True Blood (IV. série)
22. 01. 2012 / autor: Frenk / kategorie: Hororové seriály
Český název: True Blood: Pravá krev / Pravá krev
Režie: Alan Ball, Scott Winant, John Dahl, Michael Lehman a další
Rok výroby: 2008
Délka epizody: 60 min
Země: USA
Hrají:
Anna Paquin ... (Sookie Stackhouse)
Stephen Moyer ... (Bill Compton)
Sam Trammell ... (Sam Merlotte)
Ryan Kwanten ... (Jason Stackhouse)
Rutina Wesley ... (Tara)
Nelsan Ellis ... (Lafayette)
Chris Bauer ... (Andy)
Carrie Preston ... (Arlene)
Alexander Skarsgard ... (Eric)
...a další
Do jaké šíře se Pravá krev nafoukne? Tuto otázku jsem si položil už po několika epizodách čtvrté řady a lepí se na ní i několik negativ, Ale hezky popořadě. Víla Sookie už poznala upíry, vlkodlaky, polymorfy (lidé libovolně morfující ve všelijakou zvěř), mocnou menádu a nyní musí čelit podobné hrozbě. Z jedné ustrašené stařeny (skvělá Fiona Shaw) se totiž stane sakra mocný oříšek, takže o mrtvoly – ostatně jako vždy – nouze nebude.
Spletité příběhy okolo všech hlavních postav jsou opět zajímavě rozličné, až se nechce věřit, že to pořád skvěle funguje. Sookie řeší milostný trojúhelník mezi ní, uměle polepšeným Ericem (jedna z nejvýraznějších a nejoblíbenějších postav celého seriálu vůbec) a novým králem této oblasti, Billem. Někdy jsou jejich osudy už trochu sebeparodické (hlavně ve snových výjevech), ale třeba Sookina brzká návštěva vílího světa dokazuje, že se možná máme ještě nač těšit.
Jako tradičně jsou některé linie méně zajímavé než ty druhé, naštěstí žádná z nich vyloženě nebolí. Nejméně po chuti mi tentokrát byla ta s bratrem Sama Merlotta, protože ten chlápek byl prostě blbec. Ostatní si vedou lépe. Boduje Arlene a její ďábelský chlapeček, Lafayette a jeho přítel se s navrátivší Tarou až příliš těsně spojí s čarodějnicí, Bill řeší královské povinnosti a šerif Andy si ujíždí na véčku. Některé dějové zákruty jsou však nečekaně ukončeny a navázány něčím jiným. Třeba Jason je v první polovině série zavlečen mezi panterodlaky (ano, to je novinka – jsou to lidé morfující v pantery, což už je trochu moc) a po jejich opuštění už o nich do konce čtvrté řady neuslyšíte ani slovo. Nevadí, třeba příště.
Co se týče samotné čarodějnice, tady už pár výhrad určitě mám. „Zabíječka upírů“ využívá svou moc (dokáže způsobit, že se krvesajové chtějí opalovat), ale její kouzla jsou někdy až za hranicí tolerance. Když už začne ovládat počasí a živly, připadám si spíše někde na úrovni seriálů Buffy či Čarodějky. A to jsem opravdu nechtěl. A to nemluvím o ochranném poli, které si vytvořila kolem svého působiště. To už jsme ve scifi?
Malinko se zdá, že už se tvůrcům celý kolos malinko rozjíždí mezi prsty. Pořád je to skvělá podívaná, kde se řeší mezidruhové vztahy (nejen řečmi, ale i bojem) a vše dává naději na velkolepý závěr, který ale díky úspěchu Pravé krve v televizi může přijít až za hodně dlouho. Nevadilo by mi to. Jen doufám, že už se nebudou objevovat nová a nová monstra, vždyť kolik obyvatel v Bon Temps už má vyjímečné schopnosti!? Zkrátka nechci, aby se to jakkoliv pokazilo, protože mě to jednoduše baví.
Čtvrtá série sice nedosahuje kvalit té předchozí, ta měla přece jen mnohem větší osudovost a ráz, i tak je však pro fanoušky True Blood tradičně dobrým pokračováním. Nezbývá než čekat, kam se autoří vydají dále (samozřejmě v závěru už je něco málo naznačeno) a jakého dalšího záporáka si vymyslí. Mají z čeho vybírat. Že by třeba vládce víl?
