Wolfman, The
31. 05. 2010 / autor: Frenk / kategorie: Hororové filmy
Český název: Vlkodlak
Režie: Joe Johnston
Rok výroby: 2010
Délka: 102 min (SE: 119 min)
Země: UK / USA
Hrají:
Benicio Del Toro ... (Lawrence Talbot)
Anthony Hopkins ... (Sir John Talbot)
Emily Blunt ... (Gwen Conliffe)
Hugo Weaving ... (Inspektor Abberline)
Art Malik ... (Singh)
...a další
Konec 19. století, Blackmoore, Anglie. Lawrence Talbot po dlouhé době přijíždí do svého rodného sídla, aby se svým otcem Johnem vyřešil smrt svého bratra Bena, jenž byl objeven roztrhán na kusy neznámým zabijákem. V panství žije i Benova snoubenka Gwen, která Lawrence přesvědčila. Ten začne pátrat po děsivém tajemství zdejších lesů. Touží po pomstě, ale místo toho je sám bestií pokousán a začne na sobě pozorovat změny. A úplněk se rychle bliží...
Přiznám se, že původního Vlkodlaka - z roku 1941 - jsem viděl naposledy před deseti lety a příběh filmu se mi takřka vymazal z hlavy, byť je srozumitelný a dá se říct, že i jednoduchý. Dokázal jsem ho však ocenit a uznávám ho jako klasiku, jistě patřící do zlatého fondu hororového žánru. Současný remake si sice děj upravuje, někde bere - jinde dává, ale je to v první řadě klasická látka, ohraničená svými mantinely. Dokáže tedy dnešního diváka uspokojit?
Ano i ne. Velkým problémem nové verze Vlkodlaka je jeho předvídatelnost. Všichni vědí, že se hlavní hrdina promění, všichni vědí, že pak bude v lesích řádit a všichni dokonce vědí i to, že bude mít náklonnost ke své půvabné skoro-švagrové, do které se zřejmě osudově zamiluje. Kostra snímku je patrná dávno před projekcí, což nemusí být (vůbec!) negativum. Jenže mně ve filmu chyběly emoce, a to se pak můžou všichni na hlavu stavět, snažit se, prosit, ale nemá to zkrátka takovou jiskru.
A přitom právě snaha je z Vlkodlaka přinejmenším cítit. Joe Johnston, který stojí třeba za třetím Jurským parkem, divákům předkládá zajímavý mix, napůl staromódního, avšak jinak zcela moderního zpracování. To staré preferuje hlavně pečlivě zvolená, atmosférická hudba, celková „tmavost" filmu, hustá mlha a delší dialogy. Nové trendy a metody se otiskly coby celkové vizuální vyznění alá Burton, brutalita, v níž je každé oběti urvána libovolná končetina a střeva se válí hned vedle vyhřezlého mozku, a dvousekundové lekačky, které sice Johnston umí, ale někdo ze štábu mu zapomněl říct, že třikrát za minutu to stačí.
Vlkodlak tedy působí mírně rozpolceným dojmem, ale podotýkám, že nikoliv tak moc, aby se na to nedalo koukat. Někdy dokáže hravě zesílit očekávání, jindy mírně nudí, ale jen málokdy dokáže výrazněji strhnout. Hercům těžko něco vyčítat, snaží se do jednoho, ale Del Toro má (i přes nepopiratelné charisma) stále na sobě napsáno „depresivní postava". Jeho city ke Gwen jsou čitelné, ale neprojevené. Hopkins hraje s noblesou sobě vlastní, i když i on chvílemi asi neví, jestli je to v čem vystupuje vážné historické drama nebo béčková zábava (zmíněná rozpolcenost). Emily Blunt je alespoň celkem hezká. A Hugo Weaving? Taky dobrý, ale nevyužitý.
Osud Vlkodlaka je poměrně smutný. Samotný film se několikrát přetáčel, dotáčel, měnil se režisér i obměňoval štáb, zatímco rozpočet závratným tempem bobtnal. Když se pak snímek dovalil do kin, vykazoval náklady 150 mil. USD jen za výrobu, což je pro čistou hororovou žánrovku neuvěřitelné a obrovské číslo nemající obdoby (za to pořídili Bay své Transformers nebo Abrams nový Star Trek). Vlkodlak se tak očekávaně stane jedním z největších finančních propadáků tohoto roku. A co vy? Dáte mu šanci?



.nekdy je vsak filmu na skodu protoze si herce podvedome davame do roli z jinych jejich filmu