When A Stranger Calls (2006)


Český název: Na lince je vrah
Režie: Simon West
Rok výroby: 2006
Délka: 87 min
Země: USA

Hrají:
Camilla Belle … (Jill Johnson)
Katie Cassidy … (Tiffany Madison)
Tommy Flanagan … (Stranger)
Tessa Thompson … (Scarlet)
Brian Geraghty … (Bobby)
Clark Gregg … (Ben Johnson)
…a další

 

Jill Johnson (Camilla Belle) je středoškolačka, která získá práci hlídání dětí jedné rodinky. Ta žije v high-tech přepychovém baráku v jedné odlehlé oblasti. Když do domu Jill dorazí, děti už nahoře spí. Rodiče se rychle proběhly domem a nastavily alarm. Poté si skočily na večeři a možná i do kina. Po pár minutách začne zvonit telefon. Telefon zvoní pořád dokola, občas to je žertovný hovor jedné kamarádky od Jill, občas to je pouhé dýchání. Nakonec volající promluví a zavěsí. Jill volá policii, ale ta ji nebere moc vážně. Nakonec jí ale volají zpátky, aby ji sdělili…počkejte si na to…tohle je šok…”Ten hovor přichází zevnitř toho domu!” a pak následuje stopařský thriller. Režírovaný Simonem Westem, který za svou kariéru natočil pouze jeden kvalitní film, When A Stranger Calls je také remakem filmu z roku 1979.

Nejenže When A Stranger Calls je hloupý, učebnicový psychologický thriller, je také nesnesitelně tupý. Vlastně, použitím slova “psychologický” v asociaci s tímto smraďochem to ještě hodně vychvaluju. Nic psychologického na tom není, protože nic z toho, co je spojené s vytvářením a zobrazením našeho vraha, nevyžaduje žádné myšlení. Události tohoto filmu se odehrají v průběhu ani ne půlhodinovém z originální verze. Remaku se nějak podařilo to všechno natáhnout do uváděné délky. Klíčové slovo: natáhnout.

Shrňme si všechny zajímavosti. Jilliina kamarádka Tiffany se rozhodne jí navštívit a je schopná snadno vstoupit do domu přes garážové dveře, navzdory tomu high tech alarmovému systému. Slyšeli jste někdy o alarmovém systému, který by nezahrnoval garážové dveře nebo vám alespoň nedal nějak vědět, že ty dveře byly otevřené? Dále, zabere to Jill obscénní množství přijatých hovorů, než začne mít ty nejnepatrnější obavy a než začne uvažovat, že by možná měla zavolat policii. Když už jim tedy zavolá, ani se neobtěžuje popsat jim všechny detaily, a tak tuhle situaci ignorují, navzdory skutečnosti, že v posledních zprávách již bylo několik příběhů o chlápkovi vloupajícím se do domu a lovícím opatrovnice dětí. Jako zázrakem jsou všichni, komu Jill zavolá, nedostupní a nikdo z nich jí nevolá zpátky. Ani jeji otec. Nevím jak vy, ale mojí rodiče jsou o večerech dostupní. Och, a to velké odhalení, že hovory přicházejí zevnitř domu, taky nefunguje. Každý hovor od tohohle chlápka byl statický. Proč tak špatný příjem v tom domě? Mohl bych pokračovat, ale snad to stačí na to, abych vás přesvědčil o tom, že tenhle film je sra*ka.

Jediné pozitivum tohoto filmu je přesvědčivá mladá herečka jménem Camilla Belle. Její předešlé filmy zahrnují poutavé The Ballad Of Jack And Rose a The Chumscrubber. Je přitažlivá a má talent. V kontrastu s její prací v předešlých zmíněných filmech, její práce v tomto filmu je nezajímavá. To jí ale nemůžete vyčítat. Je mladá a je v extrémní nevýhodě, že jí zde režíroval právě Simon West.

Ten je totiž strašný režisér. Jeho filmy až na Con Air jsou tím nejhorším druhem aušusu. V tomhle filmu není nic chytrého, co byste neviděli už milionkrát dříve. West se v rozhovorech zmínil o odkazech na Hitchcocka, ale Hitchcock by se v životě nikdy nepřiblížil ani na míli scénáři takhle tupému a šunkovému. Pravda ale samozřejmě je, že Hitchcock také měl nesmírný talent obrátit dokonce i otřelé psaní do dostatečné zábavy.

Bonus: Mé osobní popisky:

  1. Když mi budeš dál volat, tak…já…já to budu dál zvedat, to udělám!
  2. A tady vidíme, proč vrah ještě nebyl chycen. Očividně si dává dobrý pozor, aby nezanechal žádné důkazy, jako třeba OTISKY PRSTŮ.
Hodnocení1
Na ničem z toho však dnes již nezáleží. A v tom je ten háček. Amerika stále platí, aby mohla vidět tenhle druh odpadu. Na vrch toho Amerika momentálně platí, aby mohla vidět absolutně cokoliv, co se jakkoliv podobá thrilleru nebo horroru. When A Stranger Calls není žádná vyjímka.
10%

Sdílejte článek

j.calling.2bad ( profil autora )

Miluju horror jakožto žánr veškerého umění, ať už jde o filmovou či herní branži, nebo i kresby, obrazy, hudební motivy apod. Kromě horroru samozřejmě zbožňuju i komedii, no a když se oba žánry zkloubí, vznikne Braindead, Evil Dead a podobné klasiky. To dává smysl, ne? Miluju karty. Ani ne tak moc karetní hry, jako čistokrevnou manipulaci s kartami (to jest impromptu karetní magie, neboli "hospodské" karetní triky, které vyžadují pouze a jenom balíček karet. I když jsem ale ozbrojem pouze jedním normálním balíčkem karet, můžu se pyšnit tím, že mám mocnou zbraň, neboť mé prsty jsou šikovné a ruce rychlé. Nikdy ale není na škodu využít i nějakou specialitku, která následně vyzdvihne zdánlivě hospodský trik do nadpřirozených výšin, kdy už mi lidé začínají říkat "tak mi něco ukaž, Copperfielde". Stojí to neskutečný prachy, ale v mým životě jsem asi nemohl učinit lepší investici. Několik let tvrdého tréninku a zaručuju se jako někoho, kdo vám pořádně zavaří v hlavě. Budete se zoufale snažit pochopit, a já budu pokračovat, budu vám ukazovat další a další věci, které jsou čím dále méně uvěřitelné a více nepochopitelné, až to konečně vzdáte, vyserete se na myšlení a jenom si užijete pohled na dění v cizích rukách. Je to prostě krásný pocit, když se člověk má čím pochlubit. Miluju angličtinu a podle toho to taky tak vypadá. Počet for, které pravidelně navštěvuju a do kterých přispívám je velký, a více než polovina je právě anglická. Jo, fakt je to dobrej pocit, když se člověk má čím pochlubit. Je mi 16 let a od dob, kdy jsem vylezl z plenek jsem nepustil karty z těch malých ručiček. O pár let později jsem zase nevynechal příležitost věnovat se angličtině. Roky plynuli, já se zlepšoval. A při vší upřímnosti jsou to jediné dvě věci, kterými se můžu skutečně pochlubit a směle říct, že díky nim vyčnívám z řad teenagerů. Jo, dělám s Photoshopem, manipuluju s fotkama a říkám si, že mi to po těch třech letech učení se se zmíněným fotokrámem docela dobře jde (viz. mé webovky, které skutečně mé weboky vůbec nejsou :-P). Tak či onak, v životě jsem zatím dokázal celkem hovno (když nepočítám zlepšování se v jistých schopnostech na samu sobě), ale vždyť mi není ani 18, tak kdo by ode mě už teď čekal nějaký výrazný výsledky, no ne?

  1. Eraserhead 3 dubna 2010 v 19:31

     Poměrně dobře zvládnuté a natočené klišé. Příběh nijak novátorský, ale ve střední části je z daného tématu a prostředků vyždímáno co to jde. Pominu-li úvodní scénku, tak do té doby, než se objeví první mrtvola to má hodně dobrou panickou atmosféru, do které se jde dobře vcítit. Tahle část se mi hodně líbila. Jedna postava, obrovský dům, negativní lidská schopnost vybudit k maximálnímu strachu sám sebe a k tomu vtíravý neznámý hlas v telefonu. Konec už pak je hodně rychlý ve stylu, rychle to nějak ukončeme. Že ve filmu není ukázána ani jedna vražda a neobjeví se v něm ani kapka krve mi nijak moc nevadilo.

  2. zbynek smejkal 24 srpna 2008 v 21:54

    Za me taky 30% prece jenom je tu pár dobrých scén a i kdyz je to klisé jak blázen tak tech 10% je málo. Ted nevím jestli to bylo zmínené v recenzi ale hlas vraha patrí tusím Lancovi Henriksenovi(teda myslím). Jeste me tam zklamala atmosféra v originále byla celkem slusná atmosféra tady není z toho nic.

  3. Jino 24 srpna 2008 v 17:59

    Tohle je přehlídka hororových klišé. Simon West se snaží přesvědčením”méně, je někdy více” zahrát divákovi na nervy. Ano daří se mu to – mě
    na nervy zahrál, ale asi ne tak jak si sám představoval. Připadlo mi to
    jako úvod z Vřískotu, natahován na hodinu a půl. A blbost Jill (Camilla
    Belle) neznala mezí. Jediné
    co působí dobře jsou některé lekačky, ale jinak je to zbytečný film. Za sebe bych dal tak 20 možná 30% – což je pro tento film velký úspěch

Nový komentář