Daleko do Nashvillu (2009)


Režie: Tomáš Bařina
Rok výroby: 2009
Délka: 33 min
Země: Česká republika

Hrají:
Jakub Štěpán … (Ondra)
Ivan Říha … (Honza)
Jiří Schmitzer … (Hobo)
Martin Písařík … (Viktor)
Milan Encev … (Hagen)
a další

 

Česká televize se ve spolupráci s režisérem Tomášem Bařinou rozhodla natočit dobrodružný krátkometrážní snímek s hororovým nádechem. Příběh pojednává o dvou kamarádech Ondrovi a Honzovi, kteří touží zažít pořádné dobrodružství a vyrovnat se tak svým starším vrstevníkům. Jedné noci naskočí na nákladní vlak a aniž by si uvědomovali hrozící nebezpečí, nechají se unášet vstříc neznámu. K jejich zděšení však necestují načerno sami. Ve vagonu se k nim připojí podivně vyhlížející muž Hobo, který začne nahánět oběma chlapcům strach. Nejen svým vzhledem, ale především svým chováním a překrucováním reality. On jim totiž začne tvrdit, že tento vlak patří krutému majiteli, který nemilosrdně zabije všechny černé pasažéry, kteří se opovážili naskočit na jeho vlak. Dobrodružný výlet se záhy mění v cestu za hranice běžného světa a hrdinství v zoufalý boj o záchranu sebe sama, ale i zdravého rozumu.

Tento snímek měl premiéru 22. března 2009. Přesto všechno jsem se o jeho existenci dozvěděl až teprve nedávno a to čirou náhodou. Zaujal mě především samotný námět, který se v českých vodách jen tak nevidí. Jeho zpracování sice místy pokulhává, ale i tak jde o lehce nadprůměrnou podívanou. Především poněkud vlažnější začátek je asi jeho největší slabinou, kterou nepomohlo pozvednout ani několik trefných hlášek. Naštěstí se vše brzy obrátilo k lepšímu a já si mohl začít tuhle půlhodinovou zábavu konečně užívat.

Hlavní zásluhu na tom měli i oba mladí hrdinové, které jsem si postupem času docela oblíbil. Už jen samotný nápad projet se do neznáma v nákladním vlaku načerno, byl vždycky mým snem. Nikdy jsem jej ovšem neuskutečnil. Jakmile se dá vlak do pohybu, zvedne se i úroveň „hororové“ atmosféry, která do té doby postávala v pozadí. Přestože nás dobrodružný podklad provází napříč celým snímkem, tak ve chvíli kdy na scénu vstoupí tulák Hobo, začíná opravdová zábava a nejlepší část celého filmu. Oba hrdinové a samozřejmě i samotní diváci tohoto zarostlého týpka nejprve považují za blázna, ale jak se později ukáže – měl něco do sebe. Jíří Schmitzer předvedl opravdu hodně dobrý výkon a i díky jeho drsnému charisma, měla atmosféra ty správné grády.

Jeho příběh o nepříliš laskavém strojvedoucím je nejen „děsivý“, ale po určité stránce i hodně zábavný. Především pak způsob, jakým se zbavoval lidí, kteří se drželi pod vlakovou soupravou. Je jen velká škoda, že se tvůrci nedokázali zbavit několika nudnějších minut, které vždy narušily dobře rozjetou zábavu. Ke konci filmu jsem byl však lehce zklamán, nevyužitým potencionálem.

Hodnocení6
Byla velká škoda, že se pan režisér trochu víc neodvázal a svoje dílo ještě neprodloužil o takových 10 – 15 minut. Otevřené konce totiž nemám moc rád. Nemusí sice znamenat další pokračování, ale především zůstalo nezodpovězeno několik otázek.
60%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář