Roman Polanski

přečteno: 747x

tisknout článek

Roman Polanski - režisér, který buď člověka pobouří svým chováním nebo ho dojme životním příběhem. Kontroverzní osobnost světové kinematografie, jenž se právě nachází ve fázi života, jež mu dává podněty k přemýšlení jako málokomu.

Za svého mládí měl několik jmen: Roman Wilk si říkal, když opustil ghetto a ukrýval se na venkově od r. 1943. Ovšem to jeho vlastní zní Rajmund Roman Liebling, je narozen 18.srpna 1933 v Paříži. Společně s rodiči udělali v té době ještě netušící, bohužel osudovou chybu - 2. roky před vypuknutím 2. světové války se přestěhovali do Polska, kde jako židi měli v době, která následovala, svůj osud zpečetěný - z koncentračního tábora se vrátil pouze otec, matka nepřežila.

I přes své krušné dětství si však svůj cíl brzy stanovil - navzdory přání otce studoval filmovou školu v Lodži. Svou úspěšnou kariéru nastartoval poměrně brzy, vždyť jeho první hraný film (psychologické drama Nůž ve vodě) byl nominován na Oscara jakožto nejlepší zahraniční film. Rozhodl se opustit Polsko, kde ho tak úspěšně nepřijali a odjel do Francie. Tam však dlouho nepobyl - nezískal si tamní filmový průmysl díky svému cizímu původu (což je poněkud zavádějící, vemem-li v potaz, že se ve Francii narodil). Přemístnil se tedy do Anglie, kde se mu vedlo dobře, stihl se tam dokonce zamilovat do herečky Sharon Tate, která se pak stala jeho druhou manželkou. A právě s ní ho pojí asi nejděsivější vzpomínky jeho života. Po štastném roku manželství a v době očekávání prvního společného potomka , do jejich domu vtrhla skupina psychopatů a Sharon (tedy i jejich nenarozené dítě) a jejich přátele, jenž byli zrovna na návštěvě, zmasakrovali. Byla to ona nechvalně známá sekta Charlese Mansona. Polanski měl však štěstí v neštěstí, v té době zrovna hledal místo pro natáčení filmu Den Delfína. Docela určitě to však jako štěstí nebral.

Vedle toho všeho to byl také muž vyznávající rázné způsob. Jako režisér byl proslulý svými krutými metodami a drsnými konflikty s herci.

Rozhodně mu však v kariéře nepomohla obžaloba, kterou byl 'odměněn' za znásilnění 13-leté dívky v roce 1977 (ačkoliv šlo o styk dobrovolný, americké soudy nejsou zrovna v tomhle benevolentní a jejich zákony to tedy posuzují jakožto znásilnění) - odseděl si měsíc a půl ve vězení a před další spravedlností uprchl do Francie, kde na něj byly americké zákony krátké...

Tohle nebyl jeho jediný a výjimečný exces - při natáčení filmu Piráti měl také znásilnit 16-letou herečku (která se později objevila např. na stránkách Playboye).

Minulost si ho však našla v září minulého roku v Curychu, kdy ho zatkli, když si přijel pro ocenění za celoživotní dílo (chvíli seděl ve švýcarském vězení, pak ho úřady na kauci 77,5 mil.korun propustili do domácího vězení a to právě za kauzi z r.1977).

Přitom jeho strach z vězení byl natolik vážný, že si ani nepřijel do USA vyzvednout Oscara za Pianistu v r. 2003.