Masters of Horror: Dreams in the Witch-House (2005)

Hodnocení:

autor

80%

uživatelé

72.5%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 951x

tisknout článek

Režie: Stuart Gordon
Rok výroby: 2005
Délka: 58 min
Země: USA
Alternativní název: H.P. Lovecraft's Dreams in the Witch-House

Hrají:
Ezra Godden ... (Walter Gilman)
Jay Brazeau ... (správce Dombrowski)
Campbell Lane ... (Masurewicz)
Chelah Horsdal ... (Frances Elwood)
David Racz... (Danny)
...a další

Po šťavnaté ochutnávce v podobě první epizody aneb „indicentu na horňačce" přichází do světa Masters of Horror zcela jiný kousek strašidelné zábavy. Režisér populárního Re-Animatora se ujal náročného úkolu - znovu probudit Lovecraftovy povídky plné čarodějnic, plíživého zla a Necromoniconu. Otevřeme tedy knížečku tohoto romantického mistra prozaika, posypeme čpavkem a necháme temný obsah trošku splasknout do snesitelnosti televizního diváka. To vše zabalíme do špinavého domu pro chudé nájemníky a šedesát minut pohodového horůrku je na světě.

Člověka, jenž stále odolává realitě, či poletuje s hlavou v exosféře a očekává od tohoto seriálu krkolomnou složitost, toho nyní znovu vracím na zem. Příběh je obyčejný, plný klišé a stokrát ohraného tématu strašidelného domečku, do něhož se nastěhuje skromně vypadající studentík ve špinavém svetru ( a laptopem pod pažuchou). Co můžeme dále očekávat, je obtloustlý a mrzutý pan domácí, sexypuma od vedle, do níž se prostě musíme zabouchnout, a starý, fanaticky věřící křesťan, který - jak se zdá - už si v domě prožil svoje. Jediný originální prvek, kterého jsem si všiml, tvoří na první pohled nedůležitá práce našeho vysokoškolského studenta Waltera, jenž zřejmě přichází na kloub jakémusi zlomu mezi dimenzemi pod určitým úhlem. A kupodivu, tahle pseudověda šikovně souvisí s naším příběhem, neboť úhel, v němž se údajně mohou prolínat jednotlivé membrány světů, spolu svírají právě stěny Walterova pokoje. Úspěšnost svého výzkumu však mladík pozná až ve chvíli, kdy se začne probouzet ze strašlivých nočních můr o kryse s lidským obličejem, Necromoniconu a čarodějnici, která pod kápí neohleduplně vstupuje do Walterových sexuálních snů. Jsou však tyto hrůzné výjevy pouhopouhými sny, nebo se tady děje něco mnohem víc, když se i po probuzení objevují na těle jasné stopy po zranění utrpěné ve snu, za špinavými zdmi stále něco šustí a rozklepaný stařík nám hystericky vnucuje krucifix?

Objektivně zhodnotit tuto epizodu není vůbec lehké. Děj je spíše pomalejší a více než na efektivnost sází na atmosféru, kterou se celkem úspěšně snaží podporovat klávesovou a smyčcovou hudbou, občas doprovázenou temným chorálem. Technické zpracování kreatur zde vystupujících také nemusí sednout každému. I přes nepochybně skvělou odpudivost prostředí, v němž se celý příběh odehrává. Nicméně jakás takás psychologie postav a postupně se vyhrocující vztahy mezi nimi celému snímku připočítávají nějaký ten bodík k dobru a lze proto snadnou mávnout rukou nad banální kostrou celé zápletky a poněkud slabšího vyústění. V rámci scénáře jsou herecké výkony na uspokojivé úrovni, stejně jako všechno ostatní. Ačkoliv jsem přes všechnu snahu necítil z této epizody toho pravého Lovecrafta, téma mi sedlo rozhodně více než v prvním díle. A hudba mé hodnocení postrčila ještě o malinký stupínek výše. 75%