True Blood (I. série, 2008)


Český název: True Blood: Pravá krev / Pravá krev
Režie: Alan Ball, Scott Winant, John Dahl, Michael Lehman a další
Rok výroby: 2008
Délka epizody: 60 min
Země: USA

Hrají:
Anna Paquin … (Sookie Stackhouse)
Stephen Moyer … (Bill Compton)
Sam Trammell … (Sam Merlotte)
Ryan Kwanten … (Jason Stackhouse)
Rutina Wesley … (Tara)
Nelsan Ellis … (Lafayette)
Chris Bauer … (Andy)
Carrie Preston … (Arlene)
Alexander Skarsgard … (Eric)
…a další

 

Poslední sezóna mnou milovaného Dr. House byla shlédnuta a v hlavě se začala rojit obava o mé klidné usínání před obrazovkou, které jsem s geniálním diagnostikem prožíval. A tak jsem hledal náhradu. Našel jsem ji v True Blood, aspirantem na tu nejpodivnější seriálovou jízdu, kterou můžete dostat. Nejdříve jsem nabyl dojmu, že zde půjde jen o romantično, pravdou ovšem je, že žánrové zařazení je mnohem pestřejší – od romance, mystery, dramatu, fantasy až hororu. True Blood se tedy na našich stránkách určitě obhájit dá, zvláště když brutálním způsobem (mluva, krev, sex) nakopává zádek jiným rádoby drsným upírským seriálům typu Buffy, Angel či Blade.

True Blood neboli Pravá krev svou bizarnost předkládá již s příchodem prvních titulků, v níž za doprovodu úvodní skladby vidíme koláž všemožných výjevů – krajina, lidé, zvířata (většinou mrtvá), prostitutky apod. Taková s nadhledem braná ponurost, řekl bych, možná satira, karikatura. Ale zrychlený záběr na tlející zdechlinu lišky jen tak někde neuvidite. Samozřejmě, že mě zajímal především samotný obsah seriálu, ale již titulková sekvence ve mně probudila pocit „sakra, to je zajímavý” a autoři mé očekávání naštěstí nepohřbili.

Hlavní postava se jmenuje Sookie Stackhouseová, toho času čísnice v baru Merlotte, jediným útočištěm široko daleko, kde se dá zapít každodenní nuda a také spása pro mladé dívky, toužící si přivydělat nějakou tu babku. Sookie je opravdu zvláštní dívka, neboť má schopnost číst lidem myšlenky, což považuje za své prokletí. Seriál celkově nedává divákům tušit, kde jsou jeho mantinely, takže podobných „fantasy” prvků se dočkáte i u dalších postav. Dále je tu Sookien bratr Jason, chronický sukničkář a průserář, její nejlepší kamarádka Tara, jejíž ústa jsou opravdu prořízlá, šéf klubu Merlotte Sam, který Sookie tajně miluje, černošský kuchař Lafayette, který si ujíždí snad nad vším co existuje a zároveň je bratranec Tary. Pak jsou zde spolupracovnice z baru, šerif, detektiv Andy, babička Stackhouseová, Tařina problémová matka a upír Bill, jehož návštěvou baru Merlotte vlastně všechno začíná.

Zdá se vám těch postav hodně? Tak věřtě, že jsem ještě nevyjmenoval všechny, které dostanou v první sérii svůj prostor. Ano – prostor! True Blood se sice nejvíce zaměřuje na osudovou lásku právě mezi Billem a Sookie, která hodně připomíná Twilight ságu (nevinná dívčina a stovky let starý, přesto okouzlující a tajemný upír-gentleman), nicméně vaši pozornosti neujdou ani osudy všech těch dalších postav, z nichž některé jsou zajímavé více (Jason) a některé méně (mě osobně trochu nudila linie „démonické” Tařiny matky).

Svět, do kterého nás autoři postupně vlákají má své neoddiskutovatelné kouzlo. Upíři jsou považováni za nebezpečnou menšinu, pro kterou byla vynalezena umělá krev, v televizi se neustále objevují diskusní pořady, zabývající se jejich právy, upíři mají své bary i (uzavřené) soudy. Tvůrci taky nedbají zavedených pravidel, takže upírům nevadí kříže, na denním světle neshoří hned a jejich krev má velmi zajímavé účinky. Ponechána jim zůstala rychlost, síla, rychlé uzdravování apod. Je fajn koukat na seriál, který všechny tyto ingredience smíchá do stravitelného mixu, ve kterém nepůsobí nic rušivě. Do tohoto světa díky mazanosti autorů proniknete velmi snadno.

Seriál je naprosto nepředvídatelný. Po příchodu Billa ve městě propuknou sériové vraždy ženštin, řeší se vztahy, objevují se nové postavy. Tvůrci vás klidně nechají sympatizovat s někým novým, načež je posléze postava zabita a seriál se zas posunuje jinam. Ani nevím, kdy přesně se to stalo – tipuji to tak na půlku první série – když si moje podvědomí muselo přiznat, že se mi to jednoduše líbí. Začalo mě zajímat, jak která linie pokračuje v dalším díle, tačal jsem se těšit na další a další epizody, začal jsem o postavách přemýšlet. Není to hned, seriál si vyžaduje trpělivost a určitě nezabere na všechny, ale to už je na každém divákovi zvlášť.

Nyní k tomu, proč se musí vysílat až po desáte hodině. True Blood si nebere takřka v ničem servítky. Pro sprosté slovo se nejde daleko, krví se nešetří a nějaká ta nahá ženština, popřípadě lehce erotická scéna, nechybí snad v žádné epizodě. Někdy se dá sice říct, že tu jsou hlavně pro rozptýlení, jindy ale plní úlohu v ději. Mě například učarovalo fetování upíří krve v podání Jasona a jeho milé, které následně způsobilo „symbiózu” obou těl a doslova orgastické pochody jejich mozků. I „x-menka” Anna Paquin alias Sookie něco ukáže, leč jsem nepochopil, proč v celé sérii musí být tak moc sexy. Buď má na sobě uplé tričko nebo lekhé šaty. Každopádně, to je ten nejmenší problém. Pravda ovšem je, že i negativa si každý divák najít může.

 

Hodnocení8
Někomu nesednou některé dějové linky, jinému vadí celková bizarnost, rozpolcenost, nazajímavé postavy, slabé emoce a já nevím co ještě. S něčím by se možná dalo souhlasit, nýbrž jako celek mi Pravá krev nabídla mnohem více pozitiv, takže s radostí občas přivřu očko. Pochvalu si zaslouží i skvělí herci, hutná atmosféra i hudební podkres. Svěžest nápadů je cítit na míle daleko, originalita je i přes „twilight motiv" zřetelná. True Blood dokáže rozveselit i zvážnit, vyděsit (no dobře, těch hororových vsuvek není moc, ale co...) i pohladit a zaujmout. Sám jsem zvědav, jak se vyvine děj ve druhé sérii (každá série má 12 dílů), na kterou se jdu s radostí koukat.
80%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

Nový komentář