V roce 2005 byla pro Nintendo GameCube vydána Resident Evil 4 a brzy nato byla právoplatně prohlášena jednou z nejlepších akčních adventur vůbec. Později téhož roku byla vydána PS2 verze obsahující více misí a pár odemknutelných pochoutek. A již rok máte k dispozici tento survival horror i vy, vlastníci osobních počítačů. Bohužel, právě takových bude hratelnost afektována hodně línou konverzí. Zapomeňte na podporu myši, zapomeňte na přizpůsobení grafiky dle vašeho gusta a ani omylem nemyslete na vybrané kousky okusitelné pouze na PC – toto je prostě přímý přenos z Playstation 2. Pokud tuto nechuť překousnete, dostane se vám stále intenzivní a napínavé jízdy, která vám pořádně rozpumpuje krev v žilách. Pokud jste ovšem RE4 ještě nehráli, PC verze by měla být vaší poslední možností.

Pokud nemáte představu, o čem tato hra vůbec je, hrajete za Leona S. Kennedyho, tajného agenta najatého pro nalezení prezidentovy dcery, která byla unesena. Jeho pátrání jej zavede do děsivé Španělské vesnice, jejíž obyvatelé nejsou tak docela srozumitelní. Příběh tedy nabízí příležitostné klišé, ale ve většině částí se úspěšně vyhýbá obvyklým horrorovým samo-nabitím si zadku a přináší zajímavé a intenzivní vyprávění s několika fascinujícími postavami. Také je ryze děsivá. Provede vás opuštěnými farmami, zatuchlými kostely a crčícími jeskyněmi, a mezitím na vás bude posílat postupně divnější, ale hlavně silnější nepřátelé. Stejně jako v PS2 verzi, i tady je vedlejší příběh nazvaný “Seperate Ways”, ve kterém se zmocníte špionky Ady Wong a prozkoumáte něco málo ze stejného děje z její perspektivy.

Úspěch survival horroru je hodně závislý na své atmosféře, a RE4 jí má spoustu. Tím ale nechci říct, že je lepší v porovnání s GC nebo PS2 verzí. Modely postav a prostředí jsou navrženy nádherně. Očividně byly vytvořeny se záměrnou péčí a detailnosti. Zvláštní poznatek si zasluhují bossové, kteří se stávají hrubější a velkolepější s vaším postupem hrou. Ale mnoho ambicí bylo ztraceno v překladu. Jelikož je zrnitá mlha pryč, všechno vypadá čistěji a méně hrozivě, než v předešlých verzích. Zároveň budou vaše oči lehce mučené texturami v nízkém rozlišení, které pak až příliš kontrastují s těmi pozoruhodnějšími aspekty grafiky. Každopádně jsou to filmečky, které jsou nejstinnější stránkou celé grafické stránky hry. Zatímco GC verze renderovala tyto filmečky v reálném čase, PC verze si vypůjčuje prerenderované scény z PS2 verze. To způsobilo nehorázné rozmazání a špatnou kompresi a rovněž i trochu nehezký vzhled. Další věcí je, že vizuální nastavení nemůžete nijak upravit, tedy kromě herního rozlišení.

Naštěstí audio neutrpělo konverzí nijak. RE4 je akustický strašidelný festival, od děsivého minimalistického soundtracku až po výjmečné zvuky zbraní. Vlastně ty nejpamatovatelnější momenty v RE4 jsou doprovázené rovnoměrně napínavým audiem, jako řvaním gigantického bosse nebo rušivé mumání vesničanů, zatímco vstupují do vašeho osobního prostoru. Ačkoliv je podporována technologie Pro-Logic II, ale Dolby 5.1 nikoliv, na konečný zážitek by to nemělo mít jakýkoliv dopad, obzvláště když používáte decentní sestavu repráků.

Největším omylem mezi všemi ostatními omyly konverze je ovládání. RE4 nijak nepodporuje myš, ale nabízí mírně nemotorné schéma ovládání pouze na klávesnici. Hromady původně konzolových her se lépe hrají s gamepadem, ale tady nebyl ani jakýkoliv náznak pouhého pokusu o realizování přijatelného ovládání na PC (přitom předešlé díly se ovládaly oproti tomuto absolutně skvostně). Pokud si chcete RE4 užít tak, jak bylo autory smýšleno, budete prostě potřebovat gamepad. Jednou za čas příjdou takové sekvence, kdy bude třeba hodně rychle mačkat různé klávesy. Pokud byste hráli na klávesnici, budete si muset pamatovat, která klávesa je nastavena pro 1, která pro 2 apod. Ne že by to bylo přespříliš s gamepadem snadší, každopádně je to méně nervy drásající, neboť tyto sekvence jsou pro gamepady přizpůsobeny.

Jakmile překonáte všechny tyto překážky a zapojíte svůj gamepad, všimnete si, že toto je ten stejný Resident Evil 4, který davy hráčů tak vychvalovali. Je to opatrně odměřená, často dechberoucí akční hra, jež vás udrží na kraji vaší židle či křesla s téměř taktickými zombíky, opěvovanými kultisty a vyzývavými boji s obřími bossy. Celou dobu budete hrát z pohledu třetí osoby, a když zamíříte, tak se kamera přiblíží. Když vytáhnete zbraň, znemožní vám to pohyb, ale budete moct mířit. Všechno to zní dost úmyslně, popravdě je to ale perfektně odporné díky rychlosti, kterou se na vás nepřátelé vrhají. Nicméně, akce zde není nikterak méně vzrušující než v jakékoliv tradiční střílečce. Nepřátelé totiž jsou nebezpeční, a budete na nich muset utratit celý zásobník, než padnou k zemi.

Tenhle základní bojový systém je nejzářivějším elementem hry. Váš arzenál zahrnuje pistole, brokovnice, pušky a další, a každá z nich produkuje věrohodný výsledek. Střílení vesničanů hrozících s vidlemi způsobí upuštění jejich zbraně. Nebo je můžete střelit do kolen a přimět je tak na chvíli klesnout k zemi. A poněvadž munice není zrovna hojná, schopnost postarat se o dav motajících se psychopatů s co možná nejméně nábojů je hlavní prioritou. Jako krajní možnost máte neustále k dispozici i nůž, ale pokud nechcete ztratit pořádný kus zdraví, je dobré udržovat si jistý odstup.

Související akce pak přidávají na všeobecném smyslu urgence. Nemyslete si, že se během nějakého filmečku budete moct opřít, protáhnout se a případně si zdřímnout, jelikož mnoho z nich vyžaduje interakci v podobě pár zběsilých mačkacích sekvencí. Když takový moment zaspíte, Leon bude rozdrcen balvanem nebo uškrcen mohutným nepřítelem a následovat bude rozsudek na známou GAME OVER obrazovku. Další podobné akce vám pak dovolí vyskočit z okna, chytit společnici zhora, zachytit se vystřelovacím hákem a podobným; všechno to záleží na momentálním dění na obrazovce.

• Hratelnost – 8/10
• Grafika – 7/10
• Zvuk – 9/10
• Návykovost – 8/10

+ Napínavé akční sekvence, které vás předhazují proti úžasným nepřátelům a strašidelným bossům
+ Modely postav a prostředí vypadají realisticky
+ Skvostně navržené zvuky vás udrží na kraji židle

– Gamepad je prakticky nutností díky kompletní absenci podpory myší a nepohodlnému ovládání na klávesnici
– Rozmazané filmečky a další vizuální chyby ubírají na ambicích