Funny Games U.S. (2007)


Režie: Michael Haneke
Rok výroby: 2007
Délka: 111 min
Země: USA / Francie / Velká Británie / Rakousko / Německo / Itálie

Hrají:
Naomi Watts … (Ann)
Tim Roth … (George)
Michael Pitt … (Paul)
Brady Corbet … (Peter)
Devon Gearhart … (Georgie)
Boyd Gaines … (Fred)
…a další

 

Ann a George se spolu se svým synkem vydávají na svou chatu k jezeru, aby si užili bezstarostnou dovolenou. Krátce po příjezdu navštíví rodinu mladík, prosící o zapůjčení několika vajec. Po chvíli se objeví i jeho kamarád a něco začíná smrdět. Návštěva totiž nehodlá jen tak odejít, návštěva si chce hrát. Rodina padá do zajetí dvou šílenců, kteří uzavřou s uvězněnými hrozivou sázku: “Chcete se vsadit, že v devět ráno budete mrtví?”

O terorizování manželských párů, rodin, turistů či jiných skupin lidí byla již natočena hromada filmů. Jak tedy obzvláštnit snímek s podobným námětem pokud jej chci natočit? Je potřeba zbavit se žánrovým pravidel. Funny Games USA (Spojené státy jsou zde vyznačeny proto, že snímek je remakem stejnojmenného evropského titulu) to umí dokonale a proto vás dokáží upoutat, ale na to, aby jste o této “hře” mluvili jako o něčem geniálním to bohužel nestačí. Původní Funny Games z roku 1997 jsem sice neviděl, ale nemělo by to vadit, jelikož režisér údajně zkopíroval téměř políčko po políčku, pouze proto, aby předvedl tutéž podívanou americkému publiku, které považuje evropskou kinematografii za něco méněcenného než je ta jejich (a vlastně si to myslí i o zbytku světa, proto tolik amerických předělávek). Jak se to teda povedlo?

Největším plusem filmu jsou zřejmě herecké výkony. Oba mladí psychopati jsou jak skvěle napsáni, tak skvěle zahráni, že již od začátku mají masku těch nepříjemných, drzých kluků, kteří melou páté přes deváté a dokáží vás dokonale vytočit a v půlce filmu by jste je nejraději přivázali ke stromu a pomalu z nich stahovali kůži – tak velcí jsou to bastardi. I oběti v podobě rodičů a synka jsou excelentní, však byl také vybrán zkušený Tim Roth, kterého mám čím dál tím více v oblibě a pro fanoušky hororů důvěrně známá Naomi Watts, jejíž emocionální výlevy jsou skutečně parádní, až režiséra podezírám z toho, že sám na ni během natáčení mířil pistolí.

Velmi zajímavý je i styl natáčení, jelikož téměř všechny brutální zákroky jsou natočeny bez přímého pohledu kamery. Na jednu stranu vás to trošku zklame, na stranu druhou to dokáže pěkně vykreslit záporné charaktery (scéna, kdy je zabit jeden člen rodiny a kamera se soustředí na jednoho ze zloduchů, jež si v kuchyni maže chleba, zatímco ve vedlejší místnosti se ozývá bolestný ryk a on se ničemu nepodivuje a nehne ani brvou, je prostě minimálně zneklidňující). Chybou režie ovšem je, že tyto bravurně natočené scény jsou až příliš často střídány dlouhými pasážemi statické kamery, kdy se téměř nic neděje a vy se trošku kroutíte nudou.

Jednoznačně to chce lepší atmosféru. Divák marně čeká na finální gradaci, nedozví se, proč to ti mladíci dělají, ale možná proto jsou funny games tak strašně drsné. Nečekejte žádný happyend, žádný soucit. Od tohoto snímku prostě nečekejte nic pozitivního a já vám zaručuju, že to ve vás zanechá alespoň nějakou stopu, protože ať chcete či nechcete, toto je jedna z našich nočních můr, kterou nechcete zažít.


Hodnocení5
U tohoto filmu pochopím každé hodnocení. Někomu se můžou tyto hry jevit jako statická nuda s několika světlými okamžiky, druhému jako šokující teror s několika hluchými místy a třetímu skoro jako geniální dílo o hrúzné noci, kterou někdy může zažít každý z nás. Pravda je asi někde uprostřed.
50%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Eraserhead 28 prosince 2009 v 14:26

     „Proč nás nezabijete hned?“ „Nezapomeňte, že je třeba se i pobavit.“ Tohle je takřka filosofické dílo. Už spoustu filmů si pohrávalo s myšlenkou takzvaného lidského zla bez důvodu, ale až tenhle film se na tom postavil a ještě se jakoby sám cituje a tuto myšlenku rozvádí. Ač scénář myslí takřka na všechno a snaží se vypilovat kdejakou myšlenku, která vás při sledování napadne, použije minimálně jednou tzv. oslí můstek (při útěku Naomi). Tenhle film neděsí tím, na co koukáte, ale tím, co si při tom myslíte a jak začnete uvažovat, co by jste v dané chvíli udělali/y vy. Největším plusem filmu však je, že je naprosto parádně natočen a dobře si hraje s kamerou (ani nijak nevadí, že takřka nic co by stálo za zkouknutí a na čem při sledování podobných filmů ujíždíme často nejvíce – tedy vraždy – nejdou vidět). A (nejen) filosofický závěr na jezeře mě fakt dostal. Trochu mě odrazovala ta slavná jména, ale nakonec to na remake bylo hodně dobré. Určitě se podívám po o deset let starším originálu.

  2. Ellham 20 listopadu 2008 v 14:14

    Tenhle film mam v anglictine,lec nevadi,pochopi i zacatecnik .Dovedu si sama sebe zive predstavit jako Naomi wats a sveho manzela jako Tima Rothe a sve deti v tom baraku odkud se neutika,kde je konecna a to je na tom snimku to nesilenejsi,Bizarnost skutecnosti,realnosti,neco co vas potka ani nemrknete a vy tomu nemuzete vzdorovat a nemuzete se tomu branit a nemuzete to zastavit,jen cekate az to zastavi vas,vase srdce…myslim ze je to jeden z nesilnejsich snimku roku a snimku vubec.A kdyz si prectete noviny a obcas zkouknete cernou kroniku,vime,Ze tyhle monstra v hezke masce jsou kolem nas ve vetsim poctu nez bychom si prali…

Nový komentář