Myslíte si, že se Vá to nemůže stát

Představme si situaci – sedíš ve třídě, kde je dohromady 10 lidí. Pohlaví není rozhodující, ale dám půl na půl. Profesor vykládá svoji látku. V tom okamžiku jeden spolužák proti Tobě vystartuje zezadu nožem.

Zastavme na chvíli čas a popišme situaci. 9 studentů sedí v lavici po jednom, student s nožem je za tebou. Čas jsme zastavili právě v okamžiku, když je čepel nože 2 cm od tvého krku. Ty sám nemáš ani tušení, že ti hrozí smrt, pouze zděšený výraz vyučujícího naznačuje, že něco není v pořádku. Proč chce spolužák zabít právě Tebe? Proč to má být nožem a zezadu? A proč před tolika svědkama?

Abychom na tyto otázky dostali, musíme pustit čas, a to bohužel pro Tebe znamená smrt. Pusťme tedy čas. Profesor stačí vykřiknout slovo "ne", ale sekunda je krátká doba a Ty cítíš obrovskou bolest na krku. Vrahovi nestačila jedna rána, ještě rychle dvakrát bodne. Nikdo se Ti nesnaží pomoc. Proč? Přece jste všichni byli dobří kamarádi. Pud sebezáchovy u každého z nich vítězí a nikdo z nich si netroufne jít proti noži.

Ty padáš k zemi, začínáš chroptit krev. Nevíš proč se to stalo, proč zrovna na tom “nejbezpečnějším místě“.

Vrah ustupuje od Tebe do rohu. To všem ve třídě vyhovuje, vědí, že už nikoho z nich nebude chtít zabít. Ty zatím ležíš na zemi. Hlavu máš v krvi a ta Ti neustále vytéká z krku. Pomalu umíráš. Bolí to, takovou bolest si v životě ještě necítil.

Mezitím vrah začne mluvit. Teď se právě dozvídáš odpovědi na Své otázky. Vrah si Tě vybral náhodně. Nic proti Tobě neměl. Jak šlechetné. Musel to udělat nožem, je chudý a na pistoli neměl. Diky jeho chudobě teď trpíš jako zvíře. A proč přede všemi? Musel upozornit na to, jak si žije zbohatlická smetánka a že chudý člověk muže jen ztěží zapadnout. Ó jak dojemné.

Vrah pouští nůž, nikdo se na něho nevrhne a neskolí ho. K Tvému tělu běží profesor, ale už pouze všem konstatuje, že jsi mrtvý. Vrah se složil k zemi a brečí. Většina spolužáků vytahuje mobil, ale ne proto, aby zavolali policii, ale proto, aby si vyfotili Tvoje mrtvé tělo. Policii nakonec zavolá profesor, ale paradoxem je, že si půjčí telefon od “chudého“ vraha. Proč jsi tedy umřel, aby Tvoje fotka byla na první stránce Blesku?

Za čtvrt hodiny přijede policie a povalí vraha k zemi. Většina spolužáků se ho zastává,“nechte ho vždyť jde sám“. Pro Tebe si přijede pohřební vůz, zabalí Tě do černého igelitového pytle a odvezou do márnice. Nebudu už detailně popisovat, že Tvoje tělo musí někdo přichystat na pohřeb, přestrojit, možná proběhne i pitva.

Za týden máš pohřeb, Tvoje tělo už mírně zapáchá. U Tvé rakve stojí příbuzenstvo, známí i spolužáci, kteří Ti tak “pomohli“. Nakonec jsi, ale pomohl Ty jim, díky Tobě nemusí psát dnes slíbenou písemku z matematiky. A mají volný den.

Po obřadu jde většina lidí z pohřbu zapít Tvoji smrt. Tvoje rakev mezitím jede černým autem do krematoria, kde se změníš v popel a Ten půjde do urny. A za nějaký čas urna poputuje do hrobu. A duše? Duše zemřela v té třídě, zemřela s posledním Tvým vydechnutím.

A proč to vlastně píšu? Teď si každý položte jednoducho otázku. Může se mi to někdy stát?