Český název: Hannibal
Režie: David Slade, James Foley, Michael Rymer
Rok výroby: 2013
Délka: 13×45 min
Země: USA

Hrají:
Hugh Dancy … (Will Graham)
Mads Mikkelsen … (Dr. Hannibal Lecter)
Laurence Fishburne … (Jack Crawford)
Caroline Dhavernas … (Dr. Alana Bloom)
Kacey Rohl … (Abigail Hobbs)
Scott Thompson … (Jimmy Price)
Hettienne Park … (Beverly Katz)
Aaron Abrams … (Brian Zeller)
…a další

Už od Mlčení jehňátek (1991) je Hannibal Lecter jednou z nejvýraznějších a nejoblíbenějších postav hororového žánru. A když je něco žádané, nestačí mytologie čtyř celovečerních snímků. Proto z dílny televizní stanice AXN vychází ambiciózní projekt, který doplňuje události před Červeným drakem.

Dříve než agent FBI Will Graham poznal pravou tvář Hannibala Lectera, považoval se za jeho přítele. Dohromady je spojila práce. Will má mimořádně vyvinutý smysl “nabourávat se” do myšlení sériových vrahů, čímž se stává hlavním esem v rukávu Jacka Crawforda, velitele vyšetřovacího týmu. Tento dar je ovšem pro danou osobu zároveň obrovskou psychickou zátěží, se kterou mu musí pomáhat dobrý psychoterapeut. A volba padne právě na Hannibala Lectera. Aniž by to kdokoli tušil, přímo v ústředí FBI si hledaný objekt připravuje půdu pro své brutální akce.

Očekávání nebyla nízká. Námět, na němž se mimo jiné podílel i Thomas Harris, vypadal skutečně slibně. Komorní drama dvou inteligentních mužů na opačných stranách zákona znělo jako vkusné rozšíření mytologie. Lákadlem se stali i herci a z nich samozřejmě nejvíce představitel Lectera. Když utichly spory ohledně podoby s Anthony Hopkinsem, ukázalo se, že Mads Mikkelsen (záporák z Casino Royale, popřípadě nedávné úspěšné sociální drama Hon) byl skvělou volbou. Hugh Dancy je pro mě novic, ale svůj (zdaleka nejtěžší) part uhrál se ctí. Laurence Fishburne je frajer už od dob Matrixu a drsného poldy si dává levou zadní. A ještě jedna milá třešnička – Gillian “Scully” Anderson jako Hannibalův osobní psycholog.

Ačkoliv se seriál jmenuje Hannibal, hlavní role (podobně jako v Červeném drakovi) patří Willu Grahamovi, jehož charakter prochází největšími změnami. Zpočátku nás uchvacuje svými dedukcemi, které jsou efektivně míchány do scén, ve kterých odhaluje krok po kroku chování sériových vrahů. Někdy jdou ale ambice tvůrců v tomto ohledu až moc daleko a na úkor Grahamovi geniality seriál ztrácí přesvědčivost. Ale je jasné, že proti takové kapacitě, jakou Lecter je, musí vystupovat stejně schopný protihráč. Jejich vzájemné vztahy se díl od dílu překrucují a misky vah se střídavě pohupují až do tíživého finále, kterému ale rozhodně ubírají na působivosti předcházející překombinované události.

Atmosféra seriálu po celou dobu udržuje diváka ve vypjatém stavu. Děs je čerpán zejména z Willových nočních můr, které představují temnou stránku jeho daru. Oněch “halucinačních” výjevů je tu skutečně přehršel, občas až iritují. Pozornost tak na sebe strhávají především výtvory vrahů, které potěší příznivce nechutností. Leckoho ale může zamrzet, že samotný Hannibal většinou stojí stranou. Při činu ho vidíme jen sporadicky, zato v kuchyni je jako doma, vždyť každou chvíli s velkou noblesou prostírá pro své hosty. Tyto pasáže jsou jistě skvělé, ale jak seriál běží, stává se čím dál tím víc mechanickým.

Už ke konci první řady se pod tímto tlakem vytrácí chemie mezi ústředním trojlístkem. Scénáristická snaha o chytrý thriller je patrná, ale kombinace komplikovaných vysvětlení se stereotypní dějovou strukturou, nedává příliš šanci k tomu, abyste všemu dokonale porozuměli. A to si piště, že autoři se vůbec neostýchají odkazovat se v závěru až někam k prvním dílům, nebo třeba nechávají některé postavy na určitou dobu “mizet”. Tahle epizodnost často vede k logickým přešlapům, ale Hannibal mě svými motivy natolik pohltil, že jsem se v tom nechtěl příliš nimrat.

Když totiž člověk uváží, jaká televizní zvěrstva čerpající z filmových sérií jsme už mohli vidět (Terminátor: Příběh Sáry Connorové, Blade, Kurýr…), působí Hannibal relativně svěže. Mojí výhodou se zřejmě stala i má nedotčenost konkurenčními detektivními seriály.