkusu) strašnej, forma zase tak špatná nebyla, řemeslně to není vůbec špatně natočené. U mě to teda neobstálo, ale dokážu pochopit, že se to někomu (jiného věku, jiného vkusu, jiného životního stylu než jsem já) může strašně líbit. Stmívání má přesně vymezenou cílovou skupinu, na kterou to asi prostě musí zapůsobit. Aniž bych se té skupiny chtěl nějak dotknout, jsem rád, že v ní nefiguruji. Takhle jeden film bych ještě snesl, ale záplavu dalších (a nejen pokračování téhle ságy), by mi asi vymlelo mozek. A na závěr – Robert Pattinson svou roli nezahrál vůbec špatně, jeho výkon se mi líbil mnohem více, než výkon Kristen Stewart.

  4. Zevluska 2 července 2009 v 18:00

    btw: abych předešla nějakejm blbostem,když si to teď po sobě čtu,tak to zní jakože jsem viděla New Moon celý nový original film- nicht- to sem samozřejmě nemohla, pač to etě neni v éteru,ale kamarád co žije v USA mi stáhl něco jako FILM O FILMU-má to hodinu a půl – takže je tam spousta zásadních scén, rozhovory, natáčecí dny atd 🙂 vše v aj, přehrávatelné pouze ve Qvee playeru – placený us program 🙂

  5. Zevluska 2 července 2009 v 03:33

    proboha proboha proboha, všem se TAK MOC omlouvám- že jsem kdy hanila Twilight… ne a teĎ vážně… po shlédnutí New Moon- musím s pokorou přiznat toto:: zmýlila jsem se v tomhle filmu. Tak nějak sem šla na první díl s tim,ž e to je- s prominutím “sra**a”…šla jsem domů s rozporuplnýma pocitama, a se zatvrzelostí původního názoru… načeš jsem si včera stáhla druhej díl…. podívám se na něj ( vklidu doma – sama), nedá mi to, musim si pustit ten první díl (v klidu,soma a sama,—-byl to dlouhej večer).. a.. sakra…. sakra… mě se to líbí….líbí se mi to…hm…líbí…

  6. Achara 27 dubna 2009 v 15:39

    Mě se to líbilo,jako nesmysl mi to určitě nepřišlo a že se to líbí náctiletým?No a?Copak musí pořád koukat na vnitřnosti a já nevim co,je tady film kterej bych označila za totální kravinu ale nemůžu jmenovat páč by mě tady všichni ukamenovali protože je to jeden z mála filmů co má skoro 100%

  7. Yellow 13 dubna 2009 v 10:03

    ač jsem z toho měl hrůzu (puberťačka se přestěhuje do malého městečka, musí si najít nové přátelé na škole a zamiluje se do upíra – OMG), příjemně mě ten film překvapil… a opravdu jsem se u něj bavil… bylo tam sice pár scén, které mi přišly vyloženě trapné, ale při srovnání s tím, co se teď točí, to byla příjemná večerní zábava…

    samozřejmě, že žádný kult ani dílko hodné vychvalování to není, ale mohlo to dopadnout mnohem hůř…

  8. nakiniki 9 března 2009 v 16:00

    to Jino: no já teda nemám pocit, že bych byla naivní holka, ačkoliv mladá ano. A tenhle film se mi moc líbí, což víš sám, a možná právě proto si to napsal… Ale přirovnávat to k fanatismu ohledně Luneticu?  od toho to má ještě hodně daleko…a to nemluvím za sebe, protože k fanynkám Luneticů jsem nepatřila ani v tom nejhororovějším sně…

  9. beliall 12 února 2009 v 14:14

    Tak tenhle film je jeden z těch o kterých nevím co si mám myslet. Není špatný, to vůbec ne, ale romantika, které je tenhle film plný, není nic pro mě. Prý to mýá být romantický upíří horror. Co se ovšem týče té horrorové části tak tu tam vůbec nevidím. Takže celkový dojem je takový, že jako romantickej film dobrý, ale jako horor mizerný.

  10. Jino 7 února 2009 v 20:23

    Nemůžu se zbavit dojmu, a tím dát za pravdu Frenkovi (jak jsem slíbil, že se do rozepře připojím až film shlédnu), že snímek je převážně mířen na mladé a naivní holčiny, které by tento film mohly prožívat s obrovskou dávkou fanatismu, dajícímu se přirovnat snad jedině ke zlaté éře Titaniku a nebo vrcholných létech Luneticů

  11. FAITH 7 ledna 2009 v 15:16

     FRENKU- no tak to sem z ty vekovy hranice jen tak tak utekla..takze se na me zrejme podle tve analyzy nevztahuje komentar-,,Ty seš myslím jedna z těch náctiletých pipek, který si z toho uchcávaj” Ok dik za dukladne propatrani navsevnosti Twilight podle veku a jejich nasledne rozrazeni podle titulu, tj. pipka,atd… jsem rada ze jsem tomuto unikla bye

  12. Frenk 6 ledna 2009 v 16:27

     No, přesněji je mi teprve 20, -náctiletý jsem byl ještě před půl rokem, ale těmi náctiletými děvčaty jsem spíše myslel věkovou hranici mezi 12 – 16 rokem, protože zde je asi cílová skupina snímkuTwilight. Jinak Brno není žádnej zapadákov, ale vím, že určitá nevraživost mezi brňákama a pajzákama (čti pražákama) prostě existuje. A nevím, co spolu budeme dělat v příštím životě, ale nashledanou.

  13. see-sawandrew 4 ledna 2009 v 15:58

     FAITH: útočit na recenzenta, jelikož hodnotí film jako takový, který je ve srovnání s knihou skutečně zjednodušený až hanba, má být o něco méně pokrytečntější než odsuzování Twilightu na základě filmu? J.calling.2bad jako recenzent rozhodně film zhodnotil takovým způsobem, jaký si zaslouží (jak řekl Frenk, možná jej i přechválil)… nikdo tu ale neútočil na příběh Twilightu, který je ve srovnání se scénářem filmu asi jako Kanada proti Andoře.

  14. Frenk 4 ledna 2009 v 14:21

    FAITH: “Romantický horor” bylo označení na mém lístku do kina. Pro zajímavost: film jsem viděl v brněnském multiplexu Olympia a byla to ta akce, kdy stál lístek jen 50 Kč. A lidi podle věku nesoudím, ale v tvém případě to nebylo těžké – při návštěvě kina byla na Twilight obrovské množství náctiletých dívek, nic proti.

  15. FAITH 4 ledna 2009 v 14:11

     No a nakonec protoze uz nehodlam tu s vama neco resit vam chci dat radu a nalozte s tim jak chcete.neradte zanry filmu k pohlavi protoze ac sem se tady ted predstavila jako zatvrzela romanticka a feministka,se moje oblibene filmy radi mezi pro nektere lidi kultovni hororove filmy…a damske publikum je spis zavrhuje nez obdivuje….a to same u veku at ti je 12 nebo 30 nevypovida to o tobe nic podle ceho by te lide mohli posuzovat… jo a kdyby nekdo nasel linky na download bubba ho-tep tak mi je muzete poslat do schranky

  16. Solo 31 prosince 2008 v 10:07

     film jsem neviděl, ale slyšel jsem o něm převážně nehezké věci. Podle mě sem patří – i když upíří lovestory mě moc neberou. Včera jsem sledoval Noční Show Davida Lettermana – a  dokonce se o tomhle filmu zmínil a dělal si z toho prdel ( v dobrém slova smyslu). Jinak s tím co napsal autor do posledního odstavce souhlasím. Co se týká komentu FAITH – pistoli či boxera nosí jen srabi – když už tak uznávám pěsti a kopy.

  17. j.calling.2bad 30 prosince 2008 v 18:15

     Faith: nejsem si vědom toho, jak může ten dodatek urazit, zvláště potom, co si recenzi přečetlo pár mých známých (samé fanynky knížek a vlastně i filmu), které se zmíněným dodatkem neměly jediný problém. Zároveň poněkud nechápu, podle čeho usuzuješ, že jsem nějakej chlapeček, co se cítí hodně drsně, když v ruce drží pistoli nebo boxera. Myslím si ale, že nemá cenu nad tím jakkoliv bádat. “ja cetla i knihy a tenhle pribeh neni rozhodne postavenej na naky
    pubertacky romanci.je v tom neco hlubsiho ceho se asi takovej chlapak
    jako jsi ty nedokaze dopatrat..” Já docela jasně zmiňuju, že jsem knížky nečetl, a ty více méně píšeš, že právě díky tomu, že si je četla, víš, jak moc tenhle příběh je hlubokej. Takže z čeho mě to vlastně obviňuješ?

  18. Frenk 30 prosince 2008 v 17:58

     FAITH. Ty seš myslím jedna z těch náctiletých pipek, který si z toho uchcávaj, ale potom nevím, proč útočíš na autora recenze, který Twilight víceméně pochválil (na můj vkus dokonce přechválil). Ten dodatek pouze říká, že ačkoli na lístku od kina je napsáno romantický horor, ve skutečnosti je to pouze romantický film. A proto se po shlédnutí autor recenze, jsa naprosto přeslazen sladkými řečičkami zamilovaných teenagerů, rozhodnul pustit si něco ostřejšího. Tot´ vše, takže ten atak byl úplně zbytečnej…

  19. FAITH 30 prosince 2008 v 17:46

     potrebujes obri davku testosteronu jo?????znam takovy chlapecky jako si ty ty co se cejtej drsne kdyz maj v ruce boxera nebo pistoli,ale neco ti povim rambo ti testosteron vazne nedoda.vim ze to byla metafora ale byla stejne tak urazejici jako bych ja rekla po shlednuti tveho oblibeneho filmu musim ze jit vyzvracet abych to ze sebe dostala…ja cetla i knihy a tenhle pribeh neni rozhodne postavenej na naky pubertacky romanci.je v tom neco hlubsiho ceho se asi takovej chlapak jako jsi ty nedokaze dopatrat…ale chapu to mozna kdybys cas od casu dodal injekci trochu progesteronu treba bys byl otevrenejsi pro takove pribehy

  20. see-sawandrew 30 prosince 2008 v 13:24

     Jelikož mám pár kamarádek, které tato knižní série dohnala a zcela pohltila, musím konstatovat, že film je pro fanoušky knihy natočený více než uspokojivě. Jelikož nepochybuji o kvalitě knižní série – kterou si ale nejspíš nikdy nepřečtu – musím scéénář filmu tak jako tak označit za poměrně kostrbatý a nedotažený, herecké výkony značně rozporuplné atakdále atakdále… 50 – 60% je podle mě jakž takž objektivní střed mezi konzumenmty knihy a těmi, kteří knihu neznají a tak celou zápletku považují za příliš naivní a nedomyšlenou. Udivuje mě distribucve, která tento film stále označuje za horor, neboť při poslední scéně každé epizody Teletubbies, kdy všichni čtyři marťánci udělají BAAF , se leknete rozhodně více než ve kterékoliv scéně Twilight

  21. Frenk 30 prosince 2008 v 11:26

     Střední škola ve Forks je opravdu zvláštní. Upíra zde poznáte celkem snadno, stačí se několika studentům podívat do vybělených tváří (straní se slunce, ve Forks naštěstí pořád prší). Místní policie řeší několik úmrtí týdně způsobené nějakým “zvířetem” a tak Bella jen pár dní po nastěhování odhalí staleté tajemství zdejších upírů (jak jinak než v knihovně – v knihách, které nikdo nikdy nečetl). Stmívání je naivní pohádka pro -náctileté holky. Zvláště pak, když je dramatický oblouk vymyšlen skrze basseballový zápas tak, aby vše mohlo vyvrcholit kousnutím Belly.

    Na druhou stranu. Jakási takási chemie tam určitě je. Pár povedených vtípků by se taky našlo, i když se Twilight chvílemi mění na nějakou divnou sebeparodii, ale budiž. Nic jiného než otřesné triky jsem nečekal (malý rozpočet samozřejmě) a když si vezmu, že film byl určen především oněm čtenářkám oblíbené knihy a romantikou posedlým adolescentkám, tak Twilight tak nějak beru. Jako bonus pak přidávám nabušený soundtrack, ale to je asi všechno. Romantický horor pro mě stále zůstává nevyužitou kombinací.

    40 %

    P.S.: Pamatujete si na seriál Buffy, kde se hl. hrdinka zamilovala do upíra Angela? Když se spolu v jednou díle museli rozloučit, působilo to na mě mnohem emotivněji než celé Twilight dohromady.

Nový komentář