Amityville 3-D (1983)


Český název: Amityville – Dům hrůzy
Režie: Richard Fleischer
Rok výroby: 1983
Délka: 93 min.
Země: USA

Hrají:
Tony Roberts … (John Baxter)
Tess Harper … (Nancy Baxter)
Lori Loughlin … (Susan Baxter)
Robert Joy … (Elliot West)
Candy Clark … (Melanie)
…a další

 

Rok po vzniku druhého dílu, přichází další příběh z Amityville. Dění kolem domu logicky pokračuje tam, kam ho nasměrovali předchozí režiséři. Po všech těch vraždách, se z něho stala neprodejná barabizna, sloužící jen jako místo pro spirituální setkání. Snad jedině blázen by ho koupil, říkáte si. A právě to udělá John Baxter, zpochybňovatel všeho nadpřirozeného.

Film není vázán na žádnou knižní předlohu, vznikal jen v hlavě scénáristy. William Wales se sympaticky snaží o nějakou inovaci celého příběhu. Nesoustředí se vyloženě na dům a nabízí divákovi pohled na život i mimo něj. Bohužel je tento krok mnohokrát nezáživný. Zajímavějším faktorem jsou tady jen dvě vedlejší postavy: Johnova pracovní partnerka, snažící se hlavního hrdinu přesvědčit o zrádnostech baráku, zbudovaného na indiánském pohřebišti a vědec Elliot West, zabývající se nadpřirozenými jevy. Další novinkou je rozšíření působení zla, jež své potenciální oběti nahání pomocí much…. Jak prosté.

Na triky a speciální efekty lze pohlížet z několika stran. Z jedné, vypadají lacině a nereálně, z druhé budou možná úchvátné a působivé. Film je totiž distribuován i ve 3D systému a některé scény jsou jak vidno dělané přímo pro něj. Pravdou ovšem zůstává, že divák s nimi přijde do kontaktu zřídkakdy a to u hororu, který postrádá atmosféru, je hodně špatné. Navíc i těchto málo pozlátek prokouknete velmi snadno a místo otázky, jak to ti borci udělali, vám bude vrtat hlavou: Je to mouka nebo mletý cukr, co vházejí do toho větráku?

Budování napětí je potlačováno na úkor exteriérních výletů mimo pekelnou stavbu a rodinné krize, v níž se John nachází. S hororovým žánrem a vlastnostnem jeho vlastním se tak často divák jen slepě míjí…. takřka až do konce tento pojem nenabere významu slova. Samotný dům, na tom není o nic lépe – díky denním záběrům připomíná spíš rodinné sídlo, než jakousi bránu do pekla. Fleischerovi utíká atmosféra už v úvodních titulcích, které postrádají osvědčený Schifrinův motiv s pozpěvující si holčičkou – hudba, za absence dvorního skladatele značně oslabila, ale není zdaleka tím nejhorším, co Démon nabízí. Nabízí totiž hodinu nicneříkajícího patosu, v němž postavy jen slepě konají příkazy jednoúčelového scénáře (dostat co nejvíce osob do domu, aby bylo co točit). Snímek až do poslední půlhodinky nenabere nějakého výraznějšího, rychlejšího spádu a kromě několika málo napínavých scén prakticky nudí a nudí.

V tomto případě nepomůžou ani herecké výkony všech zúčastněných. Nutno podotknout, že Tony Roberts občas nahodí ještě drsnější výraz, než jakým ho příroda obdařila, ale sám to prostě neutáhne. Zbývá jen sledovat hezké tváře mladých hereček Lori Loughlinové a Meg Ryanové, co by dcery ústřední postavy a její kamarádky.

 

Hodnocení3
Jsou kousky, jež se vyplatí sledovat kvůli poslední půlhodině, tento však mezi ně nepatří...
30%

Sdílejte článek

Jino ( profil autora )

Jsem fanouškem hororů a jeho přidružených subžánrů... Mezi mé favority v hororových postavách patří takové ikony jako jsou zombie a vlkodlak, atd.

Nový komentář