Český název: Červená Karkulka
Režie: Catherine Hardwicke
Rok výroby: 2011
Délka: 100 min
Země: USA
Hrají:
Amanda Seyfried … (Valerie)
Gary Oldman … (Solomon)
Shiloh Fernandez … (Peter)
Max Irons … (Henry)
Billy Burke … (Cesaire)
Julie Christie … (Babička)
…a další
Valerie, žíjící v malé vesničce jménem Daggerhorn, se zmítá mezi dvěmi muži. Je zamilovaná do dřevorubce Petera, ale matka si přeje, aby se provdala za movitějšího Henryho. K tomu všemu je vlkodlakem zabita její sestra Lucie a lidé se rozhodnou vypořádat se s bestií jednou pro vždy. Do vesnice tak přijíždí otec Solomon, který jim vysvětlí, že vlkodlakem je některý z obyvatel. Možná je to váš milý, možná je to vaše rodina, možná je to váš nejlepší kamrarád.
Co s tím má společného Karkulka? Mnoho ne. Valerie občas chodí navštěvovat svou babičku do lesa, od ní také dostane svůj červený plášť. Dojde také na památné otázky „proč máš tak velké oči/uši/zuby?“, což ale působí v dané scéně docela směšně. Jinak je docela možné, že kdyby se režisérka těchto propriet zbavila a dala filmu jiný název, nikdo by ani nepostřehnul, že se zde vypráví známá pohádka v hororovějším pojetí.
Moc se mi líbila vizuální stránka snímku, spojená se stylizovanou přírodou. Malebná krajinka a středověká osada, na kterou poletují vločky, temný les, bílé štíty hor. Jenže i toho se brzy divák přejí a fakt, že se Červená Karkulka odehrává na jediné lokaci si začne vybírat svou daň. A moc tomu nepomáhá ani scénář, který veškeré dění „stlačil“ pouze na čekání na vlkodlaka a hru „kdo to asi bude.“ Postav je zde dost, jsou ale krajně nezajímavé a beztak jsou přítomny jen jako další možní kandidáti.
Samotná Karkulka – tedy vlastně Valerie – je v podání Amandy Seyfried celkem dobrá volba. Není to žádná mladičká panenka, ale dospělá děva, která si s mládencem klidně užije na otýpce slámy. Z ostatních herců vyčnívá ještě Gary Oldman (ach jo, ten už taky vleze do všeho), který se jako obvykle snaží, ale jeho postava protivlkodlačího inkvizitora nepatří mezi nejlépe napsané – rozhodně se z ní dalo vytěžit víc. Zajímavá je hudba, která do údajného středověku mixuje elektroniku, což není na škodu.
Samotné digitální ztvárnění bestie asi tak úplně neobstojí, ale vzhledem k nevelkému rozpočtu a vkusu paní režisérky to ani tak nevadí. To se ale nedá říct o atmosféře, která i přes pohádkové pozadí a pěkné vizuály vystrčí růžky jen ojediněle. Souboje jsou nudné, dějové zvraty nezajímavé a celý příběh jsem tedy sledoval ve značném otupění. Žádný výrazný nápad, žádné napětí.
Dívat se na to dá, ale horor to opravdu není. Je to spíše romantika pod rouškou tajemna s jedním či dvěma hororovými prvky 🙂
dalo sa to pozriet 😉
Nejlepší variace na Červenou Karkulku pro mě už asi navždy bude Maniak z roku 1996 s Reese Witherspoon a Kieferem Sutherlandem. Tohle bylo úděsně nemastné neslané, kromě pár scének s Oldmanem si z toho nepamatuju prakticky nic, a to jsem neviděla zase tak dávno… Vlastně ještě jednu věc si pamatuju – jak jsem kroutila hlavou nad tím, jak Jeremy Irons dokázal splodit takové nesympatické a podle tohoto snímku soudě asi ani ne moc talentované prkno. :-p 8-/
Jako malé dítě jsem měl pohádku o Červené Karkulce nejraději. Zřejmě už v té době mě nějak přitahovalo násilí a krvežíznivý vlk. Byl jsem proto zvědavý, jak se s tím popasuje režisérka mnohými zatracovaného Twilight, který jsem osobně dodnes neviděl celý, protože jsem u něj už dvakrát usnul. Nemám rád romantické zápletky v hororech. Podle mě to do něj nepatří a jde jen o debilní lákadlo tvůrců, jak si zajistit přízeň dnešních teenagerů. Stačí angažovat pár šampónků, pohledné holčiny, kupu láskyplných keců, letmé polibky a mládež začíná vlhnout. Bohužel ani zde tomu nebylo jinak a já se nestačil divit, jakpak to nám tu Karkulku pěkně zprasili. No ono to s ní vlastně ani nemělo nic moc společného. Digitální vlkodlak (vlk) nenažene hrůzu asi nikomu, ale o něj tu ani zdaleka nešlo. Hlavní přece bylo, jak to dopadne mezi hlavní trojicí a kdo se nakonec dostane Valerii pod sukně. Do cudné dívky měla hodně daleko a tak to nebyl ani moc velký problém. Ta černá skákající a mluvící šmouha na obrazovce už jen byla takovým módním doplňkem, aby se to dalo zařadit do hororového žánru…
více na: http://solo-solosworldofhorror.blogspot.com/2012/04/red-riding-hood-2011.html
Film ktory celkom prekvapil cakal som vedsiu hovadinu a ono to bolo dobre s kazdeho trochu deju napetia slusne a velmi slusne spraveny film davam 80%
Do pulky filmu celkem nuda druha pulka lepsi ,ale kdyz to tak vezmu cekal sem vetsi pruser ( jednou sem se snad i leknul
) na dlouhy zimni vecery to muze bejt pro nekoho idealni volba