What Ever Happened to Baby Jane?

Hodnocení:

autor

90%

uživatelé

---

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1731x

tisknout článek

Český název: Co se vlastně stalo s Baby Jane?
Režie: Robert Aldrich
Rok: 1962
Délka: 134 minut
Země: USA

Hrají:
Bette Davis ... (Baby Jane Hudson)
Joan Crawford ... (Blanche Hudson)
Victor Buono ... (Edwin Flagg)
Wesley Addy ... (Marty McDonald)
Julie Allred ... (Baby Jane jako dítě)
... a další

 
 
Baby Jane bývala milovanou dětskou hvězdou. Její star však zapadla stejně rychle jako vzešla a ona konec své kariéry špatně snáší. Tím spíš, že její sestra Blanche slaví úspěchy i coby dospělá herečka. Jane žárlí a situace, kdy se Blanche po nehodě dostane na invalidní vozík, využije k jejímu tyranizování. Jejich vztah se i nadále zhoršuje a zášť ze strany Jane postupně přeroste v deformaci osobnosti a bezmocné Blanche může jít o život.

What Ever Happened to Baby Jane je specifický horor. Veškerou hrůzu obstarává jediná osoba. Nemá sedmicentimetrové tesáky ani hrdlo nikomu nepodřízne. Bette Davis děsí pohledem i hlasem. Coby psychicky nemocná osoba kolem sebe šíří hrůzu nevypočitatelnosti. V roli její ochrnuté sestry zazářila další hvězda filmového plátna - Joan Crawford. Vedle sebe se tak ve dvou ústředních rolí setkaly nejen dvě velké osobnosti, ale také odvěké rivalky, které výsledný produkt opepřily dvojí pikantností - tou, která se promítla přímo na plátno a tou mimofilmovou, čítající řadu historek z natáčení. Ostatně jejich vzájemné scény se staly předmětem nejednoho parafrázování.

Žánrové zařazení snímku coby dramatu - hororu je dokonalé. První polovina filmu spadá do čistokrevného filmového dramatu, zatímco druhá odkazuje spíše na horor. Čímž se dotýkám snad jediného citelně slabého místa tohoto díla - totiž jeho přílišné rozsáhlosti. Stopáž 134 minut v tomto případě mírně překročila hranici toho, co je "ambiciózní" a je zkrátka přetažená. Střední pasáže filmu by prostříhání rozhodně snesly, takto výsledný divácký dojem trochu ředí.

Vše ostatní perfektně klape. Důkazem toho může být pětinásobná nominace na Oscara, přičemž alespoň cenu za kostýmy si tvůrci z předávání odnesli. Mě osobně, jako velkou fanynku Bette Davis, zamrzelo, že nominaci neproměnila ona (byla by to její třetí cena Akademie), ovšem doslova nesmrtelný herecký výkon, který v recenzovaném komorním snímku předvedla, a který umí přimrazit ke křeslům i dnešní diváky, lze právem označit za hlavní tahák tohoto díla, díky němuž se zařadilo mezi to nejlepší, co kdy ve světové kinematografii vzniklo.