SIN CITY 6: Chlast, děvky a bouchačky (Frank Miller)

přečteno: 324x

tisknout článek

Při čtení knihy "Sin City 6: Chlast, děvky a bouchačky" je čtenář vržen do víru města hříchu, ve kterém existuje cokoliv, jen ne dobrota a láska. Téměř všechny postavy jsou zde vykresleny v různých odstínech šedi a rozhodně zde nenajdete pomyslného prince na bílém koni.

DĚJ 

Nutno dodat, že celá kniha se skládá z jedenácti povídek, přičemž v každé hraje nějakou roli již zmíněný podtitul. Mrtvých je hodně, i erotika si najde na několika stránkách své místo. Jakmile se do jedné povídky začtete a sžijete se s postavami, už už přichází její neodvratný konec. Nejde tu o nějaké rozsáhlé dějové struktury, ale spíše o dramatické epizody ze životů obyvatel Sin City. Každý příběh je velice poutavě podán a čtenář je několikrát zaskočen šokující pointou.

Nejvýraznější mužskou postavou knihy je bezpochyby Marv s nímž si prožijete Prostě takovej normální sobotní večer, aby posléze šel zachránit holčičku v Tiché noci a na závěr si střihne křoví v povídce Modroočka. A právě Modroočka je pro změnu zase nejvýraznější ženská postava, kromě již zmíněné povídky se s jejím skrovným modrým oblečkem setkáme v příbězích Blbě zahnout a Špatná cesta. Jak jsem již řekl, Sin City je město, kterému se dobro obloukem vyhýbá. Mě osobně napadá jeho srovnání s Dykovým Krysařem a jeho vykreslením města Hammeln, jako místa, kde spravedlnost, čest, ochota a láska ztratily dávno svůj význam.Ostatní příběhy šlapou jak na drátkách, až na poměrně ukecanou povídku Tlusťoch a Prcek, ve které se dva nájemní vrazi baví jako vysokoškolští profesoři, ačkoli na obrázcích vypadají jako dva bezdomovci. Naopak u povídky Modroočka bude hlavně pánské publikum doslova slintat nad nádhernými výjevy milování, ve kterých okamžitě a snadno pochopíte, proč muži Modroočce tak snadno podlehnou.

KRESBA

Kresba Sin City je přesně taková, jako město samé: temná, chladná, ostrá a brutální. Co políčko, to skutečné umění, na které se dá dívat opravdu dlouhou dobu. Další důležitá věc na Sin City je barva. Poprvé totiž scénárista a kreslíř Frank Miller použil jiné barvy než jen černou a bílou, které jsou typické pro tuto noirovou sérii. Doplňkové barvy růžová u Tatínkovi holčičky, modrá u Modroočky a červená u Neviňátka v červeném, skvěle vystihují a zviditelňují své nositele. Šesté Sin City je jiné než ty předchozí a přesto mu to nic neubírá na pověsti jednoho z nejlepších černobílých comicsů všech dob.   

VERDIKT

"Sin City 6: Chlast, děvky a bouchačky" sice hraje zaběhnutou melodii fanouškům této série, ale to nic nemění na faktu, že je tato kniha součástí velice nadprůměrné Millerovi série, které si všiml i Hollywood.