Dnes jse potakala černého anděla. Stál na břehu divoké řeky a přemýšlel jestli skočí. Dnes jsem potkala anděla smrti. Plakal. To, co se mu koulelo po tvářích však nebyli obyčejné slzy člověka, byly to slzy krvavé. Krvavé slzy co zářily svou rudostí na jeho temné šedé tváři a koulely se z průhladně mrtvolných očí. Když jsem se ho zeptala proč pláče, odpověděl že má poslání. To poslání bylo, být s jedním člověkěm poslední den jeho života, a potom ho převést přes řeku smrti na druhý břeh. Černý anděl však nevěděl, jak krutý a bolestný je lidský svět. Z toho co viděl mu bylo smutno. Smutek ho drásal zevnitř a on se nemohl schovat před tím vším ani za svými obrovskými černými křídly. byl zoufalý. Nemohl unést tu krutost lidského světa a proto tu takhle stál na břehu a přemýšlel jestli skočí. Chytila jsem ho za ruku. Byla studená, jako když se dotkneš ledové sochy. Troufale jsem se zeptala, zda je smrt osvobozením. Pohlédl na mě těma průhlednýma očima a odpověděl, že když žiješ ve světě lidí pak ano.
Dál už jen mlčel, ale já cítilůa na co myslí. Jako černobílý film se mi začaly před očima promítat lidské okamžiky plné hněvu, bolesti, smutku, utrpení, zášti, nenávisti a zloby. teď jsem mu nemohla povědět, že svět není tak krutý jak se zdá, protože už jsem tomu sama nevěřila. Jako houba nasál všechno zlo světa a nemohl to ustát. Topil se ve vlastních pocitech. Podívala jsem se mu do tváře, otřela dlaní jeho krvavé slzy a řekla jsem: ,,Vidíš! A já i přesto chci žít."
Krom těch bolestivých vzpomínek, co mi škrtily dušičku, jsem totiž měla i ty krásné hřejivé a těch bylo víc.
Anděl se znovu rozplakal a řekl: ,,A to je právě ten důvod, co mě užírá. Ten člověk z mého poslání jsi ty."
napis este par kratkych pribehov s touto tematikou, zorad ich a pospajaj a mas z toho rozsiahlejsiu poviedku 🙂 kvoli predsudkom som obchadzal tvoje prace, posobili na mna prilis emo s tymi “temne-smutnymi” obrazkami, ale po precitani konstatujem, ze mas velmi pekny styl a narabas so slovami bravurne. vidim v tom naväznost=dievca zabije svojho mileho, potom spacha samovrazdu, cestou na druhu stranu ju sprevadza cierny anjel s ktorym vedie dialog… skus to spojit, mozno pridaj nieco “hororove”, obraz pekla alebo nieco ine (menej klisovite:P) kam sa nakoniec jej strapena dusa dostane. alebo to nechaj take ake to je, neber do uvahy kritikov ktori to nepovazuju za poviedky-neil gaiman (sice nie je moc hororovym autorom) tiez ma vo svojich zbierkach zvlastne a kratke texty ktore sa poviedkam nepodobaju a minimalne ja mu to zerem:)
Eraserhead: Máš samozřejmě pravdu, nicméně pokud chci někomu vyčítat chyby, měl bych mít zameteno na vlastním písečku, ať se jedná o několikařádkový komentář, nebo cokoliv jiného. Přečíst si po sobě, co jsem právě napsal, je snad standardem. Nepotřebuji se pak vymlouvat, že co odešlu, už nemohu změnit. Tím neříkám, že nedělám chyby, určitě jich dělám mraky 🙂
wordweawer: Ano, jenže to je okamžitá reakce a ne literární útvar. Komentář, který sem napíšeš a odentruješ už nemůžeš změnit. Ale “povídku” (notabene tak krátkou), bys měl/a před tím, než ji pustíš mezi lidi několikrát zkontrolovat. Ono totiž nejde jen o obsah té povídky, ale i o formu. Je prominutelná chyba v textu, který má několik desítek odstavců, to se lehce přehlídne i mě, ale u 4 odstavců?
Zatímco Sheldon ve svém prvním komentáři, který nemá ani celých 5 řádek, zvládl udělat minimálně 3 chyby 😀
i přes drobné hrubky a toho, že se mi z téhle tématiky obrací kudla v kapse je to velice zajímavá idea…působí to na mě jako taková krátká emo pohádka…a i přestože, jak jsem řekl bytostně nesnáším emo to určitě bylo minimálně zajímavé, pointu bych vyzdvihnul samozřejmě nejvíc…závěrečné rozuzlení je skvělé
Pro Martina: Uživatelku TerezkuHell od psaní určitě neodradím.
For Sheldon: jen si myslím že tou svou kritikou každého odradíš od psaní!!!
Souhlasím se Sheldonem a Eraserheadem v konstatování, že je to další z propadáků posledních dní a týdnů.
Zevluška: A jo, připadalo mi to přesně jako z deníčku nějaké emařky, proto jsem to napsal.
Zevluška: Ale já si taky myslím, že svět je svým způsobem hnusnej a lidi jsou odsouzeni k zániku, taky mé oblíbené heslo je: “Nejsem netolerantní, prostě nesnáším úplně všechny!”. A čím jsem starší, tím lidi okolo nesnáším víc a více. Šlo mi spíše o ten styl, jakým to bylo napsaný. Tady u tý (dobře, nezvěme to povídkou) jsem na rozpacích, zda forma přerostla obsah, nebo obsah formu. Navíc, mě prostě v hororovém žánru tyhle “idealistické” (ano idealistické, i když tak nějak skrytě) tendence moc nesedí. TerezkaHell psát umí, líbí se mi, jak píše, ale v tomto případě ne to, co píše. “Rudou krví psaný příběh lásky”, byl hodně dobrej, tohle mu nesahá ani po kotníky.
mě se to líbilo 🙂 téma je to vděčný a moje oblíbený 🙂 tak nějak ale souhlasim s oběma stranama 🙂
Jinak fakt nechápu tu Eraserheadovu větu o tý emařce. Ráda bych aby mi bylo vysvětleno jak si to myslel 😀 a proč si to napsal… Jakože každej kdo si myslí že svět je hnusnej a lidi sou zatracenci a komu chování lidí příde smutný – je trapnej deníčkovej emař se sklonem k sebevraždám? nebo jak 😀
Pro Eraserhead:
Pro Martinu: Milá Martino, jestli si myslíš, že si tady na kolegyni honím triko, tak to se tedy pleteš. Napsal jsem jenom svůj názor s připomínkami k textu Černý anděl. Pokud tady někde píši nějaké kritické komentáře k povídkám, tak se snažím autorovi poradit v rámci svých možností a schopností. Kdybych si o ní myslel, že je špatná autorka, tak bych jí jaksi nic nepsal.
Mžná si z toho měla udělat báseň, takhle mi to příjde jako beze smyslu, i když vypointované to máš. Nějakmě neoslovuje tento žánr krátkých srdcervoucích povídek o zkaženosti lidstva a síle lásky či čeho….Ale je to nejspíš tvůj styl a své příznivce si určitě najde.
Myšlenku to určitě má. Sice dosti temnou, ale prostě má. Takže to není nějaký paskvil sepsaný v polospánku, ale je vidět, že autorka prostě napsala takovou úvahu o životě a smrti a aby to nebylo tak suchý přidala tam anděla a člověka aby to mělo šťávu a přidalo to na realitě. Závěrečná pointa se povedla a to je právě ta věc, která dělá tuhle povídku zajímavou a výstižnou. To je ale všechno, co můžu chválit.
No trochu otřepané téma, ale musím přiznat, že pointa mě opravdu dostala a během celé povídky (i když zase není tak dlouhá) mě tento konec vážně nenapadl a to už jsem přečetl nějakých povídek. I když povídka by měla být žánr epický a tohle dílko je spíše lyrizující. Ale jako celek to není špatné. Bohužel musím souhlasit, že to není horor.
fůůůf, no já byl už při pohledu na název připraven být za toho zlého, co tě strhá, ale teď jsem tak někde na půl cesty mezi názory předchozích čtenářů.
Napsané to máš pěkně, čiší z toho emoce, má to hlavu a patu, dokonce i pointu, za to dávám palec nahoru a chválím.
Ale co se týká tématu, pro mě je prostě tenhle směr, který se vyžívá ve smrti, bolesti a utrpení ve spojení s krásnými anděli, trpícími upíry prostě nepochopitelný.
Takže i když to má své kvality a já nelituju, že jsem si to přečetl, o povídku se to opravdu jen otřelo a hlavně: TOHLE PROSTĚ NENÍ HOROR
Ano, grafomanie z toho čiší. Ovšem to nemusí být nutně špatně. Má to své chyby a povídka to samozřejmě NENÍ. Na druhou stranu trochu to ještě očesat a dát zbylým větám rytmus, byl by to slušný text k písni. Jinak to lze brát spíš jen jako momentální výjev, nápad rychle vhozený na papír(virtuální:-).
to je moc mocinky hezký příběh, vykašli se na ty kteří kritizují, myslí si že oni jsou nej a ostatní pro ně nic neznamej …. každý má jiný styl psaní a mě se ten tvůj moc líbí 🙂
No tak mě nezbývá než souhlasit se Sheldonem. Je to opravdu strašné. To jsi objevila nějaký deníček světem ublížené emařky? Nebo ho (nedejkdokoliv) sama píšeš?
Tohle je prostě strašný. Takových chyb a smysl to nedává, spíš je to ukázka grafomanie. Takže si opakuj:,,Potřebuji dobrý, originální a neotřelý nápad. Musím se zamyslet nad vývojem postav. Chci, aby si mojí povídku přečetlo, co nejvíc lidí a aby je bavila. Chci z toho mít dobrý pocit. Nejde mi o to zahltit tento server.” Jinak tě potaká černý anděl, co ti bude škrtit dušičku
.