Alternativní název: Shutter: The Original
Režie: Banjong Pisanthanakun, Parkpoom Wongpoom
Rok výroby: 2004
Délka: 97 min
Země: Thajsko
Hrají:
Ananda Everingham … (Tun)
Natthaweeranuch Thongmee … (Jane)
Achita Sikamana … (Natre)
Unnop Chanpaibool … (Tonn)
Titikarn Tongprasearth … (Jim)
…a další
Fotograf Tun se společně se svou přítelkyní vrací z oslav domů svým vozem. Jane na chvíli přestane vnímat silnici před sebou a najednou jejich vozem zatřese prudký náraz. Ve zpětném zrcátku spatří tělo nehybné dívky, zpanikaří a ujedou. Zanedlouho se začne kolem nich dít něco podivného. Nově vyvolané fotky mají na sobě podivné stíny (šmouhy), které si Tun nedokáže vysvětlit. Navíc začne vidět podivné přeludy ženské postavy a v noci trpí nočními můrami. Když to samé postihne i Jane, začnou oba pátrat po identitě záhadné dívky. Odpovědi naleznou v Tunově minulosti, která není zrovna bez poskvrny a kolotoč děsivých událostí je nasměruje rovnou do náručí smrti.
Tento film jsem viděl poprvé už hodně dávno, přesto to byl právě on (společně s japonským Kruhem), kdo nastartoval mou zvědavost a lásku k asijským hororům. Před nedávnem jsem měl možnost vidět americký remake, který mě ovšem moc nenadchnul a tak když jsem konečně narazil na možnost shlédnout originál po čase opět znovu, neváhal jsem ani minutu. Sice už na mně takový dojem neudělal, ale i tak jsem si z nostalgie zavzpomínal na své začátky, kdy mi ještě dlouhovlasé černovlásky nelezly krkem. Navíc se jedná o film z Thajské distribuce, kterých není zrovna mnoho. Tedy těch relativně dobrých.
Přestože zde nemáme šanci vidět nic moc originálního, tak samotný závěr patří ke zlatému hřebu večera. Po kazetě, prokletém domě a telefonu, teď přišel na řadu fotoaparát. Přístroj, jenž nám dopomůže zachytit nejrůznější situace a momenty, které prožijeme, místa která navštívíme atd. Občas se nám sice do záběru dostane něco či někdo co/koho tam zrovna mít nepotřebujeme, ale dokud to není pomstychtivý duch, je to dobré.
Věřím, že pro ty z vás jenž ještě neviděli moc asijských hororů to bude parádní podívaná, ale ostřílení matadoři si u většiny lekacích scén řeknou, tohle jsme už přece viděli někde jinde. Právě tyto scény jsou tím nejlepším, co nám film nabídne, ale místy nefungují, tak jak by měly. Většina z nich se dá odhadnout dopředu, což trochu kazí jejich efekt. Nicméně nelze tvůrcům upřít snahu, diváky co nejvíce šokovat. Přiznám se, že scénka s venkovním žebříkem lehce naježila chlupy na ruce i mně (i po letech). Atmosféra by se dala místy jen krájet a to především v polovině snímku. Začátek je totiž dosti vlažnou pasáží, ale jakmile naše černovláska poprvé vykoukne, nastane výrazné zlepšení. Když nám navíc tvůrci děj okoření i něčím nevšedním, je to výrazné plus. Tady nám trošku ukázali, jak se dají falšovat fotky s duchy. Milovníci UFA a paranormálních jevů by si měli raději zakrýt oči, nebo je klepne.
Musím ocenit i většinu hereckých výkonů. Tedy především naši hlavní trojici. Představitelka pomstychtivé a hlavně zamilované Natre mě odpuzovala svou visáží již zaživa a co teprve, když začala blít krev, nebo se objevovala v zrcátkách. Lepší babu snad ani nemohli najít.
Ta ATMOSFÉRA! Definitivně je SHUTTER jedna z nejlepších duchařin, kterou jsem kdy viděl. SHUTTER obsahuje všechny složky hororového filmu: mrazivou atmosféru, napětí, děsivý vizuál, perfektní hru s divákem, děsivé scény, výborná práce s kamerou, skvělý scénář a ten konec! Brrr…Neporovnatelné s americkým remakem. I když jsem (bohužel) první viděl americký remake a věděl jsem, do čeho jdu, pořád působivé (kdybych neznal námět asi bych celý film nedýchal).
Nejděsivější film (hned po The Exorcist) jaký jsem měl tu čest vidět. Americký remake nesahá tomuto skvostu ani po vlečku. Sužující hudební doprovod, fungující (nevídaně) lekačky, které mi párkrát přivodili srdeční explozi a vynikající příběh (většina hororů tohle postrádá) s ještě lepším zvratem. Pro mě 100 %!!! T-UP