Color Out of Space (2019)


Český název: Barva z vesmíru
Režie: Richard Stanley
Rok výroby: 2019
Délka: 111 min
Země: USA

Hrají:
Nicolas Cage … (Nathan)
Joely Richardson … (Theresa)
Madeleine Arthur … (Lavania)
Elliot Knight … (Ward)
Brendan Meyer … (Benny)
Julian Hilliard … (Jack)
… a další

 

Nathan (po dlouhé době výrazný Nicolas Cage) má rád samotu. Proto se svou rodinou žije na opuštěné farmě, kde dojí své alpaky (něco mezi kozou a velbloudem), pěstuje všemožné plody a snaží se být nezávislý. Idylka však končí s dopadem podivného meteoritu na jeho zahradu. Ten sice umí vybarvit okolí úžasnými barvami, pravděpodobně však reaguje i na lidskou psychiku. Vše se začíná hroutit!

Aby toho nebylo málo, vesmírné světlo ruší signál nejen telefonům a počítačům, ale klidně i vymlátí autobaterku. Blahodárná samota se tak obrací v tíživou izolaci, kde nejbližší civilizace znamená desítky kilometrů pěším pochodem. Z toho plyne, že s celou situací se rodina bude muset vypořádat sama.

Film těží ze strachu z neznámého, prý je to taková Lovecraftova doména. To znamená, že vůbec neznáme záměry vesmírného organismu, jen pomalu odhalujeme rozsah jeho schopností. To dává tvůrcům prostor pro upuštění fantazie, ale abych pravdu řekl, tady Barva z vesmíru trochu kulhá. Třeba scéna se synem Bennym a studnou (stále oblíbená hororová rekvizita!), vás spíše než děsem naplní žalem. Říkám si: To je jako všechno?!

Je to zvláštní u filmu, který se posléze nebojí – a to bylo překvapení – navodit velmi nepříjemnou atmosféru zoufalství na druhou. Způsob, jakým dostane v závěru zabrat matka s nejmenším synkem, nakonec vytahuje Barvu z vesmíru do nadprůměru. Celkově mi to připomnělo Annihilation (2018), akorát v komornějším podání.

Pozitivně bych hodnotil rozkreslení postav, které vám vzdor bláznivým situacím nejsou ukradnuté a občasný Cagův vtípek rozesměje. Triky mají kolísavou úroveň, jako náplň béčkové zábavy ovšem dostačující, podobně jako úsporná hudba.

Hodnocení6
I tak se nelze zbavit dojmu, že to je pouze hororová hříčka o tom, co lze vymyslet s jednou rodinou na jedné farmě. Barva z vesmíru ale nakonec určité prvky šílenství dokázala přetavit do podoby, kdy si lehké doporučení zaslouží.
60%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Solo 30 července 2022 v 21:09

    Lovecraftovu povídku, kterou se tento film nechal inspirovat, jsem nikdy nečetl. Věřím však, že to musí být parádní počteníčko. S hodnocením samotného filmu mám však dost rozporuplné pocity. Richard Stanley není špatný režisér a již několikrát dokázal upoutat mou pozornost svými filmy, stejně tak si nejde nevšimnout, že i on je fandou Lovecraftovy tvorby a jeho fiktivního světa. To všechno je fajn a já mu fandil i tentokrát, jenomže tady jsem zpočátku tvrdě narazil.
    Prvních 45 minut mě neskutečně nudilo. Příroda byla fajn, rodina docela ujetá, i když svým způsobem i tak trochu roztomilá (hlavně ta dcerka by stála za hřích), stárnoucí Cage i Richardson už mají svá nejlepší léta dávno za sebou, ale tady mi vyloženě nevadili. Jenže to pomalé startovní tempo bylo na můj vkus poněkud otravné, nervózně jsem pořád pokukoval po časomíře a asi dvakrát dostal chuť, to prostě natvrdo vypnout. Naštěstí se pak výrazně zlepšila nejen samotná atmosféra, ale konečně jsem dostal i slušnou porci bizarní podívané. A že to byl docela úlet.
    Dva ufiknuté prsty a studna sice dost připomínali již xkrát viděné klišé, ale vesmírné barvičky potom rozpoutaly lahodnou napodobeninu Věci a fandové bizarní podívané si přijdou na své. Nechybí metamorfóza lidí i zvířat, řezání kosočtverců do čela, postupná eliminace jednotlivých hlavních postav a přestože úplný závěr mě zase trochu zklamal, nakonec odcházím od tohoto filmu jakžtakž spokojený. Zázrak se nekonal, ale na průměrné ohodnocení to nakonec dosáhlo. I když nevím, jestli si to ještě někdy pustím znovu. 50%

Nový komentář