Blood Trails (2006)


Český název: Stopy krve
Režie: Robert Krause
Rok výroby: 2006
Délka: 87 min
Země: Německo

Hrají:
Rebecca R. Palmer … (Anne)
Ben Price … (Chris)
Tom Frederic … (Michael)
J.J. Straub … (Ranger)
…a další

Anne prochází menší morální krizí ve svém vztahu s přítelem Michaelem. Nedávno ho podvedla s cizím mužem, kterého potkala na ulici a teď ji tíží svědomí. Proto navrhne, aby odjeli na pár dní do horské chaty, kde si užijí několik romantických chvilek při projížďce na kole. Zhrzený milenec je však natolik posedlý, že je sleduje a Michaela nemilosrdně zabije. Anne se podaří utéct, ale od této chvíle s ní záhadný muž rozehraje uprostřed hor a lesů velmi podivnou hru, která se promění v boj o přežití. Nezastaví se před ničím a brutálně zavraždí všechny, jenž se mu postaví do cesty. Anne nezbývá nic jiného, než potlačit svůj strach a vybojovat si svůj vlastní život!

Německá distribuce už delší dobu stojí – co se kvality jejich produktů týče – až na samém chvostu startovního pole. Největší mírou se pod to podepsala především neschopnost režisérů, špatné scénáře a tragická kamera. Ani tento snímek není výjimkou a jen potvrzuje fakt, že Uwe Boll není jediný, kdo se zasloužil o tuto špatnou pověst. Robert Krause je ve svém oboru začátečník a v Blood Trails to byla hodně vidět. Přitom po přečtení průvodního textu se zdálo, že by to mohl být docela solidní filmeček.

Atmosféra i samotný děj filmu hodně připomíná americké psychothrillery tipu The Hitcher, nebo Highwaymen. Opět zde máme psychopata, který svou oběť neustále pronásleduje a zabijí všechny lidi, které potká. Akorát tentokrát se děj odehrává v lese a na cyklostezce místo na zaprášených silnicích. Bohužel se od nich liší i ve spoustě záporných faktorů, které nejdou jen tak lehce přehlédnout. Jako první si vezmu do parády kameru a střih. Divák si musel připadat hodně často jako po opici, protože kameramani si pro něho připravili celou škálu rozmazaných a špatně nastíněných záběrů, které měly představovat jakýsi urychlovač času. Jenže čeho je moc toho je příliš a když se k tomu přidá ještě chaotický střih a špatně nastavená kamera, která dost často natáčela půl obličeje postav, tak je to na uváženou. Já vím, že nízký rozpočet je problém, ale najmout si bandu amatérů je hotové harakiri.

Když k tomu přihodíme ještě podprůměrné herecké výkony nesympatických herců, kteří herectví evidentně nevystudovali a ve filmu toho moc nepředvedou, je zaděláno na pěkný průšvih. Do toho započítejte dlouhé nudné pasáže, celou kupu nelogických scén a vyjde vám, že se na to radši nemáte ani dívat. Což by byla zas na druhou škoda, protože by jste přišli o nevšední zážitek z toho, co se dá všechno natočit.

Vrátím se ještě na chvíli k nelogickým scénám ve filmu: poslední dobou zjišťuji, že tyhle prvky začínají být čím víc populární (pro režiséry) a ti je z radostí používají ve velmi hojném počtu. A Stopy krve jsou jich věřte, nebo ne plné. Divák během krátké doby nabude přesvědčení, že se nedívá na horor, ale nějakou parodii. Vrah je neskutečně rychlý, skoro neviditelný a pomalu nezranitelný. Objeví se vždycky přesně tam, kde ho obecenstvo očekává a hned zase zmizí, aby se jako lusknutím prstu objevil o pět kilometrů dále, seděl opřený o plot a čekal až k němu oběť zase doběhne.

Najde se zde však i několik věcí, které pochválím, ale těch je jen velmi málo. Nejvíce mě zaujala samotná krajina, která nám svou pestrostí a rozmanitostí dělala docela příjemnou společnost během celého filmu. Dokonce se zde objeví i několik málo gore scének, které jsou sice na průměrné úrovni, ale rozhodně stojí za shlédnutí. No a jako malá třešnička na dortu – pro nás muže – je k vidění i trocha nahoty.

Blood Trails jsou podprůměrným filmem, který stačí vidět jen jednou. Spousty nelogických scén a otřesná kamera jsou hlavní příčinou, proč u mě tenhle snímek zrovna dvakrát nezabodoval. Potvrdilo se tím jen pravidlo, že německé filmy stojí většinou za ***.


Hodnocení4
Kdyby se z toho vystříhaly všechny zbytečnosti a nekvalitní záběry, tak by z toho zůstal docela příjemný dvacetiminutový kraťas, kterému bych dal mnohem větší hodnocení než jen slabých...
40%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

  1. Jino 7 února 2010 v 17:12

     

     

    Zase jsem na dlouhou
    dobu vyléčen z německých filmů. Stopy krve se snaží jít ve šlépějích
    amerických slasherů v nichž vrah terorizuje svoji oběť tím, že ji před
    očima zabije někoho jiného a ona jen o vlásek stále uniká jeho
    nabroušené zbrani. Prostředí zelených lesů a pohoří funguje jako
    perfektní záminka zamilované dvojici k výletu na horských kolech.
    Problém nastává až když se poblíž objeví milenec se svými nekalými
    úmysly. Místy opravdu nelogický až nepochopitelný děj má docela pěkné
    kulisy. Setkává se však s nesympatickou hlavní hrdinkou, vrahem
    pitomcem, děravým scénářem, špatným střihem a celkovým lookem typicky
    německého filmu, nad jehož provedením některých vražd, zůstává až rozum
    stát (doteď se směju využití ozubeného kolečka v praxi). Na jedno
    podívání, víc ne. Slabých 30%

Nový komentář