Blood: The Last Vampire (2009)


Český název: Krev: Poslední upír
Režie: Chris Nahon
Rok výroby: 2009
Délka: 91 min
Země: Hong Kong / Japonsko / Francie

Hrají:
Gianna Jun … (Saya)
Allison Miller … (Alice)
Liam Cunningham … (Michael)
Yasuaki Kurata … (Sato)
Larry Lamb … (Genarál McKee)
Koyuki … (Onigen)
… a další

 

Saya je členkou tajné vládní organizace, která už odpradávna bojuje s upíry, přičemž ostatní lidé o nich nemají potuchy. Nejvyšším cílem nabroušené katany odvážné bojovnice je nejmocnější démon ze všech – Onigen, se kterým má nevyřízené účty z dětství.

Krátká synopse, že? Vězte ale, že u tohoto filmu hraje příběh – zde situovaný do 70. let – až asi paté housle. Je třeba si to říct hned na začátku – Krev: Poslední upír je hloupý film. Dokonce tak hloupý, že jeho hloupost zabraňuje tomu, aby si divák mohl tento nepodarek užít na jiné úrovni. Tak hloupý, že jeho hloupost spadá až na úroveň Bollova zpracování BloodRayne.

Blood: The Last Vampire se v první řadě snaží tvářit jako ta největší drsňárna na světě. Neohrožená Saya má drsný kukuč, protivníky seká vejpůl, do toho všeho hraje nějaká dynamická smršť a vše se snaží být strašně cool. Ale není. Místy se sice tvůrci pokouší o jakýsi nadhled, většinou jsme ale odkázáni sami na sebe, což v některých scénách dáte najevo náhlým výbuchem smíchu.

 Nejhorší na tom je, že je nám tato cool akce předváděna pořád dokola (!), takže už po dvaceti minutách toho máte dost. Saya sice zabije tolik upírů jako Blade ve všech svých filmech dohromady, krouhá je ve zpomalených záběrech jako král Leonidas u Thermopyl, podstoupí bitvu náklaďák versus okřídlená bestie jako v druhém Underworldu, činí tak ovšem naprosto bezpohlavně. Díky krásným vizuálům se sice na film dívá hezky, v akčních sekvencích se to už ale může jevit jako nepřehledný bordel pěkných obrázků, které by možná lépe vyzněly v nějakém videoklipu. Vždyť to tak celé i vypadá – jako delší videoklip.

 Když se k tomu všemu režisér rozhodne pro nějakou velkolepější scénu (třeba s tím nákladním autem), opustí vás všechny zákony logiky a dobrého vkusu. Na zbytek filmu se dodíváte zhruba se stejným zájmem, jako koukat do záchodu po silvestrovském večírku. Triková stránka je totiž strašná (viz foto bestie), jakkoliv se kameraman mohl snažit.

Hodnocení2
Co říci za klad? Ono poetické snímání kamery už jsem zmiňoval a příznivci digitální krve si rozhodně taky přijdou na své. Ale dál nemá cenu se rozepisovat. Blood: The Last Vampire je špatná pohádka, která nefunguje. Je to přesně ten typ filmu, po jehož dodívání jste unaveni více, než kdyby jste běželi pražský půlmaratón. A za to to nestojí...
20%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Solo 26 června 2011 v 16:12

    Tak tato akční upířina opravdu nabízí „velmi zajímavou“ podívanou. Viděl
    jsem jí dříve než animák, takže jsem neměl s čím srovnávat a to bylo
    asi dobře. Osobně nemám moc rád asijské filmy, kdy lítají bojovníci po 
    stromech a barácích připevnění na špagátech. Nejhorší na tomhle filmu
    není ani tak scénář či výkon hlavní hrdinky, ale spíše vizuální
    (digitální) efekty, kdy cákance krve a rozprsknuté hlavy/údy vypadají
    moc uměle. Tedy lépe řečeno úplně na ho…!Jinak jsem byl docela
    spokojený, protože od podobných lehce podprůměrných/průměrných filmů ani
    moc nečekám.

Nový komentář