Za ginipiggu 3: Senritsu! Shinanai otoko

Režie: Masayuki Hisamot
Rok výroby: 1986
Délka: 39 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Guinea Pig: He Never Dies

Hrají:
Shinsuke Araki ... (Masatosh Nakamura)
Yumiko Kumashiro ... (Kyoko)
Masahiro Satô ... (Yoshio)
Rie Shibata
Keisuke Shinki

 

Američan Rick Steinberger nám pustí podivný dokument, který se odehrává v japonském Tokiu. Ten pojednává o jednom mladém úředníkovi, který nemá skoro žádné přátele, v práci jej jen využívají, ale jinak si z něj každý utahuje. Nikdo z nich však netuší, že mladík má vzácný dar – nikdy nemůže zemřít. Několikrát se již pokusil spáchat sebevraždu, ale všechny pokusy skončí nezdarem. Proto se rozhodne experimentovat na svém těle a když skončí, rozhodně to nebude hezký pohled. On se však rozhodl, že se s tím podělí nejen se svými známými, ale i s námi diváky.

 

 

Tento již třetí díl Guinea Pig se nese v úplně jiném duchu než oba jeho předchůdci. Jde o první a prozatím i poslední dílo režiséra Hisamota, který se rozhodl divákům nabídnout kromě zažitých gore scén i trochu toho humoru a značně tak odlehčit celkovou atmosféru svého bizardního díla. Díky tomu si sice na jednu stranu získal část fanoušků, kterým se první dva díly nelíbily, ale zároveň i tak trochu znechutil největší příznivce této série. Ti často označují tento díl za nejslabší z celé série a i já s nimi docela souhlasím. Přesto všechno si myslím, že jde pořád o průměrnou podívanou. 

Náš milý úředníček je tím klasickým otloukánkem , kterého jen každý využívá a nejsou doceněny jeho opravdové kvality. Proto se rozhodne, že už nikdy do práce nepůjde a vezme si dobrovolně život. Jenže ať dělá co dělá, pořád to nejde. Zpočátku jsou k vidění pouze druhořadé gore efekty, kdy je nám nabídnuta umělá ruka, do které se řeže, píchá atd. V určitých chvílích jsem měl vážně chuť to vypnout, protože i humor byl opravdu suchý a už vůbec ne směšný. Jenže jak čas utíkal, dostavilo se viditelné zlepšení a hlavně začala pořádně stříkat krev.

 

 

Pro ty více otrlé je zde připraveno menší kuchání vnitřností a nakonec je pro nás zabaleno opravdové překvapení. Mě sice zas až tak úplný závěr nenadchl, ale nemůžu říct, že by se mi vůbec nelíbil. Je to však jen otázkou vkusu a ti co podobné filmy, potažmo i samotné gore efekty moc nemusí budou možná docela spokojeni. Trojka je totiž dle mého názoru pro ty slabší nátury tak akorát a ani si nebudou zakrývat hrůzou oči.

 

 

Je docela paradox, že přestože se zde tentokrát objevil přímočarý děj, tak kvalita scénáře i samotný film patří zatím k tomu nejméně záživnému co nám tato série nabídla. Tedy asi jak pro koho, ale já v podobných kouscích zrovna moc humor nevyhledávám, ale jako gore komedie se to ještě v mezích průměrné podívané dá přežvýkat.