Dick Miller

| 9 října, 2008 v 17:59

2182

Mohli jste ho vidět v tolika filmech, že se tomu až nechce věřit. Je jednou z tváří, o které si říkáte, že jste ji spatřili už nesčetněkrát. Nevíte sice kde a kdy, ale zdá se vám, že ho znáte velmi dobře. Protože ať hrál cokoli, vždy to byl ten, koho jste si pamatovali.

Vlastním jménem Richard Miller, později tedy Richard „Dick” Miller, znám pod uměleckým jménem Dick Miller, se narodil 25. prosince 1928 v nechvalně proslulém Bronxu v americkém New Yorku. Navštěvoval City College of New York a Columbia University. Sloužil několik let u námořnictva, pracoval v nemocnici v Queensu, získal titul v boxu ve střední váze.

V polovině 50. let se dostává do Los Angeles, kde si jej všímá král nízko-rozpočtových béčkových filmů Roger Corman. Obsadil ho do sci-fi Not of This Earth (1957). Od spolupráce s Cormanem zbývá už jen krůček k seznámení s Joe Dantem. V jeho filmech se Miller objevuje velmi často.

V hororové komedii A Bucket of Blood (1959) vytvořil postavu jménem Walter Paisley. Jako tento fanoušky oblíbený pikolík se představil do budoucna ještě několikrát. V roce 1976 v thrilleru Hollywood Boulevard. Stejná postava byla k vidění v roce 1981 v hororu The Howling (Dante), stejně tak o dva roky později v Twillight Zone: The Movie, v roce 1986 v hororovém snímku Chopping Mall, v roce 1994 v dramatu Shake, Rattle and Rock!

Vrátíme-li se zpět za prvními rolemi, pak vedle již zmíněných jistě vyvstanou ty v hororech The Terror (1963), Piranha (1978, Dante), Dr. Heckyl and Mr. Hyde (1980) (skutečně ne Jekyll), White Dog (1982) a samozřejmě Gremlins (1984, Dante). Ve stejném roce se objevil jako Dan Pascal v mini-sérii V: The Final Battle a v Cameronově prvním Terminátorovi. To samozřejmě nejsou strašidelné filmy.

Než se Miller ukázal v další Dantově legraci Gremlins 2: The New Batch (1990), byl využit pro sci-fi horor Night of the Creeps (1986) a 1 díl seriálu Freddy´s Nightmares. Odtud se přehoupl přes Evil Toons (1992), Amityville 1992 a Tales from the Crypt: Demon Knight (1995) až do dokumentárního projektu 100 Years of Horror (1996). Od té doby následovaly v mezích žánru snímky Route 666 (2001) a Trapped Ashes (2006). Poslední jmenovaný má na svědomí opět režisér Dante, s nímž se Miller těsně předtím podílel i na komedii Looney Tunes: Back in Action (2003).

Millerovy role nebyly nikdy zvláště závratné či dlouhé. Dočkal se často pouhých štěků, ovšem snad právě pro ně, pro intenzitu, s jakou se v nich dokázal prezentovat, se stal jednou z legend, jejichž tvář často zapadá, mnohdy obrazovkou téměř nepostřehnutelně prosviští, ale na kterou se nezapomíná a jejíž hlášky stojí za to.

Zdroj: imdb.com, wikipedia.org