,,Ahoj, Veronico,‘‘pozdravila Emily Veronicu, když se sešly v parčíku.

,,Ahoj ahoj, jak je? Je krásně,‘‘odpověděla divným hlasem Veronica.

,,Co to máš s hlasem?‘‘sladce se usmála Emily.

,,Já..co-co cože? Já?‘‘začala se smát.

,,Tak jo, no, má přijít i Daley, snad ti to nějak zvlášt nevadí..?‘‘

,,Né, ona je docela v pohodě…ale, ale ona má ráda Erika. Teda myslím si to,‘‘

,,No, je to tak,‘‘řekla Emily.

,,Vážně??‘‘ve Veroničiněm hlasu však žádné podivení nebylo.

,,Hmm, hele, tamhle jde!‘‘ukázala Veronice Emily a začal zuřivě mávat.

,,Zdáár,‘‘snažila sem hned zapadnout Daley, ale moc jí to nešlo. Její hlas se klepal zejména z toho, že byla nervózní kvůli jak Veronice, tak i Emily. Měla zvláštní tušení z jejich poslední konverzace.

,,Jdeme?‘‘usmála se Veronica. Nepočkala na odpovědi, hned vykročila směrem do vedlejšího města na bazén.

,,Jak daleko to je?‘‘zeptala se po půl hodině Daley. Byla celá utrmácená z cesty.

,,Ještě kousek,‘‘odpověděla nezaujatě Emily.

Dorazily na místo. Každá dívka měla v tašce něco jiného, a přece jen měly ty věci něco společného.

,,Najděte nějaké místo. Nejlíp nějaké stranou a ve stínu,‘‘rozkázala Emily.

,,Proč? Chceš nás snad zabít?‘‘snažila se o vtipnou chvilku Daley.

,,To nebylo vtipný. Trapný,‘‘řekla Emily. Šla do kabiny překontrolovat věci:,,Takže, nůž mám, kapesní nožík mám, provaz mám, drát mám, jak se to mohlo do té tašky vejít?‘‘poznamenala si ironicky. Když zkontrolovala všechno, co měla, spokojeně odešla.

,,Tak jsem zpět, no to jste vybraly pravé místo, děvčata. A ted‘ honem, jdem se vykoupat. Nebo opalovat. No, mně to je vlastně jedno,‘‘a začala se smát.

,,Nějaká veselá,‘‘vyslovila Daley.

,,To víš..‘‘usmála se Emily.

,,No, do kdy tu budete chtít být? Já jen že mi to je jedno,‘‘řekla Veronica.

,,Mě napadlo bud‘..no takhle, já si myslím..no prostě-‘‘ale větu Emily nedořekla, skočila jí do toho Daley.

,,Vymáčkni se!‘‘ztratila nervy Daley.

,, Dlouho, a to znamená několik hodin,‘‘dopověděla zaskočeně Emily.

,,Ccože?‘‘překvapeně zírala Veronica. ,,Co tu budeme dělat tak dlouho?‘‘

,,Všechno možný, třeba si povídat. Dyt‘ je pět a v osm zavírají.‘‘odpověděla Emily.

,,Jo, souhlasím,‘‘přikývla Veronica.

Po uplynulé době Dal navrhla:,,Jdem?‘‘

,,Souhlasím, stejně už budou zavírat, a to zaa přesně 20 minut,‘‘řekla rychle Veronica.

A zase šly domů, v tom se ale Emily otočila:,,Bože, to je průšvih!!!‘‘

,,Co se děje,‘‘chtěly znát odpověd dívky.

,,Já tam..achjo, já tam zapomněla ručník a brýle aa a taky..no to je všechno,‘‘

,,Tak tam jdi, nebo tam můžeme jít všechny,‘‘navrhla Veronica.

,,Tak jdem,‘‘řekla Emily.

,,Ale už jsme byly skoro doma! A ted‘ zase tam, proč to nemůžeš nechat plavat prostě?‘‘odmlouvala Daley.

,,Jestli se ti to nelíbí, tak si jdi! A navíc půl hod’ky tě nezabije,ne??‘‘rozkřikla Emily.

Cesta zpátky na bazén se zdála nekonečná, vlekla se a vlekla. Když tam dorazily, setmělo se, nikde nikdo.

,,Tak? Půjdeš, ne?‘‘pronesla zvolna Daley.

,,Jo, ale musím přelézt plot. Vidíte? Koukněte na to. Je zamčeno a já ten zámek neotevřu. Přelezu,‘‘zazubila se Emily.

,,Emily, ty jsi plašoun. Prostě to přelez a my tu počkáme,‘‘navrhla Veronica.

Emily začala být nervózní:,,Tak jo,‘‘v hlavě si musela uspořádat nový plán, protože to tak snadné nebude. Musela vylákat Veronicu a Daley za ní. Přelezla plot a simulovala pád. ,,Sakra, sakra, sakra!!‘‘začala křičet.

,,Pššt! Někoho přivoláš!‘‘vyjekla Daley.

Veronica se přidala:,,To je pravda, když bude křičet, tak ji někdo uslyší a …heled‘ ono to nakonec nebo takhle, aby to nakonec nedopadlo tak, že anebo to je jedno,‘‘

,,Cože??‘‘tak trochu nechápala Dal.

Veronica:,,Podívej se na hodinky, a pak mě pochopíš, možná.‘‘zachichotala se.

,,Hmm,‘‘odpověděla smutně Dal.

,,Hey, pomožte mi. Nebo tam budete stát a křičet na mě, abych byla zticha. Au, to bolí!‘‘tichu křičel Emily.

Děvčata tedy přelezla a rachotně dopadly na vlhký trávník. Když k ní došly, uviděly, že je všechno dobré.

,,Díky holky, ale už je to v pohodě,‘‘

,,To znamená, že jsme přelézaly jen tak?‘‘ptala se Veronica.

,,Jak jen tak? Jste moje kamarádky a pomohly jste mi,‘‘objala je.

,,Haha,‘‘poznamenala Daley.

Emily šla kupředu.

,,Kam jdeš?‘‘ptala se Del.

,,Pro věci,‘‘pot’ukala si na čelo Emily. Opatrně našlapovala na trávník a šla směrem k záchodkům.

,,Aale my jsme měly věci támhle!‘‘ukázala na druhou stranu Daley.

,,Jo, ale asi jsou tam na wc. Mohly byste jít se mnou prosím?‘‘zvolala Emily. Už to mělo začít.

Zvláštní na tom bylo to, že nikde nebylo ani živáčka. Bylo to asi tím, že začalo pršet a všechno uklízeli ještě v době, kdy tu byly.

Emily šla a za ní Veronica.

,,Já jdu, pojd’te za mnou,,‘‘

Když došly na místo, venku už hustě padal déšt‘.

,,Fuj, ještě že jsme se schovali,‘‘s úsměvem prohodila Veronica.

,,Jo, to teda. Daley, šla by jsi,‘‘otočila se, ale nikde ji neviděla. ,,Kde je??‘‘ptala se Emily.

,,Vím já? Asi šla na ty druhé,‘‘navrhla Veronica.

,,Na druhé? Tak to asi těžko, ty jsou tam..i když, máš pravdu,‘‘usmála se. Alespoň získala čas na Veronicu.

,,Víš Veronico, ty jsi byla vždycky takové zlatíčko, že?‘‘začala Emily a zabouchla dveře od záchodků. Raději tam ještě dala záklapku.

,,O co..co prosím?‘‘nechápala Veronica.

,,Veronico, každý tě má rád, každý tě obletuje, ty jsi prostě nejlepší a neříkej že ne. Já jsem tenkrát přísahala pomstu-prosím tě, nedívej se tak vyděšeně,‘‘připadalo jí to legrační. ,,Prostě já nemám slov. Myslíš, že to vyzní dostatečně, když ted‘ vytáhnu něco, co tě navždy, jak se říká umlčí??‘‘

,,Umlčí? Prosím? Já ti nic neudělala a nic na tebe nemám!‘‘nedala se Veronica s třesoucím se hlasem.

,,Kromě toho, že jsi přebrala, kromě toho že jsi mi přebrala mýho kluka? Kvůli tomu, že jsi na mě práskala věci, který se vlastně nestaly?? Kromě toho, že jsi každému vykládala, že jsem lesba, a proto jsem odbočila ze svého stylu na jiný, který je ted‘ můj život? Vědí vůbec o tom, co se stalo? Měla jsem tě ráda, pak jsem tě nenáviděla, nakonec jsme se střetly a já nevěděla, co si o tom myslet,‘‘dodala s vyčerpáním a vodnýma očima koukla na podlahu.

Veronica chtěla využít situace k útěku.

,,Líbilo by se ti to, jo? Ale to nepřijde!‘‘uchopila ji rukou ruku Emily.

,,Já ti uteču,‘‘vyhrkly jí do očí slzy.

,,Ne, neutečeš,‘‘Emily ji svírala tak hodně až skoro šly slyšet zvuky lámajících se kostí. ,,Trénink,‘‘usmála se Emily.

,,Neee, pomóc, Daley, kde jste kdo..‘‘už nedokázala Veronica.

Emily:,,Tady ti nikdo nepomůže. A až odstraním tebe, pak odstraním i tu pitomou husičku Dal. Víš, prvně jsem ti chtěla provést něco s vlasy v našem bazéně. Chápej-trubky-kanálky a tvoje vlásky-elegantní kombinace. Ale já jsem řekla ne. Nějak to padlo, bohužel. Krásná smrt krásné třídní, ne-li školní královny nebo já nevím, jak to máš. Takže se budu muset spokojit s tímhle příšerně odporným bazénem. Prvně ti vymáchám vlasy v té hnusné vodě, pak ti podříznu opálený krček kapesním nožíkem-nebo že bych to udělala tím zrezavělým drátkem? To víš, aby ti tvoje krev cákala všude okolo. Jo, zakrvácený záchody se úžasně budou ladit s ošuntělými kachličkami. Potom tě možná potáhnu za vlasy po trávníku. Ale to by nešlo, kdyby ti vykrvácel krk. Achjo, moc jsem to nedomyslela. Týjo, ta blbka Daley mě začíná znervózňovat, budu ji muset najít. Ale předtím tě tu nechám vykrvácet a ty nebudeš moct chodit. A i kdyby, tak by ta tvoje nehórázně nečistá krev potřísnila všechno kolem. Mmm. Takže abych začala ne?‘‘

,,To ti neprojde! Bude to jasná vražda,‘‘křikla Veronica.

,,Hlupáčku, jasně, že projde,‘‘nepřitakala Emily.

,,Neprojde! Vždyt‘ je to jasná vražda a-‘‘nedokončila větu Veronica.

,,To už jsem slyšely,‘‘skočila jí do toho Emily.

,,A ty si se změnila ze dne na den, to je taky podezřelé, ne??‘‘dokončila to Veronica.

,,Mně projde všechno. Ale tobě ne! Tak dlouho jsem čekala na tu příležitost, až z tebe zbude jenom tělo bez života. No možná ani to tělo ne!‘‘a začala se šíleně smát.

,,Stop! Nech mě být..já chci žít!!‘‘vyhrkla Veronica.

,,Nech mě být, nech mě být,‘‘napodobovala ji ironicky Emily. ,,Víš ty co, já už tě teda nechám,‘‘a pustila ji.

,,Bože,‘‘dodala si pro sebe potichu Veronica. Měla ruku z jedné strany rudou a z druhé modrou.

,,Čím to je? A já myslela, že víš všechno!‘‘zesměšňovala ji Emily.

,,Tak a ted‘ se rozluč se životem!!‘‘vítězoslavně zvolala Emily a hbitě vyndala z tašky nůž. ,,Rozmyslela jsem si to. Vezmu na tebe nůž!‘‘

Veronica ji ale oběhla a už byla u dveří a lomcovala s něma.

,,To ti nepomůže,‘‘otočila se Emily. ,,Rozluč se s životem!‘‘

Emily jedním tahem rozřízla Veroničin krk:,,Raději to udělám na dvakrát,‘‘

Cik cak a bylo to..

Její tepny na krku jakoby se rozletěly do všech stran. Jako když ptáci odlétají pryč od něčeho zlého.

Veronica sjela po dveřích a zasípala:,,Ješt..ješt e ne.. ne í n ještě ne..ní ko ko necc,‘‘už dál nemohla.

,,To je krása. Ještě tě otočím a drátem ti objedu krk. Zní to divně, ale na co bych si ho jinak brala ne?‘‘už se nakláněla, kdežto uviděla venku nějaký stín. ,,Sakra, snad to je jenom Daley,‘‘opatrně nakoukla, ale nůž ji vypadl.

Veronica se snažila za každou cenu popadnou ležící nůž. Byl blízko. Tak blizoučko. Ale ona už nemohla. Zemřela. S očima plnýma hrůzy, se zakrvácenýma rukama a krkem a pokřivenýma nohama, jako kdyby se snažila kopat. Hrůzná smrt.

,,Né, chcejpla. Totiž zemřela. Upřímnou soustrast. To je blbý,‘‘Emily držela v ruce drát:,,Co s ním? Daley. Jo,‘‘

Venku mezitím stín zmizel. Nadzvedla záklapku a opatrně vykoukla ven. Něco ji spadlo na nohu. Veroničino tělo. Venku byl slejvák:,,To bude klouzat. No nic, odhodím její tělo do bazénu, to jsem si vždycky představovala. Totiž taky,,‘‘a zachichotala se. Se znechucením došla pro tělo a táhla ho po mokrém trávníku do bazénu. Nadzvedla ji a strčila do ní. Tělo bez života plesklo o vodu, která se okamžitě zbarvila do ruda. Emily se otočila:,,To ne,‘‘všude, kde ji táhla byla krev. ,,Krev, krev, krev, všude samá krev. Já se z tý podělaný krvi ucviknu nebo nevím,‘‘rozčilovala se.

Náhle ji něco udeřilo o týl hlavy. Nějaký tupý předmět. Zhroutila se na zem jako domeček z karet.

,,To máš za urážky. Ke mně,‘‘pronesla hořce jedna dívka. Daley! Odešla se podívat na záchodky, co se tam stalo. ,,Pro Krista! Jatka..‘‘vydechla užasle.

Emily se jakž takž probudila a rozmazanýma očima poznala drát. Pomalu se zvedla. Došla až za dveře.

Daley vykoukla, ale nikoho neviděla. Popošla:,,Co-‘‘ale nedořekla to. Někdo ji zezadu uchopil drátem. Daley s hrůzou pozorovala, jak kapky její krve padají na již zkrvavený trávník. Rychle se otočila, ale to neměla dělat. Uviděla Emily a následně slabý proudeček krve, který se stupňoval. Otočením si to jenom zhoršila. Fyzickou silou, nebo čím to bylo, rychle vyndala z kapsy nožík a vrazilo jí ho přímo do hrudníku.

,,Nožík?‘‘stačila vydechnout Emily. Tou silou, která dopadla na její hrud‘ ještě více sevřela drát. Daleyino tělo se pomalo skácelo k zemi. Emily si nožík vytáhla, ale bylo to ještě horší, než původně předpokládala. Nedalo se to vydržet. Kulhavým tempem došla pro spadený nůž a vrazila si ho přímo do srdce několika ranami. Vyčerpaná. Bezmocná. Vláčná. Mrtvá.

Druhý den:

,,Dobrý den, i když není zas tak dobrý, vám přeje Sarah Montenegrová, televize Our world. Hlásím se vám živě z místa, který se stal osudným třem dívkám. Chodili na nedalekou školu, ale jejich jména nebyla zveřejněna. Podle našich údajů se tu stala vražda, která mnozí přirovnávali až k jatkám. Policie zatím zjišt’uje, kdo tak neskutečný čin udělal. Uvidíme, co se z toho nakonec vyvine. To ukáže čas. Více informací ve večerních zprávách.

Čeho všeho jsou lidé schopni udělat pro pomstu? Touha po oplatě je někdy až tak velká, že tomu nikdo nemůže zabránit. Nikdo nemůže zabránit vraždě…