Zwart water (2010)


Režie: Elbert van Strien
Rok výroby: 2011
Délka: 112 min
Země: Nizozemsko / Belgie
Alternativní název: Two Eyes Staring

Hrají:
Hadewych Minis … (Christine / Karen)
Barry Atsma … (Paul)
Isabelle Stokkel … (Lisa)
Charlotte Arnoldy … (Karen)
… a další

 

Christine zdědila dům na venkově po své matce a tak se společně s manželem Paulem a dcerou Lisou stěhují z Holandska do Belgie. Hlavně tedy na přání svého muže, protože ona sama má na toto místo velmi pochmurné vzpomínky z dětství. Vše vypadá zpočátku skvěle, ovšem jen do chvíle, kdy malá Lisa naváže kontakt s duchem mrtvé dívky, který se usadil ve sklepení. Duch Karen totiž tvrdí, že je dvojčetem její matky Christine a právě její rukou před lety skončil její život. Od té chvíle končí spokojená rodinná idylka, vzájemné vztahy dostávají trhliny a začnou se dít velmi podivné věci…

Jeden by si řekl, že už ho asi nic nedokáže překvapit, ale světu div se i Holanďané ve spolupráci s Belgičany dokázali natočit vcelku zajímavou duchařinu. Tedy alespoň zpočátku to tak vypadalo. Prostředí starého domu vypadalo zajímavě, hlavní tři postavy taky měly určité charisma a ani atmosféra nebyla vyloženě špatná. Postupné odkrývání pochmurné historie tohoto místa i psychická proměna ženských představitelek byla docela povedená. Navíc díky zručnému kameramanovi i samotnému režisérovi se podařilo vytvořit v určitých pasážích i tolik potřebné napětí. Což jsem samozřejmě kvitoval s povděkem.

O něco horší už to bylo se samotným závěrem, ve kterém začal všemu a všem viditelně docházet dech. Tvůrci se nás snažili šokovat zvratem v příběhu, ale místo toho se do toho spíše sami zamotali, no a přestože to celé nakonec dávalo smysl, pro mnohé to bude jen těžko uvěřitelné a hlavně stravitelné zakončení. Dále bych měl výtky i k nevyváženosti některých pasáží, z nichž některé mě tak trochu nudily. Nicméně se tu našlo i dost pozitivních prvků a scén, kvůli kterým určitě stojí za to tento film vůbec vidět. Kupříkladu taková scénka s provazem a králíkem není pro slabé povahy. Jen škoda, že většina lekacích scén byla pro protřelé mazáky dosti předvídatelnou a již mnohokrát viděnou podívanou. Žádná pořádně originální myšlenka se tu nekonala.

Hodnocení5
Každopádně je to další film, kvůli kterému si říkám, jestli je vážně dobrý nápad mít vůbec vlastní potomky. Co když jim pak taky jebne v hlavě a provedou mi něco, co se mi líbí jen ve filmech? Zwart water tak sice není žádná pecka, ale vcelku snesitelná průměrná podívaná.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář