Doom (Clint Mansell)


Úvod

Doom je herní legenda (zanedlouho mimochodem má vyjít již čtvrtý díl), kterou roku 2005 převedl na plátna kin rutinér Andrzej Bartkowiak. Jeho film byl však přijat rozpačitě a spokojeni u něj byli snad jen milovníci scifi a fanoušci původní hry. V kinech Doom nakonec solidně pohořel, takže na nějaké pokračování můžeme s klidem zapomenout. Hudební stránka byla svěřena Clintu Mansellovi, jehož dílo ke konci roku 2005 vydalo Varese Sarabande.

Clint Mansell je coby filmový skladatel relativně čerstvá síla. Svými melodiemi začal ozvučovat (spíše druhořadé) snímky teprve na konci 90. let. Mezi jeho největší úspěchy patří spolupráce na filmech Sahara, Rekviem za sen či Fontána.

Rozbor a hodnocení

Takovou hudbu jsem v rámci soundtracku ještě neslyšel. Clint Mansell představuje údernou kompozici, která v sobě mísí elektroniku s rockem i klasickou instrumentální hudbou. Je mi jasné, že výsledný tovar určitě nesedne každému, byla by ale škoda ho úplně zatracovat. Na druhou stranu je samozřejmě jasné, že své stokoruny lze investovat i do lepší filmové hudby, protože žádné zásadní dílo Doom taky rozhodně není.

Vlastně mám pocit, že se v tomto případě jedná jen a pouze o chvilkové pobavení. Všude je cítit temná atmosféra, ale největší radost budete cítit pokaždé, když už se to pořádně rozjede. Zpočátku jsou to jenom náznaky – např. skladba „The Lab” sází na pomalé budování atmosféry, která je dokonce doplněna “vrzáním”, ale skladatel to občas proloží rockovou vsuvkou. Onde zase použije „technoprvky”, takže vzniká dynamická smršť, která zahřeje („Mac Attack!”).

Samozřejmě ani tento soundtrack není ušetřen skladeb, které působí hluchými místy a některé z nich jsou až příliš zdlouhavé. Za výplň se dá označit i představení „BFG!” za zvuků elektrických kytar, ale v polovině soundtracku na vás čeká „Destroyed” a to už konečně srdce akčních posluchačů zaplesá, neboť je jim do uší vpuštěna úderná, rocková, velkolepá gradace, která má šmrnc a která možná dokonce některé jedince donutí sednout si k internetu a prohlížet si seznam akcí s nějakou podobnou tématikou.

Postupem času se ale dostavuje stereotyp, jelikož se jede neustále v jedněch zajetých kolejích, některé skladby lze jednoduše s klidným svědomím přeskočit, „Containment Breach” ale naštěstí opět přitvrzuje, takže znuděné zívání naštěstí nehrozí. A to i přes celkovou – možná až zbytečně natahovanou – hodinovou stopáž. Ke konci Mansell překvapí ještě skladbou “Kill ‘Em All…”, v níž je hudební masakr vystřídán jemným ženským chorálem.

A jako bonus vám skladatel v poslední skladbě nabízí remix písně „You Know What You Are?” od skupiny Nine Inch Nails.

Seznam skladeb

  1. C24 (00:43)
  2. Doom (03:14)
  3. Olduvai / Facing Demons (03:46)
  4. Searching… (03:40)
  5. Sibling Rivalry (02:25)
  6. The Lab (04:39)
  7. Taking Control (01:53)
  8. Mac Attack! (02:16)
  9. Resurrection (01:55)
  10. BFG! (01:08)
  11. Destroyed (02:29]
  12. Infirmiary (03:25)
  13. Experiment: Stahl (02:46)
  14. Containment Breach (01:52)
  15. Superhumans and Monsters (02:14)
  16. “Kill ‘Em All…” (02:19)
  17. … Let God Sort ‘Em Out (02:07)
  18. Mass Onslaught (02:20)
  19. First Person Shooter (04:47)
  20. Semper Fi (02:50)
  21. Go To Hell (04:12)
  22. You Know What You Are? (03:11)

Celková doba:  1:00:11

Hodnocení5
Verdikt tedy zní: O.S.T. Doom je burácivý soundtrack, který dokáže překvapit svou neobvyklou kompozicí a netradičními postupy, ale stejně snadno může působit „černobíle", zvláště pokud vám daný styl z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje. Zkrátka průměr, který neuškodí, nenadchne (tedy, sem tam ano) a nezanechá žádné stopy. Milá jednohubka.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář