Scénář a režie: Jennifer Kent
Rok výroby: 2014
Délka: 92 min
Země: Austrálie
Hrají:
Essie Davis … (Amelia)
Noah Wiseman … (Samuel)
Daniel Henshall … (Robbie)
Tim Purcell … (Babadook)
Hayley McElhinney … (Claire)
…a další
Režisérka Jennifer Kent na sebe poprvé upozornila v roce 2005 svým kraťasem Monster (u nás Příšera). Cesta jejího strašidla k celovečernímu filmu tedy trvala celých 9 let, což je jistě doba, za kterou lze stihnout prvotní myšlenku „dopéct“ do plnohodnotného tvaru. Čekat žánrovou událost od podobného titulu je samozřejmě mimo mísu, ale The Babadook si už od první minuty odvážně buduje auru promyšlené a neobyčejné duchařiny, kterou si jen tak s něčím nespletete.
Středobodem filmu přitom není duch samoúčelně terorizující rodinu, jak v každém druhém hororu, ale pokřivený vztah mezi matkou a synem. Amelia je totiž jako matka naprosto životem zdeptaná (věčně nevyspalá, bez partnera a s hrozným zaměstnáním) a hyperaktivní synek Samuel jí tuhle situaci vůbec neulehčuje, poněvadž přihazuje do kotle ještě problémy nadpřirozené (duchové) i ty reálné (sociálka, škola, nevypočitatelné chování). Kolečka psychického zhroucení se proto rozjíždějí…
The Babadook velmi sympaticky odklání klišovité a veskrze rutinní bubákovo strašení na vedlejší kolej a bravurně profiluje bezradnost hlavních postav. Napětí a děs tvůrci netěží pouze ze stínoher, v nichž ožívá duch zpoza skříně, ale především zásluhou šílící matky. I přes závěrečný akt, který pravda místy působí krkolomně, si Amelia (absolutorium pro herečku Essie Davis) v pohodě vyslouží malý pomník za nejintenzivnější postavu hororu v rámci mé letošní sezóny.
Představitel malého Samuela měl svou úlohu těžší, protože senzitivní spratek bývá pro mnoho diváků trnem v oku už z principu. K mému překvapení je ale ten zdejší na zabití jen v úvodu, kdy ještě neproniknete do děje a během sledování se misky vah otáčejí pozitivně tak, jak to jen snaživý scénář čerstvé debutantky dovoluje.
Velmi zajímavý film, povedený, pojatý na dnešní tvorbu netradičně. Hlavní role obsazeny naprosto výtečně. Výborná podívaná. 75%
Příjemně mě překvapilo minimum kamerových nebo počítačových triků. Film si díky tomu zakládá na atmosféře, hereckých výkonech a příběhu. Mám z něj ale rozporuplné dojmy. Příšera, která se nakonec nechá ochočit křikem dítěchránící matky?! Férových 60% CLOWN
Daleko vybočující z řady chudozubých hororových počinů posledních let, nepočítám-li Wana, ale oproti jeho filmařsky a produkčně vychytaným odsýpajícím kusům působí až dojmem "nezávislého filmu" a zanechá malinko hlubší stopu. Oba hlavní herci jsou výborní a sám Babadook je povedeným, neurčitě hmotným a mnohovýznamovým prototypem bubáků ze skříně a zpod postelí, nikoli slizská příšerka nebo "trendy" archetyp asijských duchů. A vystačí s málem, což je jen dobře. 80%
Od „protinožců“ jsem se již v minulosti dočkal několika velice zajímavých filmů a tak od každého dalšího kousku přece jenom čekám něco „navíc“. Jennifer Kent nám zatím nabídla jen jeden krátkometrážní kousek, který byl vlastně takovou malou ochutnávkou toho, co nás čekalo i zde. Jde vidět, že jí nedělá problém si hrát s psychologií postav i samotných diváků, což jí samozřejmě přičítám k dobru. I když je sice pravda, že uřvané malé spratky z duše nesnáším, což si sebou bohužel nesu ze svého zaměstnání (celý život dělám s lidmi). V první polovině filmu jsem doslova trpěl s jeho matkou a nejraději bych mu pořádně rozmlátil držku, ale postupem času jsem musel uznat, že malý Noah Wiseman to zahrál opravdu bravurně. Psychický nátlak, který dokázal vyvinout na svou filmovou matku Essie Davis byl skutečně velkolepý a díky tomu dostávala atmosféra ten správný náboj. Zcela jsem se ponořil do příběhu, který mi byl nabídnut a přistoupil na hru, kterou rozehrála sama tvůrkyně. Napětí houstlo každou další scénou, psychika dostávala tvrdé direkty a na obrazovce se rozpoutalo hotové šílenství. Podporované každou další snovou scénou či „halucinacemi“. Ke konci to sice bylo na můj vkus až moc uřvané, ale i tak jsem byl spokojený. Hra stínů za doprovodu dobrého hudebního podkreslení odvedla rovněž důležitou práci. Nebyl bych to však já, kdybych si alespoň trošku nerýpnul. Narazil jsem tu na několik slabších pasáží, které tvůrkyně klidně mohla vystřihnout a filmu by to spíše prospělo. Především pak úplný závěr filmu byl plný klišé, což bylo naprosto zbytečné. Vše mělo být dle mého ukončeno tím dávením ve sklepení. I to je důvod, proč tomu dám nakonec jen lepší průměr.60%
Hodně psychologický horor. Mě se docela líbil. Určitě to byl dobrý nápad. 🙂