Český název: Voskové muzeum 2: Ztraceni v čase
Režie: Anthony Hickox
Rok výroby: 1992
Délka: 104 min
Země: USA
Hrají:
Zach Galligan … (Mark Loftmore)
Monika Schnarre … (Sarah Brightman)
Martin Kemp … (Baron von Frankenstein)
Bruce Campbell … (John Loftmore)
Alexander Godunov … (Scarabis)
…a další
Markovi a Sarah se na poslední chvíli podaří uniknout z hořících trosek muzea a oba se po strastiplném zážitku rozhodnou odjet domů. Netuší však, společně s nimi přežil ještě jeden z účastníků poslední exkurze do světa voskových figurín, který se jim hodlá pomstít. Ještě téže noci je zavražděn nevlastní otec Sarah a dívka je policií mylně obviněna z jeho vraždy. Její podivné historce o příšerách nikdo nechce věřit a soud jí chce poslat na hodně dlouho za mříže. Proto se rozhodne Mark vzít Sarah do domu sira Wilfreda a pokusit se nalézt nějaký důkaz, jenž by jí pomohl ke zmírnění trestu. V tajné komnatě naleznou podivný přístroj podobný kompasu, který jim umožní cestovat časoprostorem. Oba se tak vydávají vstříc dalšímu nebezpečnému dobrodružství, plného nejrůznějších nástrah a nestvůr.
Po čtyřech letech se fanoušci prvního dílu dočkali pokračování, které se nese poněkud odlišnějším duchu, než tomu bylo minule. I zde sledujeme jakousi variaci na hororovou komedii, plnou suchého černého humoru, ale tentokrát do toho všeho tvůrci přimíchali ještě pořádnou dávku fantasy, což ve finále filmu docela uškodilo. No vlastně jak se to vezme, protože ani jednička nebyla zrovna cool. Tedy alespoň pro mou osobu. I tentokrát jsem tak musel doslova přetrpět další dávku nudných a místy až trapných scén, při kterých jsem se ani moc nezasmál. Přesto musím uznat, že i zde se čas od času objevilo něco, co upoutalo mou pozornost.
Podobně jako v předchozím díle se i zde setkáme s celou řadou filmových osobností a příšer (viz. Frankenstein, Nosferatu, rádoby Vetřelec, atd…). Mimo to se díky časoprostoru přesuneme i do samotných filmů a budeme tak moci sledovat smutné osudy několika hrdinů ze známějších filmů. Jako vzor posloužili tomuto filmy například The Hauting, Nosferatu eine Symphonie des Grauens a další. Dokonce budeme moci sledovat vesmírnou řežbu mezi (ehm) Vetřelcem a posádkou vesmírné lodi, nebo si prosekáme cestu přes zástupy zombie v obchoďáku. Opět jak jinak nežli v humorném duchu.
Na úkor smíchu však vzala za své kvalita speciálních efektů a nešlo si nevšimnout nepříliš vábivé gumovitosti masek. Někomu to možná nevadí, ale já bych přece jenom už v roce natočení očekával něco navíc. To samé se dá říci i o místy až teatrálních hereckých výkonech, které se alespoň místy pokusili trochu vylepšit známé tváře. Kupříkladu se zde na chvíli objeví i sám Bruce Campbell, který se v černobílé pasáži pokusí odhalit tajemství starého domu. Ti bystřejší si povšimnou i kratičkého momentu, ve kterém si v honosné posteli polehává Drew Barrymore. Dokonce i David Carradine zde ukáže svůj ksichtík.
waxwork 1 a 2 su vyslovene komicke filmy ktore nemaju schopnost desit ludi nad 10 rokov. pouzitelne vylucne ako audiovizualna kulisa pri chlastacke
v jednotke vlkolak vyzera ako vevericka a tie gumene hlavy a xichty v dvojke su velmi nepodarene.
napad pekny ale velmi mi vadilo spracovanie