Sbohem, mami…


,,Škola. Škola. Škola. To odporné slovo se na mě lepí ze všech stran. Kamkoliv přijdu, každý se mě hned ptá na školu. Proč? Nee, špatně, všechno je špatně. Ach jo. Proč tohle vlastně říkám? Už to na mě zase jde. Nic nedává smysl. Já nedávám smysl..‘‘ Uprostřed mého opětovného přemýšlení o tomhle stupidním světě, ve kterém vládne iracionální myšlení, mne přerušil výrazný hlas mé mamky: ,,Naty, Naty! Přijdeš pozdě. Nezapomeň, že právě dnes skládáš zkoušku z účetnictví!‘‘

,,Jo jasně Nikki, už jdu.‘‘ Nikki – tedy vlastně Nikolette, tak se jmenuje moje máma. Já jí ale říkám Nikki. Každý se mě vyptává, proč jí neříkám mámo. Vždy všem odpovím: ‚Hodí se to k ní‘.

,,Nikki, kolikrát ti mám říkat, že to není žádný skládání zkoušky, ale naprosto normální čtvrletka z účtka.‘‘ spustila jsem na ni při snídani.

,,Panebože, a kolikrát ti mám říkat já, Naty, že máš mluvit spisovně. Jaký žádný, čtvrletka, účta nebo účtka, no co jsi to vlastně řekla.‘‘

,,Účtko.‘‘ odpověděla jsem.

,,No ano. Správně by jsi to měla říct takhle: Kolikrát ti – ‘‘

,,Dost! Nikki, potřebuju psychicky podpořit a ne poslouchat tvoje kázání o tom, jak ta dnešní mládež v čele se mnou mluví spisovně. Teda nespisovně, promiň.‘‘

,,No jo, tak pojď, odvezu tě tam.‘‘ usmála se na mě.

 

V autě vládla podivná atmosféra.

,,Ty Nikki, necítíš něco?‘‘

,,Ano. Tvůj parfém smrdí na sto honů. Proč na sebe šplícháš tolik voňavek?? Nestačí ti jedna?‘‘

,,Vždyť to je jen jedna. Ale to jsem nemyslela. Já cítím takové zvláštní napětí. ‘‘řekla jsem, ale po chvíli mi došlo, co jsem to vlastně řekla.

Nikki se na mě nenápadně podívala: ,,Měla by jsi přestat…‘‘

Já se jen zahleděla před sebe a čekala jsem, až mě vysadí před mojí střední školou. Tam jsme ovšem nedojeli. Najednou do nás cosi narazilo. Vyděšeně jsme se na sebe podívali. Druhá rána. Byli jsme tak vystrašené, že jsme se nemohli hýbat. Nikki přestala řídit.

,,Jeeeeeď!!‘‘ křikla jsem.

Nikki sebou trhla, ujelo jí to, chtěla zabrzdit. Nešlo to. Místo toho jsme se s vozem točili dokola. Naše zastavení ukončil prudký náraz do stromu. Ticho. Jediné, co jsem v tu chvíli slyšela, byly kroky, které se však vzdalovaly, vzdalovaly až zmizely kdesi v dály….

 

V nemocnici.

,,Její stav je špatný. Dostali jsme zprávu o nárazu do stromu. Nebylo v tom i něco jiného? Přece jenom vy jste v naprostém pořádku..‘‘ řekl policejní důstojník.

Nikki se rozčílila: ,,Co??? Mohl by jste to zopakovat?? Chcete snad naznačit, že jsem své…áách..‘‘ omdlela.

Přiběhla zdravotní sestřička: ,,Co se stalo?? To by jste neměl dělat. Právě nám ji přivezli se svojí dcerou. Stav dcery je špatný, ale na paní jde taky něco poznat. Vaše otázky ji mohou ještě více ublížit, i když podle laiků – jako jste vy, se zdá být paní v pořádku. Budete s ní moc mluvit, až to povolí pan primář. Poroučím se, důstojníku.‘‘zamračeně odešla s Nikki ve vozíku.

Pan primář přišel do místnosti, jež byla celá bílá. Jediné, co ji zvýrazňovalo byla krev na Nikkině teplákové soupravě.

Doktor ji znovu prohlédl a opakoval to, co sdělovali před pár minutami lékaři rychlé záchranné služby: ,,Paní Farrisová, váš stav je mnohonásobně lepší než stav vaší dcery. Dostal jsem zprávu, že je to s ní lepší, ale i přesto ji mí kolegové upoutali na jednotku intenzivní péče. Vás můžeme propustit.‘‘

Nikki skrčeně seděla a jen tupě zírala. Po chvíli odpověděla:,,Proč? Jak je možné, že já jsem v pořádku a Naty ne??‘‘

,,Obě dvě jste de facto stejné, tedy až na věk. V tomto případě si dovoluji opovážit, jedná se o štěstí.‘‘ odpověděl primář.

,,Štěstí? Štěstí. Kde je moje dceruška?‘‘zeptala se Nikki.

,,Zavedu vás tam.‘‘vydechl potichu primář.

 

V pokoji.

Nikki se plíživým krokem přibližovala k Natině lůžku.

,,Naty?‘ zeptala se Nikki.

Její hlas se šířil pokojem jako kdyby jste pod nějakým mostem zavolali ‚pomóc‘. Tak moc se to rozléhalo. Tedy alespoň pro mě. Nedokázala jsem vyslovit jedinou větu, jediné slovo, jediné písmeno. Prostě nic. Chtěla jsem jí říct, jak moc ji mám ráda. Naposledy obejmou svoji maminku a říct jí, jak moc ji mám ráda. Jak moc ji mám ráda, jak moc pro mě znamená. I když jsem byla napojena na nejrůznější přístroje, nemohla jsem se ani nadechnout. Už mi docházely síly. Sedmnáctileté dívce, obyčejné dívce, která nikdy po nikom nic nechtěla, najednou potřebovala sílu. Sílu říct nejmilovanějšímu člověku na světě, co pro ni znamená. Jako by mne Bůh vyslyšel.

,,Ma…ma – mi…-n..mami – nko…..já…moc ráda…má..ám tě….moc ráda..‘‘

Nikki se s vodovýma očima na mne podívala a spustila: ,,Já tebe taky moc, zlatíčko. Budu tady s tebou vždycky.‘‘ rozbrečela se.

Chtěla jsem jí zopakovat souvisle moji předcházející větu, ale z hrdla se mi vydralo pouze: ,,Sbohem.. sbohem, mami…

Sdílejte článek

Profilový obrázek

sarka-sharkamellita-jandova ( profil autora )

Korektor, redaktor, správce FB Mé články publikované na horror.cz: = 2008 = *Horrorové povídky* -Další bod pro vraha -Emily se mstí – povídka na pokračování -> 5 dílů *Recenze hororových knih* -Overnight, The (Nekonečná noc, R. L. Stine) -Bad love (Cesta do neznáma, Christopher Pike) -New Kid on the Block (Pod maskou nevinnosti, Nicholas Adams) -Bad Moonlight (Zlý měsíc, R. L. Stine) -Hard Rock (Hard rock, Nicholas Adams) -African Demon (Africký démon, Andrew Hall) *Osobnosti* -Famke Janssen = 2009 = *Osobnosti* -Jeremy Sisto -Linda Blair -Josh Hartnett *Hororové povídky* -Sbohem, mami -Může to být pravda? -Může se to stát i vám -Ústav = 2010 = *Hororové povídky* -Anděl *Osobnosti* -Keanu Charles Reeves -Steve Miner -Samuel Marshall „Sam“ Raimi = 2013/2014 = -Bedlam 1. a 2. řada (Trailery, články) -Salem – nový seriál o čarodějnicích (Novinky) -Death Walks (Trailery, články) -Cabin Fever: Patient Zero (Trailery, články) = 2016 = *Články* -V Česku vznikne film na motivy básně H. P. Lovecrafta (zpracování tiskové zprávy) -Co je nového? Listopadové aktuality (2016) -Co je nového? Prosincové aktuality (2016) = 2017 = *Články* -Co je nového? Lednové aktuality (2017) -Co je nového? Únorové aktuality (2017) -Co je nového? Březnové aktuality (2017) -Co je nového? Dubnové aktuality (2017) -Co je nového? Květnové aktuality (2017) -Co je nového? Červnové aktuality (2017) -Co je nového? Červencové aktuality (2017) -Co je nového? Srpnové aktuality (2017) -Co je nového? Zářijové aktuality (2017) -Co je nového? Říjnové aktuality (2017) -Co je nového? Listopadové aktuality (2017) -Co je nového? Prosincové aktuality (2017) = 2018 = *Články* -Co je nového? Lednové aktuality (2018) -Co je nového? Únorové aktuality (2018) -Co je nového? Březnové aktuality (2018) -Co je nového? Dubnové aktuality (2018) -Co je nového? Květnové aktuality (2018) -Co je nového? Červnové aktuality (2018) -Co je nového? Červencové aktuality (2018) -Co je nového? Srpnové aktuality (2018) -Co je nového? Zářijové aktuality (2018) -Literární horor v kostce -Co je nového? Říjnové aktuality (2018) -Historie literárního hororu v kostce -Co je nového? Listopadové aktuality (2018) -Český literární horor v kostce -Co je nového? Prosincové aktuality (2018) = 2019 = *Články* -Studenti z Písku natáčejí horor -Co je nového? Lednové aktuality (2019) -Co je nového? Únorové aktuality (2019) -Co je nového? Březnové aktuality (2019) -Co je nového? Dubnové aktuality (2019) -Co je nového? Květnové aktuality (2019) -Co je nového? Červnové aktuality (2019) -Co je nového? Červencové aktuality (2019) -Co je nového? Srpnové aktuality (2019) -Co je nového? Zářijové aktuality (2019) -Co je nového? Říjnové aktuality (2019) -Co je nového? Listopadové aktuality (2019) -Film Maják exkluzivně na velkém plátně -Co je nového? Prosincové aktuality (2019) = 2020 = *Články* -Redaktor Horror.cz vydává knihu -Co je nového? Lednové aktuality (2020) -Co je nového? Únorové aktuality (2020) -Co je nového? Březnové aktuality (2020) *Filmové postavy* -Bagul *Články* -Co je nového? Dubnové aktuality (2020) -Co je nového? Květnové aktuality (2020)

30 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Profilový obrázek
    Solo 14 července 2009 v 12:01

     Docela zajímavý ,,psycho” příběh, který se může stát komukoliv z nás. Je to pěkně napsané a v určitém smyslu i dojemné. Jenže musím podotknout stejně, jako několik mých kolegů, že jako hororová povídka mi to moc nepřijde. Nicméně určitě pokračuj v psaní a jsem zvědavý na tvůj další příspěvek.

  2. Profilový obrázek
    sharkamellita 11 července 2009 v 09:00

     hmm, to je názor jednotlivce. každopádně díky jak za ty dobré, tak i za ty ne moc dobré, spíše dost dost špatné komentáře. doufám, že jsem vás tímto moc neodradila:( poněvadž připravuji povídku. byla bych moc ráda, kdyby jste si ji přečetli. ale je to každého věc. no, bude mnohonásobně delší a opravdu si na ní dávám záležet, aby tam bylo vše racionálně vysvětlené a snadno pochopitelné. snad se vám bude líbit než tenhle, podle vašich komentářů, brak.

  3. Profilový obrázek
    Eraserhead 11 července 2009 v 08:33

     Povídka to špatná není, ale horor to špatný je. Teda, PODLE MĚ to horor není vůbec. Ale nebyla škoda času to číst. Je tam pár věcí, co je podle mě špatně (např. pochybuju, že by doktor matce řekl, že je na tom mnohonásobně lépe než její dcera; pochybuju, že se nikolette píše s K /když už máte nutkavou potřebu, používat v povídkách cizí jména, aspoň je piště správně/; občas kostrbaté napojení vět). Vím přesně, kde by se ta povídka hodila, ale tady se teda moc nehodí.

  4. Profilový obrázek
    Pavel 10 července 2009 v 20:14

    Tohle opravdu moc není moje parketa, co se týče otázky zda se týká žánru horor? Pak musím za sebe odpovědět, že dle mého určitě ne, i když loučení s milovanou osobou před smrtí je horor víc než co ostatní. Psychologicky zaměřený povídky nebo filmy zbožňuji, ale zapracování, ve mě bohužel nezanechala pocit lítosti nad hlavními hrdiny zkrátka tomu něco chybělo, těžko taky litovat osoby o kterých vlastně nic nevím, krom jejich jmén a že jedou v autě. Nezlob se, ale přidávám se ke skupině lidí, kterým se to nelíbí.

  5. Profilový obrázek
    sharkamellita 10 července 2009 v 16:58

    beru jako snahu za každou cenu svým kamarádům ukázat jaká seš to spisovatelka//tak takhle to vůbec není. to je to poslední, co by mě mohlo napadnout, poněvadž v mém okolí neznám osobně někoho jako jsem já – tím chci říct, že by spousta lidí říká, že z horrorů blázním apod.;) takže s tou ‘spisovatelkou’ to vážně vůbec není pravda 😀

  6. Profilový obrázek
    ondrej 10 července 2009 v 13:04

     Jako čtenář Šárky povídek musím říct, že oproti své poslední udělala – co se psaní týče – ne krok ku předu, ale doslova a do písmene sedmimílový skok. Sbohem mami je velice poutavě psaný příběh, ve kterém je důkladně a do hloubky popsán a rozebrán psychický stav dívky, která se musí rozloučit se svou matkou. A velice to i na mě působí děsivě, protože přesně tohle se může komukoli z nás stát. A každý si tím můžeme projít. Takže myslím, že Šárka našla svou notu, které by se měla držet. Krváky vynech… soustřeď se spíše na psychologicky mířené příběhy. To je moje rada… povídka Sbohem mami se mi velice líbila.

Nový komentář