It (To, Stephen King)

Hodnocení:

autor

100%

uživatelé

97.65%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 3801x

tisknout článek

Autoř článku: Ondrej a Prasoid

Údaje o knize

základní údaje

• Originální název: It
• Rok vydání: 1986
• Typ knihy: Román

český překlad

• Vydalo nakladatelství Melantrich, Praha (1993)
• Přeložil Gabriel Gössel
• Počet stran: 1049
• Vydalo nakladatelství a Beta-Dobrovský, Praha (2000)
• Přeložil Gabriel Gössel

slovenský překlad

• Dosud žádný nevyšel
  
  
  

I. Poznámky k ději

Hlavní postavy
Stanley Uris (Stan), Richard Tozier (Richie), Ben Hanscom (Slamník), Eddie Kaspbrak, Beverly Marshová/Roganová, William Denbrough (Velký Bill), Mike Hanlon, Henry Bowers, Krkavec Huggins, Victor Criss, Audra Denbroughová, Tom Rogan, Robert Gray- tančící klaun Pennywise

Oficiální upoutávka
Ve městě Derry se odehrávají podivné a nevysvětlitelné věci. A proti tomu stojí parta dětí, které spojuje jediný cíl. Po mnoha letech se hrůza vrací… a z dětí jsou dospělí. Dokáží se opět spojit a postavit se Zlu tak, jako když byli dětmi?

Nástin děje
V Derry dochází každých 27 let k záhadným a zrůdným vraždám dětí. Obyvatelé jsou vždy vyděšeni, ale zdá se, že s tím nikdy nikdo nic nedělal. Jako kdyby tato odvrácená stránka místního života patřila k Derry jako jeho neoddělitelná součást.

Jeden takový cyklus probíhá v letech 1957/8. Končí však dříve než obvykle, neboť je zastaven partou dětí, které přišly na to, kdo je vrahem. Je jím záhadné stvoření, jež se živí tím nejcennějším, co lidstvo má. K lákání svých obětí se mění do podoby fešáckého klauna.

„Smolaři“, jak se parta, jejímiž členy jsou Velký Bill, Stan, Richie, Slamník, Eddie, Bev a Mike, přísahají, že ať se v životě dostanou kamkoli, vrátí-li se To, vrátí se i oni, aby ho zastavili jednou provždy.

Ta chvíle přirozeně přichází. Nečekaně nastává v roce 1984. Zlo se budí a začíná roztáčet další kolotoč ohavností. Již dospělí a z nastalé situace zaskočení se bývalí kamarádi vrací do rodného města, aby si vzpomněli na to, na co již dávno zapomněli. Vrací se, aby zničili to, co kdysi zničit nedokázali. Musejí znovu překonávat úzkost svých někdejších nočních můr, jež jim hladový klaun postupně připomíná. Opět se musí postavit bezohlednosti celého města, opět čelí věci, již nelze z hlediska dospělého člověka racionálně vysvětlit. To je nyní jejich nevýhoda.

Věří vůbec ještě v To? Mají dost sil k boji? Jsou ještě schopni bojovat se zlem stejnou dávkou fantazie, jakou jej před lety zahnali?

Nejtěžší chvíle jejich životů se blíží. A s každou další minutou, kterou zde v novém Derry prožívají, se dostávají stále dál na cestě, z níž nelze vzít zpět ani ten nejmenší krůček…

II. O pozadí příběhu

Jak To vzniklo
„Fikce je pravda uvnitř lži. A pravda o té fikci je jednoduchá. Kouzla existují.“ Tak s věnováním pro své děti Stephen King začíná vyprávění jednoho z nejlepších knižních hororů, který se mi kdy dostal do ruky. Začíná příběh hororu TO.

Píše se rok 1986 a na pulty knihkupectví se dostává více jak tisícistránková hororová bible, která má v názvu pouhá dvě písmena. IT. TO. Sám autor ještě netuší, že za velmi krátký čas bude jeho dílu přisouzeno přízvisko, které zní: „Ve své kategorii hodnocené jako jeden z nejlepších hororů, jaký kdy byl napsán.“ Tato slova se vyskytnou na obalech téměř všech dalších vydání a překladů po celém světě.

Vraťme se však na úplný počátek této knihy. K jejímu zrodu, který započal (jak jinak) nápadem roku 1978. V tomto roce dostalo nové auto Stephena Kinga vážnou poruchu. Aby si zašel pro nové, musel absolvovat 3 míle dlouhou podvečerní procházku. Zastavil se u jednoho dřevěného můstku přes potok. Zde ho poprvé napadla myšlenka napsat příběh (román) o skřítkovi, kterému se nelíbí, že přes most, pod kterým sídlí, přechází hlasitě nějaký člověk. Byla to vlastně srážka dvou nápadů. Nadpřirozené stvoření žijící pod mostem a kovbojské, velmi hlučné boty. Nápad se mu uložil v hlavě a za nějaký čas v něm začal kvést trochu hlouběji.

„Napadlo mne, že by ten most mohl být jistým druhem symbolu – nějakým bodem přechodu. Začal jsem přemýšlet o Bangoru, kde jsem žil, kde byl podivný kanál půlící město, a napadlo mě, že most by mohl být městem, pokud by pod ním něco bylo. Co je pod městem? Tunely. Kanály. AH! Jaké skvělé místo pro trolla! Mohl by žít v kanálech!“

Most jako symbol přechodu se mu nakonec spojil s další vzpomínkou. Byla jí ta na knihovnu ve Stratfordu, kterou znal z dětství.. Krátká chodba, která zde spojovala oddělení pro děti a pro dospělé, pro něj symbolizovala most, přes který musí každé dítě projít na cestě k dospělosti. Tak se v podstatě zrodila myšlenka prolínání životů dospělých se vzpomínkami na dětství.

O několik měsíců později začalo přemýšlení o samotném příběhu. King chtěl psát tento horor pro něj doposud nevyzkoušeným stylem. Jeho cílem bylo vytvořit obraz, v němž se mísí příběhy dětí a jejich dospělosti, ovšem tak, aby čtenáři při četbě knihy do jejího konce nebylo prozrazeno nic důležitého a příběh si tak uchoval až ke svému závěru nádech tajemnosti.

9.září 1981, tři roky po zastávce na můstku, kde ho přepadl nápad napsat příběh o skřítkovi, začal konečně spisovatel Stehen King pracovat na díle, které se mělo co do počtu stran vyšplhat až k číslu 1049. Započala práce trvající čtyři roky. Rodilo se To. Ze skřítka se však stal klaun Pennywise a z města, které se tolik podobalo Bangoru, se stalo jedno z nejslavnějších imaginárních měst, které tento spisovatel spolu s Castle Rockem vytvořil. Spolu s Pennywisem (TO) se zrodilo prokleté město Derry.

Překlad
Práce na knize byly ukončeny tam, kde začaly. V Bangoru, v Maine, 28. prosince 1985. Nakladatelství Viking Penguins ji vydalo už příští rok (1986). Český čtenář si ovšem musel kvůli tehdejší politické situaci počkat dobrých sedm let, než mu Pražské nakladatelství Melantrich nabídlo český překlad knihy od Gabriela Gössela. Znovu byla k dostání po dalších sedmi letech, ve stejném překladu, tentokrát již v knižním nakladatelstvím BETA-Dobrovský. Je tomu sice už několik let, ale stále je o ní velký zájem, což dosvědčují i stálé dotisky.

III. Hodnocení

Recenze jsou drtivou většinou kladné a málokdo dá knize méně než sto procent. Rozporuplné reakce však nejméně v jednom bodě stačila vyvolat. Šlo o dětskou soulož v kanálech, popsanou pod kapitolou „Láska a touha“ na samotném konci knihy. Někteří čtenáři nerozdýchali to, že dětská čistota v tomto příběhu, tolik opěvovaná, dostává na frak během milostného aktu, kterého jsou zúčastněny všechny hlavní kladné postavy příběhu. Nám osobně tato část nijak nevadí a jsme rádi, že je kniha ke čtenáři až tak dokonale otevřená.

Roku 1990 byla podle příběhu natočena tříhodinová televizní minisérie, která ovšem oproti knize u čtenářů naprosto propadla. Ti, co nečetli knihu, mají tento snímek převážně rádi. Ti, co už mají knihu za sebou, vědí, proč se k televiznímu zpracování tolik lidí otáčí zády.

Klady knihy:

+ časově skloubené období 1958 a 1985

+ propracované postavy

+ propracované zlo

+ styl vyprávění

+ do hloubky jdoucí příběh

+ délka knihy

Zápory knihy:

- komplikovaný začátek

IV. Verdikt

Ondrej – Jedna z nejlepších knih, která se mi kdy zatím dostala do ruky. Skvěle rozložené časové období 1985 a 1958, umně do sebe propletené. Bravurně podrobně popsané postavy, události, prostě vše, a zakončené Kingovským stylem. Naprostou destrukcí. U mě 100%.

Prasoid – Velkolepý a fascinující román, jehož kvalita je přímo úměrná jeho neobyčejné délce. Nepříliš složitý příběh je pomocí prolínání dvou časových rovin, podrobnou psychologií postav a střídáním atmosféry rozveden do grandiózního cirkusu, jehož kočírování může zvládnout jen klaun Pennywise. U mě rovněž 100%.

V článku byly použity úryvky z knihy To Stephena Kinga, přeložené Gabrielem Gösselem a úryvek z www.stephenking.com, který do češtiny přeložil Miroslav Pavliš (Prasoid).