House (1986)


Český název: Dům
Režie: Steve Miner
Rok: 1986
Délka: 93 min
Země: USA

Hrají:
William Katt … (Roger Cobb)
George Wendt … (Harold Gorton)
Richard Moll … (Big Ben)
Kay Lenz … (Sandy Sinclair)
Mary Stavin … (Tanya)
Susan Frenc … (teta Elizabeth)
…a další

 

Je překrásný slunečný den. Mladík na motocyklu veze nákup staré paní do ještě staršího domu.
„Kdepak jste? Chci prachy. Jste ta…?” A rychle ven, dáma se totiž houpe v ložnici na provazu. Po pohřbu se do jejího bydla nastěhuje její synovec Roger. Slavný spisovatel, který po jistých událostech nemůže pořádně psát, natož spát. Přišel o syna a se ženou to na nejvřelejší vztah plný lásky a porozumění nevypadá. Nikdo neví, kde jeho syn je. Tedy až na jeho tetu a poté i na něho. I když tenkrát staré paní nikdo nevěřil, že syna si vzal dům, nyní se Rogerovi v hlavě rodí pochopení. Nejen, že píše autobiografický román o válce ve Vietnamu takřka jedním zátahem. Navíc se seznamuje s tajemstvím, jež znala jen jeho teta. Když málem způsobí zmizení syna své sexy sousedky, rozhodne se, že se s podivnými silami, jež na něj útočí, zkusí vypořádat. Využije k tomu souseda, svého fanouška, který právě přišel na půlnoční večeři. Dá mu do ruky harpunu a chystá se otevřít skříň, z níž na něj předminulé noci s půlnocí vyskočilo monstrum. Hodiny pomalu odtikávají. Ale to Roger netuší, že do konce filmu zbývá ještě dobrá půlhodina a že ho čeká cesta na druhou stranu, v pohádce by se řeklo „za zrcadlo”…

Báječná podívaná, napadá mne hned po shlédnutí filmu. Je to již nějakou dobu, co běžel v televizi, to bylo ještě v časech, kdy bylo možno na našich stanicích spatřit i lepší osmdesátková béčka. O to víc jsem se těšil na plánované nedávné shlédnutí.

House se zprvu tváří jako obyčejná duchařina s minimem efektů. Nutno dodat, že z domu strach nejde, takže během prvních 30 minut si člověk říká, že se asi bude nudit. Zvláště, nemá-li příliš v lásce kudrnaté hlavní hrdiny, kteří se mohou pyšnit přízviskem playboy. S příchodem první hrůzné noci však přichází příjemné zjištění, že se veškeré dění přelévá do kategorie monster snímků.

Monster je tu celkem dost. Jejich zpracování či náznaky jsou přesvědčivé. Divák se jich navíc může do sytosti nabažit, protože kamera nešetří detailními a déle trvajícími záběry. Moc pěkné masky a celkově zvládnuté ostatní efekty. Ale hrůza? Ta jde jen z poloviny z nich, ponejvíc tehdy, je-li netvor součástí lekací scény. Jinak je patrná snaha tvůrců diváka spíše ohromit jednak již zmíněnou až puntičkářskou přesností, jednak humorem.

House je totiž hororová komedie. Mezi hlavním hrdinou a zrůdami dochází často ke krkolomným situacím, z nichž veselého diváka nerozesměje jen máloco. Komediálnost zde není ani tak soustředěna na hlášky a vtipy, jako právě na situace a jejich řešení. I když se tento způsob dnes může jevit jako přinejmenším nepříliš šťastný, staromilce jistě potěší. Co je však nepotěší, jsou-li staromilci i v případě erotiky ve starších hororech, je právě její nedostatek. Nachází se tu totiž jeden ženský objekt, který ke zneužití k ukázce něčeho potěšujícího přímo vybízel (Mary Stavin), ale využit nebyl. To však, přestože se považuji právě za tohoto druhého milovníka, považuji za velký klad filmu. Nesklouzl tak k úplné béčkovitosti a udržel si tím jistý standard, který film činí přístupný široké vrstvě divácké obce.

 

Hodnocení7
House je legrační horor s legračními monstry a legračně si počínajícím hlavním hrdinou, který za doprovodu celkem vydařené hudby dotáhne celý kolos k úplnému happy endu, jenž však z celku vychází jako logicky poměrně silná facka. Přesto je film hodně povedený.
70%

Sdílejte článek

  1. Profilový obrázek
    Solo 4 srpna 2020 v 21:34

    Našel čas zase splnit nějaký ten restík a mrknout na některou tu hororovou sérii, která mi dosud unikala, nebo jsem ji jen hodně dlouho přehlížel. No a tak padla náhodná volba právě na House. Steve Miner není pro mne žádnou neznámou a jeho filmy mají většinou celkem slušnou kvalitu (tedy alespoň ty, co jsem dosud viděl) a tak jsem šel do prvního Domu docela natěšený. No a nezklamal ani tentokrát. Hororové komedie mám docela rád, navíc se v osmdesátkách urodila celá řada velmi solidních a kultovních filmů a ani tento jim ostudu rozhodně neudělal. Líbila se mi celková atmosféra, která byla po většinu času spíše humorného charakteru, skvěle proložena jak o hororové a fantasy prvky, tak i legrační monstra a masky. Samozřejmě nechyběla ani řada bizarních situací a hlavně se u toho člověk ani moc nenudil. Hlavní hrdina byl správně střelený, jeho vlezlý soused zase srandovní, herečky docela pěkné a monstra škodolibá. Je mi však jasné, že mladší generaci už podobné kousky asi moc neuchvátí. Což je však škoda, protože pořád v sobě mají to kouzlo – ne jak ty dnešní sračky s přehršle otřesných digitálních efektů (samozřejmě čest početným výjimkám).60%

  2. Profilový obrázek
    Jino 3 dubna 2008 v 07:06

     jj no to vím, já měl prave s tema titulema problem. Ale aji tak, skoda…. takovych dobrych hororu bylo, co davali driv na nove a ted to nedavaj, kdyby to dali secko aspon jeste jednou, tak si to nahraju, ale kde ty filmy ma ted clovek shanet. Hodne jich na netu neni. Hlavne ze v telce davaji na nove film který je za 2 mesice na prime…kokoti

Nový komentář