Nightmare on Elm Street III (Angelo Badalamenti)


Úvod

Rok 1987 znamenal pro sérii Nightmare od Elm Street kvalitativní vzestup. Chuck Russell natočil již třetí díl Nightmare on Elm Street 3: Dream Warriors, A (Bojovníci ze sna), který byl v mnohém povedenější, než obecně zatracovaný druhý díl. Paradoxně se ale zcela opačným směrem ubrala hudební složka díla. Je za ni odpovědný Angelo Badalamenti a jeho dílo vydal ještě v tomtéž roce na cd label Varese Sarabande.

Rozbor

Otevírací úvodní skladba dává tušit možný pozdější příchod temnoty. Ta je její a množství z předchozích děl známých samostatných prvků hlavní spojovací částí. Plynule přechází do druhé „Puppet walk”, deroucí se po stránce tempa rychle kupředu ve směsi až videoherní elektroniky a klasických nástrojů, které však nevyznívají jako pravé. Trochu rušivě působí doprovodné zvuky. Důležitější však je, že skladbě vévodí nosná melodie, úplně jiná, než jakou by posluchač očekával. Tato tendence prosakuje i do další kompozice.
Čtvrtá „Tyrans Deepest Fear” začíná slibným snovým nájezdem, bohužel se rázem mění ve směs akční a jednoduché elektroniky s naprosto nepochopitelnými doprovodnými zvuky a krkolomnými rádoby děsivými variacemi ke konci. Částečnou kompenzací je začátek dalšího kousku, ovšem netrvá dlouho a posluchači je opět předhozena prázdná zvuková koule, v níž se přemílají roztodivné variace na strašidelný zvukový sen. A takto pokračuje dílo vesele dál.
Posluchač má šanci se více chytnout až s devátou skladbou, v niž se našel nepatrný prostor pro titulní motiv. Rovněž snaha děsit zde vyznívá daleko povedeněji. V jistém smyslu je děsivá i následující „Rumbling Room”, ovšem pouze náznakem. Hned další dvě skladby děs pohřbívají do země. Snaží se udržet snovou atmosféru, ale vyznívají spíše opilecky.
Teprve nejdelší třináctá směsice nabízí nejprve trochu náznaku temnoty, aby poté otočila k jisté mrazivé hravosti kusých motivů, jež však mnoho posluchačské pozornosti neudrží. Ostatně ani zbytek tracků, z nichž ten poslední zní téměř jako ze staré asijské videohry.

Hodnocení

Jak již bylo naznačeno, není třetí Noční můra ve zvukové podobě tak docela to pravé ořechové. Na jedné straně se musí skladateli přiznat a uznat snaha vytvořit dílo, které by věrně korespondovalo se snovou a kouzelnou atmosférou filmu. Pokud jej přijmu pouze jako kulisu k obrazovému materiálu, zřejmě nebudu nikterak zklamaný. Ovšem ohlédnu-li se za jeho předchůdci v jejich samostatné podobě, musím konstatovat, že jejich kvalit ani zdaleka nedosahuje.
Jistá spletitost na sebe víceméně nenavazujících prvků, zvuků, pazvuků a všeho možného jistě drží krok s hudební složkou prvního dílu, i když zde byla tato tendence dotažena až do extrémních výšin. Nicméně co se mu přiblížilo po stránce obsahové, to se mu vůbec nepovedlo formálně. Zvukově totiž zvolené nástroje i elektronika (což je zde v podstatě totéž, k tomu je vše velmi jednoduché) nejsou schopny vybudovat jakoukoli atmosféru děsu. Vše zní jako ony pověstné videoherní zvukové sekvence, jež v dávných dobách doprovázely dvourozměrné kreslené postavičky na televizní obrazovce, do které se zapojila konzole se hrou a dvěma jednoduchými ovladači.
Chybí-li děs, pak nezbývá, než se zaměřit na snovost. Ale ani zde dílo nesplňuje definice určené předchozími soundtracky NoES. Skladby jsou zmatené. Pravda, sny někdy zmatené bývají, ale ty o Freddym nejsou ztřeštěné natolik, aby si posluchač musel říci, že poslouchá nejspíš nějaký opilecký tanec prstů po klávesách. I když to zní možná komicky, ve výsledku se skrývá (naštěstí pouze) půl hodiny trvající, nudná, nepřehledná a ničím peprným neoživená mini-jízda, která se nestane pouze vzdálenou kulisou jen velmi bdělému, pozornému a ke kompletnímu poslechu rozhodnutému posluchači.

Verdikt a dostupnost

Třetí Noční můra ve zvukové podobě selhává na plné čáře a vedle dosavadních kolegů padá velmi hluboko pod stůl. Nedoporučuji se za jejím ziskem hnát přes nehostinné končiny, neboť má cenu maximálně pro skalní fanoušky, kteří se za ní i tak budou muset hnát velmi dlouho, než na ni narazí.

Seznam skladeb

  1. Opening (01:50)
  2. Puppet Walk (03:18)
  3. Save The Children (01:25)
  4. Taryn`s Deepest Fear (03:05)
  5. Deceptive Romance (01:45)
  6. Snake Attack (01:56)
  7. Magic Butterfly (01:20)
  8. The Embrace (00:42)
  9. Quiet Room / Wheelchair / Icy Bones (02:41)
  10. Rumbling Room (01:15)
  11. Dreamspace (00:46)
  12. The Dream House (01:50)
  13. Is Freddy Gone / Trouble Starting / Prime Time TV / Icy Window (04:32)
  14. Grave Walk (01:11)
  15. Nursery Theme (01:55)
  16. Lights Out (01:00)

Celkem: 00:30:31

Hodnocení3
Od ještě nižšího hodnocení u mne tento soundtrack zachraňuje alespoň úvodní motivová vzpomínka na první dva počiny, ty, od nichž se následně zcela nepochopitelně odvrací, a milosrdná celková délka.
30%

Sdílejte článek

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář