Fear Itself: Chance (2009)


Český název: Podstata strachu 10: Jedinečná šance
Režie: John Dahl
Rok výroby: 2009
Délka: 41 min
Země: USA/Kanada

Hrají:
Ethan Embry … (Chance Miller)
Christine Chatelain … (Jackie)
Vondie Curtis-Hall … (Walter Markham)
… a další

 

Když Chance dostal tip, jak si přijít k slušnému balíku prachů, neváhal ani minutu. Dluží již několik měsíců za nájem a o slušnou práci nezavadil hodně dlouho. Tentokrát si je však jistý, že jde o tutovku a neváhá si půjčit 20 000 dolarů od sousedů a známých, jen aby od jistého boháče koupil starou vázu, za kterou mu starožitník Walter Markham nabídl jednou tolik, pokud ji pro něj získá. Jenže když dojde ve starožitnictví k předání, Chance zjistí, že naletěl a váza má hodnotu maximálně 5 000 dolarů, které je mu Walter ochoten ihned vyplatit. Mladého muže se zmocní vztek a doslova se na scéně objeví jeho druhé já. Tohle prostě nemohlo dopadnout dobře a emoce spustí lavinu hrozivých událostí…

Jeden by si řekl, že už ho u této hororové série nic nemůže překvapit, ale jak vidno, opak je pravdou. Máme zde další psychologické drama obalené do mysteriózního nádechu, při kterém zůstane nejednomu divákovi doslova rozum stát. Desátý díl totiž rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější epizody Fear Itself a já se tomu ani moc nedivím. Ještě teď jsem lehce zmatený z toho, co mi zde John Dahl nabídl za podívanou. Samotná zápletka vypadá na první pohled docela zajímavě, ale jen zhruba do své poloviny, protože potom zjistíte, že tady spousta věcí nedává moc smysl.

Jasně – bylo jistě tvůrčím záměrem nahlodat divákovu představivost a reálné myšlení, ale když se hlavní hrdina chová jako absolutní trdlo a jednotlivé zvraty nefungují tak, jak by měly, je to prostě špatně. Osobně bych hned po tom prvním konfliktu a následném objevení svého druhého já vzal nohy na ramena a pelášil pryč. Ve stresu a s chorou hlavou neuvažujete zrovna racionálně, ale kdyby to všechno nevypadalo alespoň tak strojeně a nudně. Těch čtyřicet jedna minut se neskutečně vleklo a přitom by to stačilo stáhnout na polovinu a mělo by to mnohem lepší efekt a jiskru.

Hodnocení3
Rozhodně je to oproti předchozím epizodám zase krok zpátky. Přitom John Dahl není vůbec špatný režisér. Jen by měl dát raději propříště od hororového žánru ruce pryč a raději se zase věnovat svým thrillerům a krimi. Jízdu do pekel totiž zopakovat nedokázal. Největším problémem však bylo, že celkovou pointu příběhu na nás vybalili až moc brzo, a pak už se z toho stala jen otravné natahovaní času.
30%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář