Výlet do záhrobí

Patnáctiletá Sandra, její třináctiletá sestra Klára a jejich patnáctiletá kamarádka Laura se domluvili, že se vydají na výlet. Nabalili si věci a stan, aby mohly na nějaké louce přespat.

Vyrazili kolem páté odpoledne, šly asi dvě hodiny a uviděli velkou bránu. Laura neváhala, sestry v ní vyfotila a podala jim foťák, ať ji tam taky vyfotí, přičemž všechny bránou prošli.

Po cestě slyšeli divné zvuky a když vyfotili nějakou fotku, vždy tam bylo něco divného, třeba nějaké oči nebo stín. Ale to co uviděli při stavění stanu jim doslova vyrazilo dech. Asi deset centimetrů nad zemí se vznášela dlouhovlasá žena a potichu řekla: ,, Vítejte v záhrobí!"

Začali křičet, vzali všechny věci a běželi pryč. V tom spěchu si ani nevšimli, že znova prošli tou bránou. ,,Někde mi vypadl foťák! Musím se vrátit!" vykřikla Laura. Tak se všechny tři vraceli a uviděli foťák na zemi u brány.

Když se pro něj Laura skláněla, všimla si nápisu na bráně: Vítejte v záhrobí! ,,Pojďte sem! Koukněte na ten nápis...My jsme tou bránou prošli! Ale pak zase vyšli! Takže v tom záhrobí už asi nejsme!"

Kdyby se u té brány nefotili a přitom by jí neprošli, nic divného by se jim nestalo a stanovali by...