Český název: Démoni 2
Režie: Lamberto Bava
Rok výroby: 1986
Délka: 91 min
Země: Itálie

Hrají:
David Edwin Knight … (George)
Nancy Brilli … (Hannah)
Coralina Cataldi-Tassoni … (Sally Day)
Bobby Rhodes … (Hank, gym instructor)
Asia Argento … (Ingrid Haller)
Virginia Bryant … (Mary the Prostitute)
Anita Bartolucci … (Woman with Dog)
Antonio Cantafora … (Ingrid’s Father)
…a další

Lamberto Bava se nechal strhnout úspěchem prvního dílu a s Dariem Argentem, který se opět podílel na scénáři a film produkoval, natočil druhý díl.

Děj je takřka stejný. Sledujeme několik lidí zachraňujících si kůži před démonama. Kino tentokrát vystřídal větší a prostornější mrakodrap.

Herci jsou povětšinu opět neznámí. Někteří z nich se ocitají v boji dobra proti zlu podruhé, tak jako Bobby Rhodes, který si i tady zahrál drsně vystupujícího černocha. Nejznámější tvář se skrývá pod záštitou jedenáctilété holčičky, nesoucí jméno Asia Argento (ve filmu se objevila jen na pár minut a v roce 2007 hrála pod režijní taktovkou svého otce Daria ve filmu Armáda démonů: Matka slz a objevila se také po boku Vina Diesela v hollywoodském spektáklu xXx nebo v Romerově Zemi mrtvých). Jejich výkony nejsou špatné a díky scénáři je tady oproti prvnímu dílu co hrát (aspoň teda ze začátku).

Bohužel je to asi jediný klad scénáře, protože ten se i tak stává největší slabinou. Děj se totiž nesnaží o nic jiného, než jen kopírovat jedničku, vypustím-li konec a začátek, který se taky moc od jedničky neliší.
Je teda Demons 2 pokračování nebo remake? To je otázka do pranice. Úvodní prolog sice naznačuje jakýsi posun vpřed, když prozradí něco o událostech prvního dílu a dokonce i film ve filmu se tváří jako by byl zasazen do míst, kde démoni řádili v jedničce, ale scénář je rezolutně proti. Chybí mu nějaká hlubší myšlenka a nápad, co by mohl popostrčit děj trochu dopředu a dal nám víc, než jen větší budovu. I vedlejší dějová linie je téměř stejná (s tím rozdílem, že je zbytečná a nikam konec konců nevede). Navíc fakt, že se tady více demolují auta, než jen sedačky v kině logicky naznačuje zvýšení rozpočtu a ve finále to působí jako by se tvůrci chtěli svézt na vlně úspěchu jedničky (1985) – rychle spíchli scénář (ve čtyřech lidech!) a šli točit dvojku (1986).

Změnil se hudební doprovod. Přibylo hutnějších tónů a metal vytřídal rock, který bohužel tady tolik nevyniká.

Ale abych jen nekritizoval musím uznat, že kamera se zlepšila – v mnoha případech mi připadala jistější a díky výběru lokace (mrakodrap) jsem si nepřipadal dezorientován, tak jako se mi to stávalo v potemnělém kině.

Masky se v mnoha ohledech taky zlepšily a vypadají přinejmenším stejně dobře jako v předchozím díle. Konečně se také tvůrci nespokojili (ve většině momentech) s červenou barvou mající naznačovat žilky na těle – tím myslím zdokonalení přeměny. Ke gore efektům můžu říci jen to, že jsem s největší pravděpodobností musel vidět „pekelnou“ rating verzi, protože jinak si nedokáži vysvětlit impotenci jakýchkoliv detalnějších scén zobrazujících vniknutí předmětů do různých částí těla, po kterých byste jen těžko hledali úsměv na tváři (pokud vás samozřejmě nevzrušuje bolest). Musíme si vystačit jen s detailní přeměnou a několika dobrými napadeními.

Samotná přeměna nemusí trvat několik minut, ale jen pár sekund, což v některých případech můžete odnést mírným šokem. Tady se Bava opět trefil do černého, i když nakonec film působí akčněji. To se samozřejmě podepisuje na atmosféře – nepřibližuje se té klaustrofobické a hororové, tak jako prvních Démonech.

Pozn. Když se podívám do budoucna – vidím tam filmy jako jsou 28 dní a týdnů poté, které mají rozhodně blíž k démonům, než k zombies, jak jsou někdy přirovnávány.