Údaje o knize

Originální název: Der Horrorfilm II
Autoři: Peter Clasen, Joachim Müller, Kerstin Schlemmer
Šéfredaktor: Willy Loderhose
Rok vydání: 1991 (Německo)
Nakladatelství: Cinema
Formát: A4, brožovaná, ilustrovaná, v měkkých deskách
Jazyk: německý
Počet stran: 193

Úvodem

Počátkem devadesátých let vydalo německé nakladatelství Cinema několik tematicky speciálně laděných knih pro fanoušky mnoha filmových žánrů. Jednalo se o publikace o akčních, erotických, sci-fi, či strašidelných filmech, biografie herců, výroční ohlédnutí za tím, co se v kinech odehrálo za uplynulou sezónu. Malý zlomek byl přeložen i do češtiny, ovšem to, co se týkalo hororů, zůstalo v jazyce původním, tj. německém. Daly se však u nás jednu dobu nárazově sehnat.

Jednou z nich je i kniha s názvem Der Horrorfilm II. Jejím hlavním autorem je Peter Clasen. Kniha, jak již její název napovídá, je pouze jedním z několika dílů. V předmluvě hovoří Clasen o tom, že by měly být celkem tři. Nevím, jakým směrem se orientoval první díl tohoto projektu. V rukou jsem jej neměl, mohu se podle jeho titulní strany pouze dohadovat, že se zaměřil na nejslavnější hororová díla. Z Clasonovy předmluvy je patrné, že další (druhá) část vznikla pro představení hororových pokračování a remaků, jež do té doby Hollywood vychrlil do světa.

Obsah

Uvedená kniha je rozdělena do několika částí. Po předmluvě, jež nese příznačný název „Žánr na rozcestí”, se první část, jež vyplňuje polovinu celkového rozsahu publikace, orientuje na ty slavné snímky, jež se dočkaly četných pokračování. Příznačnými názvy označené kapitoly se zabývají těmito snímky: Noční můra v Elm street, Čelisti, Alien, Psycho, Vymítač ďábla, Poltergeist, Gremlins, Krotitelé duchů, Halloween, Přichází Satan!.

Druhá část je věnována remakům. Jsou zde následující: Moucha (1958/1986), Invaze z Marsu (1935/1985), Kočičí lidé (1942/1982), Noc oživlých mrtvol (1968/1990), King Kong (1933/1976), Nosferatu (1922/1978), Věc (1951/1982), Malý krámek hrůz (1960/1986), Fantom opery (1925 a dále).

Třetí část je zaměřena na osobnosti. Několik zvučných jmen (především z oblasti režie) je zde podrobeno rozboru svého díla, u některých (posledních dvou jmenovaných) dokonce nechybí ani obsáhlý rozhovor. Byli sem zahrnuti Sam Raimi, David Lynch, Clive Barker, Ken Russell.

Závěrečná část je přehledem žebříčku nejoblíbenějších filmů asi čtyřiatřiceti lidí na daný žánr jakkoli zaměřených, ať už vědecky či amatérsky, z nichž někoho konkrétně jmenovat je pro českého fanouška asi zbytečné a nic neříkající. Za zmínku snad stojí top ten autora Petera Clasena. Názvy uvádím pro jistotu v originále. Povšimněte si, že hororů v něm mnoho není:

• The Ten Commandments (USA, 1956) – Die Zehn Gebote
• I Vitelloni (Itálie, 1953)
• Some Like It Hot (USA, 1959) – Manche mögen´s heisst
• 2001: A Space Odyssey (UK, USA, 1968) – 2001: Odysee im Weltraum
• The Terminator (USA, 1984)
• La ley del deseo (Španělsko, 1987) – Das Gesetz der Begierde
• Grosse Freiheit Nr. 7 (Německo, 1944)
• The Long Goodbye (USA, 1973) – Der Tod kennt keine Wiederkehr
• Angel of Vengeance (?)
• Piece Touchee (1989)

Hodnocení

Nyní se pokusím tuto „příručku” krátce zhodnotit. Nehodlám vyslovit žádný konečný ortel. Jednak jsem ji celou nepřečetl, jednak mi z ní po letech zbylo mírně řečeno salátové vydání. Dostala se mi totiž do rukou v časech bezstarostného dětství, kdy jsem měl zálibu ve stříhání obrázků a za tímto účelem jsem si ji (a několik jí podobných knih) pořídil. To mi však nebrání v tom, abych mnohé pasáže mohl dnes projít takřka úplně.

Jejím záporem je však samotný její obsah. Čtenář by možná od titulu tohoto názvu čekal někdy jiné filmy, než které zahrnuje. Nicméně je třeba si uvědomit, co bylo záměrem autorů. Nezbývá než s velkou lítostí dodat, že sehnat tento titul je dnes opravdu těžké.

Velkým kladem knihy je její zaměření na obrazový materiál. Ze spousty filmů je zde k vidění nejrůznější množství záběrů, které mnohdy neberou ohledy na slabé žaludky. Příšery jsou zachyceny ve svých nejlepších okamžicích, nechybí ani fotografie tvůrců a záběry z natáčení. Co se týče jejich kvality, je třeba zohlednit dobu vydání. Na detailnější korekturu a vyčištění rozmazaných obrázků tehdy nikdo moc nehleděl. Fotografie jsou ale pouze doplňkem. Filmy jsou rozebírány, srovnávány, kritizovány a vůbec všelijak probírány velmi profesionálním způsobem.