Řidič autobusu, 2.část

"Kam?"zeptala se Martina vyděšeně.

"Copak jsi mě neslyšela, ty blbá holko?"zařval naštvaně řidič,"jedeme do záhrobí!"A rozchechtal se ďábelským smíchem.

Martina se vydala dozadu do autobusu k Danče, která se třásla strachy.

"Co budeme dělat?"ptala se Martiny.

Najednou autobus začal zastavovat a potom se skučením zastavil. Martina se podívala z okna a krve by se v ní nedořezal. Byli na cestě, celé pokryté krví a mrtvými těly. Na konci cesty byla brána z černého železa, na které byl nápis: "VÍTEJTE V ZÁHROBÍ".

Martina nemohla promluvit. Dveře autobusu se otevřely a dovnitř začali nastupovat nemrtví. Vysely z nich kousky masa a byli prolezlí červy. Daniela musela zvracet, protože to bylo opravdu nechutné. "Jako obvykle,Gemme?" zeptal se řidič a podíval se na nejhůře vypadající mrtvolu.

Potom se autobus zase rozjel. Vjeli do brány a Martině se zatmělo před očima. Poslední, co viděla, bylo, jak jí jedna z mrtvol vráží sekyru do zad.

"NEEEEEEEEEE,"ozval se výkřik do tmy.

U postele, kde ležela Martina se rozsvítila lampička a čísi hlas pronesl: "Martino,jestli budeš spát ještě chvíli, tak ti ujede autobus!"

Byla to Martiny máma. Ještě jednou s ní zatřásla a potom odešla. "Ufff,to byl ale hrozný sen," řekla nahlas Martina a vstala z postele. Oblékla se a vzala sešit z matematiky. Dnes psali důležitou písemku a ona ji nechtěla zmeškat.

Seděla na autobusové zastávce a učila se. Přijel autobus a ona nastoupila. Přisedla si k Daniele a jeli. Po cestě vyprávěla Daniele svůj podivný sen. Danča se jen smála. Ale Martina měla podivné tušení, že ten sen něco znamenal.

Prokázalo se to odpoledne, když stály na autobusové zastávce. Nepřijel ten hezký autobus. Přijel ošklivý a starý model, který jezdil snad v 50. letech.

V půli cesty řidič zabočil do lesa, a když se Martina zeptala, kam jedou, dočkala se odpovědi: "PŘECE DO ZÁHROBÍ!"