Wolf Man, The (1941)


Český název: Vlkodlak
Režie: George Waggner
Rok výroby: 1941
Délka: 70 min
Země: USA

Hrají:
Lon Chaney Jr. … (Larry Talbot/vlkodlak)
Claude Rains … (sir John Talbot)
Warren Williams … (doktor Lloyd)
Bela Lugosi … (Bela)
Evelyn Ankers … (Gwen Conliffe)
Patric Knowles … (Frank Andrews)
… a další

 

Larry přijíždí zpět do Anglie a navštěvuje sídlo svého otce. Když si u krásné prodavačky, kterou si nezáměrně vyhlédl a jíž se poté dvoří, koupí hůl s vyobrazením vlka, netuší, že se právě setkal se svým osudem. Jedné noci je totiž pokousán právě takovým zvířetem. A nezůstává bez následků. Stává se společenským vyvrhelem, protože se o něm povídá, že se po nocích potlouká lesy coby vlkodlak. Jsou to však jen báchorky a nalezené mrtvoly pouze náhody?

Slavná klasika studia Universal, která však v době svého vzniku oproti svým stájovým kolegům Drákulovi a Frankensteinovi poněkud zapadala. Ať už je pravda na straně těch, kdo tvrdí, že za tím stála celková polticko-společenská situace v někdejší Evropě (vrcholila druhá světová válka), či těch, dle kterých byla tehdejší éra monster-hororů na ústupu, faktem je, že Wolf Man v řadě dnes již klasických hororových filmů zůstává s hlavou hrdě vztyčenou.

Předně vsází na atmosféru, která po výmluvném úvodu, jimž je nahlédnutí do slovníku na výraz „Lycanthropy”, a počátečním seznámení s hlavními postavami postupně graduje v mlhou zahalenou hrůzu. V těsném závěsu za nádechem filmu drží krok herci. Vedle Lugosiho, jenž ve své malé roli samozřejmě celkovou kvalitu výrazně neovlivňuje, přesto příjemně doplňuje, stojí za největší pozornost hlavní hrdina L. Chaney. Jeho výraz se mění z počáteční bezstarostnosti a veselého nadhledu v utrpení a bolest. I ostatní herecké výkony jsou střízlivé a profesionální, bez zbytečností a patosu, Chaney je však tím, kdo kolos za doprovodu patřičné hudby táhne a na němž stojí. Snímek tak příjemně rychle ubíhá, až zamrzí, že je tak krátký.

Po trikové stránce bylo do díla vloženo velké úsilí a viditelně se to vyplatilo. Přejdeme-li samozřejmě užití viditelných kulis a natáčení v interiérech jako tehdejší nutnost. Snímek je naštěstí černobílý, takže tyto nedostatky nejsou až tak patrné. Proměna ve vlkodlaka sice z dnešního pohledu mnoho zajímavosti a detailů nenabízí, ovšem skutečnost, že se tvůrci vyvarovali rychlého střihu, si zaslouží minimálně uznání. Samotná podoba vlkodlaka samozřejmě odpovídá dobovým možnostem. Netvor spíše než vlka připomíná kudrnami posetého zuřivce. V tom je však právě paradoxně síla filmu. Jednak prezentuje jednu z mnoha představ toho, jak může vlkodlak vypadat (však se také maskér zapotil), jednak ho přibližuje více člověku. Chaney postavu podal jako hrůzu nahánějící monstrum, zároveň jí však vdechl něco z lidskosti své bezradné postavy. Budí tak současně soucit i odpor.

Hodnocení9
The Wolf Man sice s odstupem dvou generací trpí svým věkem, ovšem je to klasika a jeden ze základních stavebních kamenů žánru. Stále má co nabídnout, krom poučení a pohledu do historie je to schopnost naprosto diváka strhnout.
90%

Sdílejte článek

  1. Profilový obrázek
    Solo 20 května 2011 v 18:09

    Dneska jsem dostal obrovskou chuť pustit si nějaký
    pořádný vlkodlačí film a volba byla jasná. Tuto nestárnoucí klasiku a v mých
    očích jeden z nejlepších filmů o vlkodlacích si pustím vždy znovu a rád. Lon
    Chaney Jr. podal opět výborný herecký výkon a společně s Bellou Lugosim jsou
    vždy zárukou kvality. Mohu jen doporučit.

Nový komentář