Martin seděl v prázdné čekárně. Ruce měl opřené o nohy a díval se do země. Dveře ordinace se otevřeli.
„Mladý pane, máte kartičku pojištěnce?“
Martin rychle vyndal z kapsy peněženku, vytáhl kartičku a podal ji sestře. Sestra se na chvíli s kartičkou ztratila. Za chvíli se vrátila a podala kartičku Martinovi.
„Můžete jít dovnitř, pan doktor Vás očekává.“
Vstoupil, první místnost byla kancelář sestry. Před ním se objevili mohutné kožené dveře, vzal za kliku a vešel.
Místnost byla ve stylu první republiky, z nábytku vyzařovalo jeho stáří. Za stolem seděl starší muž. Vstal a podal Martinovi ruku.
„Já jsem doktor Plavec, prosím posaďte se.“
Sedl naproti doktorovi.
„Co Vás trápí mladý muži?“
Martin mlčel.
„Mluvte, ničeho se nebojte.“
„Těžko se mi o tom mluví.“
„Všechno zůstane pouze mezi námi, mluvte.
„Je možné změnit svoji identitu?“
„Jak to myslíte?“
„Víte, kdo to byl doktor Jekyll a Hyde?“
Starý pán zvážněl.
„Vám se děje něco podobného?“
Přikývl.
„A jak se to projevuje ve Vašem chování?“
„Já jsem dva. Mám něco, jak se tomu říká rozštěpená osobnost. Mé druhé já chce zabíjet.“
„A teď jste to dobré já?“
„Ano, ale jen na chvíli.“
„Jak často se měníte v to zlé já?“
„Téměř pořád.“
Starý doktor se podrbal na hlavě.
„Abych se přiznal, jste můj první pacient s tímto problémem.“
„Kdy se to u Vás objevilo poprvé?“
„Před třemi týdny.“
„Jak jste to poznal?“
Chvíli bylo ticho.
„Mé druhé já zabilo člověka.“
„Proč jste to nenahlásil na policii?“
„Nechce do vězení, ani do blázince.“
Doktor sáhl po telefonu.
„Ne, nedělejte to, nebo probudíte mé druhé já. Ono nechce jít do vězení.“
Opět stáhl ruku k tělu.
„Co tedy ode mě chcete?“
Martin podal doktorovi obálku.
„Až odejdu, tak si ji přečtěte a udělejte co je tam napsáno.“
Mladý muž vstal a odešel.
***
Dopis
Tomu, kdo čte ten dopis,
podařilo se mi ho sepsat v době, když jsem nad ním (to je mé druhé já) ještě držel převahu. Hraje si s mým tělem, cítím, že brzy bude silnější, a bude to ta dominantní část ve mně.
Chce zabíjet. Čtete správně – mé druhé já chce zabíjet.
Tento dopis píšu pro případ, že mě mé druhé já přemůže. Čtenáři dopisu prosím zabij mě. Už to nejsem já. Prosím nenech mě trpět, zabij mě.
Martin Kox
***
Starý lékař dočetl dopis.
„Sestro.“
Otevřeli se dveře.
„Ano pane doktore?“
„Připravte mi adresu toho mladíka, co tu byl před chvílí.“
Lékař sáhl do stolní přihrádky. V jeho ruce se objevila zbraň…
Bola to dobra poviedka……az teda na to ze schizofrenik vatsinou o svojej ,,druhej osobnosti´´ nevie… ale inak sa mi pacila
fakt pěkný
a ten psychiatr má husté příjmení
Já si myslím, že to není zase až takové divné s tou bouchačkou, protože psychiatr není psycholog a proto si myslím, že potřebuje jakousi ochranu, když pracuje s těžkými případy. Určitě když po něm někdo skočí tak to nestihne, ale asi mu ta pistole dává jistotu, že je chráněný….
Mimochodem originální povídka
Super…Zatim jsem zadnou jinou tvoji povidku necet,ale tahle je fakt povedena…,akorat doktor,kterej ma bouchacku v ordinaci je trochu zvlastni,ale to v ubec neva…
A je to krátké – super, mě sew totiž nechce číst dlouhé povídky
Mě se to moc líbilo.
No hele Stane, ta tvoje povídka se mi oparvdu líbila. Už vím, co si tím myslel, to že píšeš jenom tak a neděláš mistrovské dílo a takové
. Fakt skvělé. Akorát mi chybí třeba pokračování nebo nevím no … není to strašidelné. Ale jinak za mě 
