Dům


Otevřel oči a začal rozpoznávát okolí blikající světlo před jeho oblyčejem, chtěl se otočit ale vtom ho ochromovala hrozná bolest. Začal tedy prozkoumávat okolí byl ve sklepě ve vlhkém špinávé a od krve ušpiněném sklepě. Poprvé ho napadlo "Kdo jsem?" tu myšlenku však překřikovaly další ještě naléhavjejší " Kde jsem?, Co tady dělám?". Namáhavě vstal snažil se myslet pokud možno racionálně hlavně si chtěl srovnávát kde byl včera a kde je dnes?. Zvedl se celí zakrvácení se pomalou namáhavouchuzí vydal ke dveřím. Vzal ze zemně zakrvácení núž a poté už vcházel do neznámé tmy. Prošel dveřmi předním se oběvila temná ale povědomá chodba, šel tedy touto chodbou čím dále se dostávál tím méně viděl před sebe najednou do něčeho vrazil sklonil se a by na to viděl lépe a hned zas polekaně uskočil, předním se v chabém světle vynořila mrtvola byl to muž zhruba jeho věku tělo mněl probodáné a v zádech zabodnutu sekeru ležel v kaluži temněř černé krve.Najednou uslyšel svůj vnitřní hlas volal " uteč zmiz zachraň se tomu už nepomůžeš uteč! uteč!" namáhavě se zvedl a rychle běžel temnou chodbou dál. Konečně světllo božské světlo je z toho pekla pryč ale nebyl když višel poschodech do světla nalezl tam jen malou místnost spižírnu, mezi policemi leža žena mněla proříznutí krk a nejevila známky života, ale tentokrát se nezastavil tentokrát šel dál musel jít dál něvěl proč ale věděl že musí jít dál. Mozek mu pracoval na plné obrátky aby si konečně vzpomněl kde je? Prošel dál  předním se oběvila šatna musel si odpočinout jeho nervy ale ani tělo už nemohly dál zhroutil se do klubíčka a odpočíval.

Po deseti minutách ale vyzkočil rychle na nohy hlas v hlavě už nenáléhal ale křičel " dělej stávej vypadni hlavně nespi a padej od sud!!!" zvedl se a vrávoravým krokem prošel do haly byla to veliká hála vedlo zní velyké schodiště do vyších pater ale byla jak po náletu stoly skříňky sošky vázy to vše bylo buď zničeni nebo převráceno. procházel najednou zahlédl postavu pod stolem. Přišel kní a zeptal se " Kde sem?" postava si ho změřipla skoumavím pohledem a pak řekla že se musí rychle jít něco zkontrolovat na horu ať tu počká a nikam nechodí. Sedl si tedy ke stolu ale vtu chvíli najednou ho zase přemáhala unava a začal dřímat.

Probral ho hroziví křik rychle se rozhlížel kolem sebe pak ho napadla myšlenka kterou nemohl vytěsnit z mysli " Co když jsem ten vrach já?" snažil se na to nemyslet nebo na to zapomenout. Ale vždy když se mu to témněř povedlo uviděl ten krvaví nuž ve své ruce. Mozek mu kolaboval nedokázal myslet. Zvedl se najednou před sebou uviděl hroznou postavu v potrhaném saku celou od krve se zafačovanou rukou špinávého a z nožem, nejhorší šok byl když zjistil že sleduje svůj odraz v zrcadle mozek mu nyní už vipověděl službu úplně. Nedokázal myslet vůbec nanic. Pomalou chuzí se vydal ke dveřím a vhlavě mu probýhalo to co si pamatoval a to co si domyslel. Jel do nějakého domu na předmněstí vyšnořil se na velkou oslavu a pak a pak? A pak je zabil? hrozná představa jediné co dokázal jeho mozek určit je že se má jít udat. Kroky mněl pomalé klidné pomalu šel po skřípajcích parketách došel na rohožku sáhl na kliku když tu náhle, za ním zaskřípala parketa rychle se otočil aby právě viděl jak mu nůž proniká do hrudníku. Pomalu se kácel k zemi věděl že nikoho nezabil ale niní to bylo jedno život zněj vyprchával a on padal na zem. Než dopadl byl již mrtev.

Sdílejte článek

  1. Solo 21 dubna 2010 v 21:38

     Perlička na dobrou noc a teď můžu valit v klidu do hospody. mám alespoň o čem vyprávět kámošům. Mno a kdo byl ten ”vrach” -….

    (zvedl se a vrávoravým krokem prošel do haly byla to veliká hála vedlo
    zní velyké schodiště do vyších pater ale byla jak po náletu stoly
    skříňky sošky vázy to vše bylo buď zničeni nebo převráceno. procházel
    najednou zahlédl postavu pod stolem. Přišel kní a zeptal se ” Kde sem?”
    postava si ho změřipla skoumavím pohledem a pak řekla že se musí rychle
    jít něco zkontrolovat na horu ať tu počká a nikam nechodí. Sedl si tedy
    ke stolu ale vtu chvíli najednou ho zase přemáhala unava a začal dřímat.) já si zas říkal: jsem zhulenej? zhulenejjjjj máš u mě palec nahoru, protože má nálada se zvedla o 100%  Teď vážně: raději si to přečti padesátkrát, než něco podobného pošleš na internetový web příště…

  2. Allegor 21 března 2010 v 23:30

     Autor by se měl naučit psát česky. Já nejsem žádný hnidopich na pravopis, nějaké čárky v souvětí nebo velká/malá písmena u tříslovných názvů mě fakt nezajímají, nicméně když už na začátku čtu “oblyčej”, náhodně sklouznu očima níž a vidím “vrach”, fakt nějak nemám chuť to číst. To je pravopis fakt jak z první třídy cikánský polepšovny.

Nový komentář