Forbidden Siren


První díl nechvalně proslulé stealth-hororové hry s názvem Forbidden Siren, se do celkového povědomí hráčů dostal bohužel ještě méně, než jeho následovník, protože pokud jsem u Siren 2 oproti svému předchůdci vychvaloval sníženou obtížnost a mnohem přátelštější ovládání, u starší sestřičky s pořadovým číslem 1 tomu tak bohužel vůbec není. Kdyžtak doporučuji pročíst nejdříve recenzi na druhý díl, který na těchto stránkách najdete.

Forbidden Siren se odehrává v odlehlé japonské vesnici Hanyuda, jenž je známá svými specifickými tradicemi a uctíváním starých božstev, což postupně vyústilo v naprostou izolaci od okolního světa. Po narušení rituálu a následném zemětřesení, se vesnice stává prokletou a přeživší se ocitají uvězněni mimo čas a prostor, obklopeni nekonečným rudým oceánem, který vesnici odřízl od horského útočiště, ve kterém se ve má ve skutečnosti nacházet. Příběh je v neposlední řadě zaměřen na místní náboženskou vůdkyni, Hisako Yao a její pokusy o probuzení boha. Zvuk sirény je tedy božím hlasem, který obyvatele svolává, aby se ponořili do rudého oceánu, vrátili se jako armáda Nemrtvých (Shibito), postavili a připravili hnízdo pro příchod boha a našli, zabili a přeměnili všechny zbylé přeživší ve vesnici Hanyuda. Příběh je vyprávěn pohledem deseti postav a je postaven na stylu Tarantínovek, tedy, že se průběh tří dnů boje o život ve vesnici Hanyuda vypráví na přeskáčku.

Zatím co druhý díl byl měl každý alespoň zkusit, ten první rozhodně nedoporučuji příležitostným hráčům, kteří nemají dostatek trpělivosti (popřípadě dostatek náhradních ovladačů, které by mohli v záchvatu zlosti porozbíjet). Jedná se především o téměř nesnesitelnou obtížnost, ovládání a přítomnost několika nepříjemných bugů. Pokud jsem si u Forbidden Siren 2 říkal, že možnost HARD je zde opravdu záhul, tak Forbidden Siren výběr obtížností nemá a aby vám to nebylo líto, naservíruje vám něco, co se podle mě podobá obtížnosti INSANE.

1. Bojový systém v tomto díle, oproti svému nástupci neskýtá možnost tvořit komba, které ve druhém díle sestávají ze dvou a jednoho těžkého úderu (x + x + X), ale pouze buď z jednoho slabého nebo silného a to nemluvím o tom, že nepřátelé jsou neuvěřitelně mrštní a pokud úder správně nenačasujete, ihned vás chytnou pod krkem. Nepřátelé se dále klasicky nedají zabít, pouze omráčit, což může být v případech, kdy se potřebujete rychle dostat přes otevřený prostor, který je hlídán sniperem a několika dalšími Shibity, velmi frustrující. V místnosti je s vámi omráčený jeden, venku na střeše hlídá sniper a dole dva „pěšáci“ s lopatama a nyní musíte rychle taktizovat a přemýšlet jak se odsud dostat, než se omráčený Shibito probere a bude moci přivolat uvítací výbor. Omráčeným nepřátelům navíc nemůžete sebrat zbraně. Příjemné. 🙂 Tímto se dostáváme k životně důležitému prvku, který jsem popisoval v recenzi druhého dílu:

2. Sight-jack, což je schopnost dostat se do tranzu a za pomalého otáčení analogovou páčkou „naladit signál“ a napojit se na mysl přátel či nepřátel a pozorovat svět jejich očima a podle toho kam se dívají nebo co právě dělají, využít situace a pokusit se proklouznout. Velice důležité je zůstat ostražitý a všímat si, co vaše nepřátele zaujme, a kde byste mohli najít nějaké klíčové předměty, které potřebujete, abyste je mohli použít později ve hře, čímž se dostáváme ke třetímu bodu.

3. Hra je opět vyprávěna z pohledu vícera postav ale ne v časové posloupnosti, takže budete zápletku odhalovat jednou tak, jednou onak a postupně skládat mozaiku, až všechny dílky zapadnou kam mají. Opět platí, že pokud zapomenete na nějaký detail, který odemyká další postup ve hře, můžete v levelu, který jinak zabere jen pár minut, bloudit celé hodiny.

Ovládání postavy je v Siren 1 v podstatě stejné jako u své mladší sestřičky. Jediným rozdílem je neuvěřitelně pomalé plížení, které se s ohledem na neustálou hrozbu odhalení a často i smrti, může jevit jako zvlášť nepraktické.

Co se týče vizuální stránky, je hra jedna z nejlepších kousků, které jsem kdy viděl (s ohledem na rok kdy vyšla). Krásná grafika, neuvěřitelně tísnivé a depresivní prostředí, děsiví nepřátelé (kteří podle mě budí ještě větší respekt než ve FS2) a úchvatné ozvučení (nepočítám děsný, monotonní anglický dabing, doporučuji hrát s japonským dabingem), společně s neuvěřitelně propracovaným příběhem, přináší titul, který budete stejně jako v případě Forbidden Siren 2 buď milovat, nebo nenávidět. Osobně mi na hře vadila spíše jen jedna věc, tedy přesněji řečeno chyba: když seberete nějakou důležitou věc, pak se dostanete k checkpointu a pokud zemřete, pokračujete sice od checkpointu, ale bez posbíraných věcí, což může být velice frustrující například ve větších  a komplikovaných lokacích, jako třeba nemocnice, nebo důlní komplex které však oplývají atmosférou, která by se dala krájet.

Hlavní změny mezi FS1 a FS2:

Ovládání postav

FS1 – pomalé plížení
FS2 – tzv. „crouch-walk“

Sight-jack

FS1 – možnost vyhledat a uložit pohled na příslušné tlačítko
FS2 – to samé + po stisknutí L1/R1 automaticky vyhledáte nebližšího nepřítele/útočícího nepřítele

Bojový systém

FS1 – jednotlivé údery (x x X)
FS2 – spojování úderů v komba (x+x+X)

Obtížnost

FS1 – velmi těžká
FS2 – těžká

 

Ulož.to - sdílej snadno data
Hodnocení8
Forbidden Siren budete buď milovat, nebo nenávidět. Pokud však máte rádi skutečnou výzvu, patříte mezi hráče s pevnými nervy a nedělá vám problém pomalý a obezřetný postup s cílem prozkoumat každý zapadlý kout, spojený s téměř nesnesitelnou obtížností, tak je Forbidden Siren přímo pro vás, ale i tak vás varuji - je mnoho povolaných, ale málo vyvolených.
80%

Sdílejte článek

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář