Přestože je Alien (1979) jedním z nejlepších hororových sci-fi filmů v dějinách kinematografie, táhne za sebou jeden docela těžký stín. Tím jsou spory, které vznikly mezi režisérem Scottem a skladatelem Goldsmithem. Ty měly zásadní vliv na finální podobu zvukové stránky filmu.

Ridley Scott byl ve své vizi o hudbě ve filmu Alien nejzásadněji ovlivněn syntezátorovým ztvárněním Holstova díla „The Planets“. Zvukovou podobu měl na svědomí Isao Tomita. Scotta nejvíce zaujala pasáž „Mars: Bringer of War“. Byl jí uchvácen natolik, že se Tomita stal vážným kandidátem na natočení partitur pro tehdejší Scottův nadcházející film. Z tohoto původního plánu nicméně sešlo a příležitost dostal Jerry Goldsmith, již značně proslulý svým snad nejcharakterističtějším dílem „The Omen“. On ovšem místo toho, aby natočil typický syntezátorový soundtrack charakterizující sci-fi film 70. let, jak si zřejmě Scott představoval, odrazil ve svém díle spíše hororový běs. Ponuré melodie, kmitání strun, bizardní zvuky mosazných nástrojů. To vše smícháno v nejmodernějších skladatelských a orchestrálních technikách. Hlavní motiv byl naproti tomu složen na bázi romantiky. Byla přidána i pasáž z Mozartovy Malé noční hudby jako podklad pro scénu, v níž Dallas odpočívá v raketoplánu Narcissus.

Z Goldsmithova netradičního pojetí vzešly všechny pozdější problémy. Scott předně nebyl spokojen s hlavním motivem. Představoval si něco temného, nikoli romantického a mysteriózního. I když byl Goldsmith ochoten složit motiv nový, došlo k tomu, že byla místo toho použita pasáž z jednoho jeho dřívějšího díla. Podobný osud potkal i další části jeho hudebního konceptu Alien. I přes jeho nesouhlas.

Při stříhání filmu zkusili Ridley Scott a Terry Rawlings napasovat do scén jinou hudbu. Spolu s hudebním vydavatelem Robertem Hathawayem vybral Scott již dřívější Goldsmithovo dílo, na které si před tím samozřejmě koupil práva. Několik záběrů jeho mixováním ozvučil. Výsledek se mu líbil natolik, že spoustu svých úprav ve finální podobě snímku ponechal. Konkrétně se jedná o výňatky z Goldsmithova soundtracku k filmu „Freud – The Secret Passion“ z roku 1962. Pasáže ze skladby „Charcot´s Show“ (Freud) a delší část skladby „Desperate Case“ (Freud) hrají během scén ve větrací šachtě; z „Main Title“ (Freud) byla použita hudba pro scénu s kyselinou v laboratoři; ze skladby „The First Step“ (Freud) bylo využito atmosféry pro scénu, kdy Ripleyová hledá kočku. Rovněž již zmíněný úvodní motiv zůstal pro své zamýšlené určení nevyužit. Kromě těchto úprav byla nahrazena původní Goldsmithova vize pro dramatický konec a závěrečné titulky. Většina této jeho hudby byla nahrazena Symfonií č. 2 Howarda Hansona. Jedná se o poslední minuty první části „Romantic“.

Jerry Goldsmith v rozhovoru, který je součástí bonusů na speciální dvou-diskové verzi filmu, řekl, že mu po uvedení filmu do kin přišlo několik dopisů od fanoušků, kteří jej nařkli, že už se jako skladatel začíná opakovat. Možná i tomuto se snažil předejít, když hájil své dítko před nelítostným soudcem Scottem.

Ve výsledku ve filmu zazněla jak neúplná Goldsmithova hudba, tak části jeho předchozí práce. Original soundrack, který vyšel coby 10skladbové album, reprezentuje pouze původní hudbu, z níž spousta pasáží ve filmu nezazněla a na níž rovněž nemá cenu hledat všechny hudební stopy, které provázely film. Původní Goldsmithovu hudbu spojenou s filmem však mají fanoušci možnost slyšet. První vydání filmu na dvd, tzv. 20th Anniversary Edition, obsahuje dvě zvukové stopy. Jednou je ta původní filmová, druhou je čistě Goldsmithova.

Goldsmithův Alien byl v roce 1980 nominován na Zlatý globus, Grammy a cenu Anthonyho Asquitha.

Nejznámější verze soundtacku

I přes uvedené komplikace nakonec Alien vyšel i na hudebních nosičích. Obecně lze rozlišit oficiální vydání od tzv. bootlegů, což jsou nahrávky, které vycházejí jako neoficiální alternativy těch původních. I když během posledních pár let vyšlo obojích hned několik, sehnat něco je problém, a to částečně i nyní, když zatím poslední oficiální verze vyšla 15. 11. 2007!

Oficiální

1. „Original soundtrack“: vydalo Fox Music v roce 1979 jako LP s 10 tracky původní Goldsmithovy hudby
2. „Original soundtrack“ – opětovné vydání: vydalo Silva Screen Records v roce 1987 jako CD
3. „The Alien Trilogy“: vydalo Colosseum v roce 1996 jako CD s 13 tracky, rekapitulujícími dosavadní 3 filmy, z prvního je zde 7 skladeb
4. „20th Anniversary Edition DVD“: vydalo Fox Home Entertainment v roce 2000
5. „Alien Complete Score 2cd set“: vydalo Intrada Records 15. 11. 2007; obsahuje původní filmovou hudbu, Goldsmithovy kompozice i spoustu bonusů

Bootlegy

1. „Limited library archival pressing“: vydalo Soundtrack Library v roce 1999 jako CD-R s 32 skladbami; údajně zahrnuje i alternativní materiál
2. „Alien: First Release of the Complete Score from the Stereo Master Tapes“: vydalo Total Sound v roce 2000 jako CD-R s 21 tracky; obsahuje hudbu z 20th Anniversary Edition DVD
3. „Alien: Banda Sonora Original del Film y Temas Rechazados“: vydalo Memory Records v roce 2001 jako 2-CD zahrnující 25 + 21 stop; obsahuje neschválený i náhradní materiál, včetně bonusů
4. „Director´s Cut bootleg“: vydalo Nostromo Enterprises v roce 2006 jako 2-CD obsahující 30 + 25 kousků; je na něm souhrn hudby z předchozích bootlegů, k tomu remasterovaná hudba ze speciální DVD edice a bonus v podobě vetřelčí hudby od Richarda Banda

Zdroje: http://en.wikipedia.org; DVD Alien S. E.